Howard Hughes: Geniální miliardář svou moč uchovával ve sklenicích a bál se dotknout kliky. Přesto ovládl Hollywood i letecký průmysl

Narodil se v Texasu, ale zcela zásadní se pro něj stala velká americká města oslavující sílu showbyznysu, jako jsou Los Angeles a Las Vegas. Chlapec jménem Howard Robard Hughes Jr. přišel na svět 24. prosince 1905. Jakožto jedináček byl velice opečovávaným dítětem, matčin strach o Hughesovo zdraví se později negativně odrazil také na jeho psychice. Nezdravě se obával bakterií a ruce si myl raději až do krve. Během svého života toho stihl opravdu mnoho. Zapsal se do historie Hollywoodu, vlastnil filmové studio, překonával letecké rekordy a v neposlední řadě vykořisťoval ženy. Účastnil se tří leteckých nehod, které navěky poznamenaly jeho zdraví, a při řízení pod vlivem alkoholu zabil chodce. Na sklonku života dokonce propadl šílenství. Kým Howard Hughes doopravdy byl?

Vizionář, který se nebál vzít příležitost za pačesy

Howard Hughes (1905-1976) byl považován za jednoho z nejbohatších lidí na světě. Na konci života dosahoval Hughesův majetek hodnoty 8 miliard dolarů. Ačkoliv byl sám vynikajícím podnikatelem, za jeho nebývalým úspěchem stojí částečně také jeho rodina. Hughesův otec, Howard Hughes starší, vynalezl populární vrták, který dokázal prořezávat žulu, a těžaři se díky němu mohli dostat k ropě. Nechal si jej patentovat a roku 1909 založil společnost Hughes Tool Company určenou k výrobě vrtných hrotů, které začaly hojně využívat všechny naftařské společnosti. Díky tomuto vynálezu rodina neskutečně zbohatla.

Když v období dospívání přišel Howard Hughes o oba rodiče (matka zemřela roku 1922 kvůli komplikacím v těhotenství, otce o dva roky později skolil infarkt), zdědil Hughes otcovu firmu a získal 75 % multimilionového dědictví. Rázem odešel z univerzity, ve věku 19 let se oženil s dívkou jménem Ella Rice, která také pocházela z vážené texaské rodiny, a rozhodl se navěky opustit své rodné město Houston. Manželé se odstěhovali do Hollywoodu, kam se Howard Hughes vydal splnit si svůj sen. Nejenže se chtěl se dostat do filmové branže a proslavit se jako režisér a producent. Toužil se také věnovat letectví a dokázat opravdu nevídané věci, což se mu ostatně podařilo.

Hollywoodský magnát měl rád věci pod kontrolou...a to včetně žen 

V Hollywodu měl ostatně už zařízené známosti. Jeho strýc Rupert pracoval jako scenárista a Howard Hughes brzy pochopil, že pokud chce někam proniknout, musí využít své bohatství. Začal tedy co nejrychleji utrácet zděděné peníze a investoval do filmů. Největšího úspěchu se mu dostalo ve 30. letech, kdy se zhostil produkce a režie hned několika snímků. Od roku 1926 skončila většina jeho financí ve filmovém průmyslu a jemu se začínalo dařit. Investoval 3,8 milionu dolarů do velkofilmu Hell's Angels, který pojednával o jeho druhé vášni, letectví. Snímek se zaobíral stíhacími piloty z 1. světové války a Hughes se zhostil jeho režie, což mu přineslo nevídaný úspěch.

Lamač dívčích srdcí okouzlil kdejakou herečku 

Stejného triumfu se dočkala také herečka Jean Harlow, z níž film udělal hvězdu a sexsymbol. Kolem Hughese se rázem pochybovala smetánka společnosti a nekrásnější hollywoodské ženy se mu hrnuly do náruče. Během své hollywoodské působnosti si vybudoval pověst playboye. Randil s herečkami jako Katharine Hepburn, Ava Gardner, Rita Hayworth či Ginger Rogers. Táhl to s několika ženami naráz. V té době dámy však ještě netušily, že Hughesovy úmysly nejsou vždy čisté.

Sukničkář jménem Howard Hughes: Podlé smlouvy zavazovaly herečky k sexuálnímu vztahu

První manželství s Ellou Rice mu nevydrželo a roku 1929 se manželé rozvedli. Nebylo se čemu divit, Hughes byl sukničkářem v pravém slova smyslu. Do postele dostal řadu filmových hvězd. Herečka Ava Gardner ve svých pamětech uvádí následující: "Hughes byl nadšený pouze ze čtyř věcí: peněz, filmů, letadel a krásných mladých žen s krásnými prsy. A to je samozřejmě místo, kde jsem se objevila já."

Mladé herečky zcela jasně vykořisťoval. Svou moc zneužíval všude, kde to šlo, o čemž svědčí kontroverzní smlouvy, které s herečkami uzavíral. Studiové smlouvy pro ženy získával na základě sexuálního vztahu, který s ním již měly, popřípadě mu ho přislíbily a on ho pak po nich vyžadoval. Nevyhýbal se ani násilí. Ava Gardner vzpomíná, že se s Hughesem rozešli po fyzické potyčce. Howard Hughes ji zbil a ona ho na oplátku udeřila do obličeje těžkou bronzovou ozdobou. Jak už to tak v první polovině 20. století bylo, filmové studio zcela přešlo násilí ze strany Hughese a odsoudilo pouze jeho partnerku. Uvedli, že udělala chybu a neměla ho udeřit. Tak či tak se z jeho spárů zachránila, protože se přestali vídat. Když Howard Hughes později požádal o ruku herečku Gene Tierney, nechala se slyšet, že "není schopen milovat nic, co v sobě nemá motor."

Na filmovém plátně ženy sexualizoval, v soukromí je nechával odposlouchávat 

Howard Hughes se neštítil ničeho. Přestože se psal teprve rok 1930 a společnost nebyla příliš otevřená, sex a ženy jakožto sexuální objekty propagoval za každou cenu. Jednoho dne vzal nůžky a rozstřihl herečce Jean Harlow šaty, aby více odhalil její dekolt. Na pocity Jean Harlow nebral ohled, tudíž ačkoliv se cítila poníženě a nepříjemně, musela v práci pokračovat. Jindy zase jeho touha sexualizovat ženy dopadla na herečku Jane Russell. Chtěl vytvořit iluzi, že pod halenkou nemá vrchní část spodního prádla, a proto navrhl podprsenku zbrusu novou, bezešvou a aerodynamickou. Russell na něj však vyzrála. Když si spodní prádlo oblékla, zjistila, že se v něm necítí dobře. Vzala si svou původní podprsenku a zakryla ji kapesníky, aby ji nešlo skrze kostým zahlédnout. Hughes samozřejmě nic nepoznal.

Ženy měly v bytě nainstalované odposlechy, kontrolovat je chodili muži z mormonské církve

Moc, kterou nad herečkami Howard Hughes měl, byla v Hollywoodu veřejným tajemstvím. Nebyl ostatně jediným magnátem, který ženy vnímal jako objekty a podle toho s nimi také zacházel. Choval se jako všichni ostatní, avšak údajně ještě s mnohem větší krutostí. Jeho potřeba kontrolovat ženy zašla tak daleko, že si dokonce najal asistenty, kteří měli herečky hlídat. Záměrně si vybral muže z mormonské církve, protože jim jako jediným bezmezně důvěřoval. Nepili alkohol, nekouřili cigarety a byli až příliš oddaní svému náboženství. Díky tomu se mohli naplno věnovat své práci. Ženy držel pod naprostou kontrolou, často je stěhoval do společných bytů, kde jim nechával odposlouchávat telefony, aby mu nic neuniklo.

Létaní jako smysl života: Z Hollywoodu rovnou do oblak

V roce 1948 koupil za 24 milionů dolarů část společnosti RKO Pictures. Stal se prvním samostatným majitelem hollywoodského filmového studia. Roku 1955 však RKO Pictures se slovy, že se pro něj stal Hollywood až příliš komplikovaný, prodal a začal se plně věnovat své druhé vášni, letectví. Láska k mechanice v něm byla ostatně vždycky. Po otci zdědil vynalézavost, v 11 letech postavil v Houstonu první bezdrátové rádio a o rok později otiskly místní noviny jeho fotografii s tím, že si jako prvního chlapec v Houstonu sestrojil jízdní kolo s motorovým pohonem. První lekci létaní absolvoval ve 14 letech a již dávno před svými hollywoodskými úspěchy získal pilotní licenci.

Překonával rekord za rekordem, ocenění mu dal sám americký prezident Roosevelt

Ještě předtím, než se Howard Hughes rozhodl oddat letectví naplno, se mu v této oblasti převelice dařilo. V roce 1935 překonal rekord v přeletu z Los Angeles do New Yorku. Z bodu A do bodu B se stihl dostat za 7 hodin, 28 minut a 25 sekund. O rok později ho tehdejší americký prezident Theodore Roosevelt pozval do Bílého domu, aby převzal zvláštní ocenění za své letecké úspěchy. Mimo to Howard Hughes založil společnost Hughes Aircraft Company a začal vyvíjet a létat s moderními letadly. Roku 1938 si na svůj účet připsal další letecký rekord. Zvládl obletět svět za 3 dny, 19 hodin a 17 minut. Paradoxní je, že byl na své cestě tak rychlý, až to nikdo nečekal. V době jeho přistání tak na místě nebyli žádní fotografové.

Přežil tři letecké havárie, z nemocnice si ale odnesl závislost na drogách

Ne vždycky se Howardu Hughesovi ale dařilo. První leteckou havárii zažil už v roce 1928. Druhá následovala roku 1943, když se zřítil do jezera Mead. Neúspěchy ho ale nezastavily. Jeho popularita rostla jak napříč médii, tak mezi širokou veřejností. V období druhé světové války se Hughes soustředil na vojenská letadla a vládní zakázky. Jeho patrně nejznámějším projektem byl dřevěný letoun H-4 Hercules přezdívaný The Spruce Goos. Cílem tohoto letadla bylo přepravovat vojáky přes Atlantský oceán. K dokončení letounu došlo ale až po válce a moc úspěchu si The Spruce Goos stejně neužilo, protože se uskutečnil pouze jeden let. I nadále má ale H-4 Hercules největší rozpětí křídel v celé historii letectví.

Letecká nehoda v Beverly Hills: Popáleniny třetího stupně a propíchnutá plíce

Nejzásadnějším momentem byla pro Howarda Hughese letecká nehoda, ke které došlo v roce 1946 při testování jednoho z nových letadel. Když havaroval, narazil do tří domů v Beverly Hills. Jako zázrakem vyvázl živý, přesto to jeho fyzické i duševní zdraví velmi těžce odneslo. Měl rozdrcenou klíční kost, propíchnutou plíci, zlomená žebra a srdce mu bylo prudkým nárazem posunuto doprava. Neskutečných 75 procent těla tvořily těžké popáleniny. Následky zranění na sebe nenechaly dlouho čekat. Po zbytek života trpěl Howard Hughes chronickou bolestí způsobenou těžkými zraněními z nehody, stal se závislým na kodeinu a valiu a začal se stranit společnosti. Jeho duševní stav se postupem času velmi zhoršoval.

Trpěl obsedantně-kompulzivní poruchou a přehnaně toužil po čistotě

Letecká nehoda z roku 1946 pro Howarda Hughese představovala zásadní životní zlom. Stal se z něj samotář známý pro své výstřední chování. Dnes můžeme s jistotou říci, že jeho problémy byly částečně způsobeny zhoršující se obsedantně-kompulzivní poruchou, jejíž kořeny sahaly až do dětství. Strach o vlastní zdraví v Hughesovi patrně vybudovala úzkostlivá matka. Neustále se obávala, že svého syna vystaví bakteriím a děsila se, že by se nakazil obrnou, která v době Hughesova dětství představovala velké zdravotní riziko.

Kvůli matčině strachu viděl všude kolem sebe bakterie

Z tohoto důvodu ho matka každý den kontrolovala na nemoci, dávala si pozor na to, co jí, a většinou ho nechávala v noci spát v jejím pokoji. Denně ho umývala antiseptickými peelingy a vnukla mu do hlavy, že jsou bakterie nejen odporné, ale také nebezpečné, a že je s nimi potřeba bojovat. V období dospívání byl Hughes několik měsíců dokonce ochrnutý a nemohl ani chodit. Také byl částečně hluchý, což se začalo s přibývajícím věkem ještě zhoršovat. Kvůli matčině strachu z bakterií se stal nezdravě posedlý čistotou.

Moč ve sklenicích, dlouhé vlasy i zarostlé nehty: Veškerý čas trávil nahý v potemnělém hotelovém pokoji

Howard Hughes si údajně nestříhal nehty na nohou. Nechával si je narůst tak dlouhé, až nebyl schopen chodit. Když se začal domnívat, že je v jeho domově příliš mnoho bakterií, spálil veškeré své oblečení. Ruce si myl tak dlouho, dokud nekrvácely. V posledních letech života se jeho psychický stav, včetně emoční nestability a obsedantně-kompulzivní poruchy, velice zhoršil. Začínal mít čím dál tím větší problémy se sluchem, obával se ohluchnutí a stále byl závislý na lécích. Postupně se kompletně vypařil z veřejného života.

Dokázal jíst jen tři druhy potravin

S přibývajícím věkem bylo jeho chování víc a víc výstřednější. Údajně strávil celé čtyři měsíce v temné promítací místnosti, kde byl často nahý, a sledoval tam dokola ty stejné filmy. Stravoval se pouze třemi potravinami, a sice kuřetem, čokoládou a mlékem. Na sklonku života ležel nahý v posteli v zatemněných hotelových pokojích. Snažil se najít zónu, v níž nejsou žádné bakterie. Místo bot nosil na nohou krabičky s kapesníky, protože věřil, že jen ty jej před bakteriemi ochrání. Dědičná hluchota mu komplikovala život i socializaci. Stále narůstající paranoia, že ho bakterie zabijí, mu postupně zničila duševní zdraví.

Neslavný konec Howarda Hughese: Zemřel v osamění, tělo měl tak zanedbané, že ho stěží poznali

Zájem o Howarda Hughese ze strany společnosti postupem času slábl. Ačkoliv publicista Mike Watson nabídl odměnu 5 000 dolarů za jakoukoli Hughesovu fotografii pořízenou po roce 1968, nikdy se kdysi slavnému miliardáři už nedostalo tak velkého mediálního ohlasu. Vzpomínky na něj postupně bledly a žádné Hughesovy fotografie už nikdy nevznikly. Zemřel na selhání ledvin dne 5. dubna 1976. Stalo se tak v letadle, ve stroji, který miloval nade vše. Jeho životní cesta skončila při letu z penthousu v Mexiku, kde dlouhodobě pobýval, do rodného Houstonu.

Dědictví po Howardu Hughesovi: Falešná závěť i utajované manželství

Jelikož Howard Hughes neměl vlastní děti a nesepsal ani závěť, ještě dlouhé roky po jeho smrti probíhal intenzivní boj ve snaze získat veškerý jeho majetek. Rázem se objevilo 40 falešných závětí a zhruba 600 lidí se přihlásilo s tím, že si klade nároky na Hughesovo dědictví. Ozvala se také herečka Terry Moore, která tvrdila, že se za Hughese v roce 1949 provdala. V té době jí bylo 18 let a jemu přes čtyřicet. Říkala, že manželství nebylo nikdy zrušeno. Roku 1983 se vyrovnala s pozůstalostí za dosud nezveřejněnou částku.

V posledních momentech vypadal, jako by utekl ze zajateckého tábora

Nejmocnější muž, který trval na tom, aby se jeho oblíbené filmy promítaly v televizi celou noc, zemřel zcela sám. Na lidi ve svém okolí měl takový vliv, že kdyby při sledování snímku usnul, stačilo jen zavolat televizi a ta by film pustila od začátku. Přesto mu peníze štěstí nepřinesly. Fotograf Doug Tisdale se nechal v televizi ABC13 slyšet, že když byl zavolán do márnice, aby se na Hughesovo tělo podíval, nepoznal ho. Ležel před ním starý muž s dlouhými stříbrnými vlasy, který byl tak vyhublý, že by si jej snadno spletli se zajatcem z japonského tábora z období 2. světové války. Ačkoliv měřil přes 190 cm, ke konci života se jeho váha pohybovala u hodnoty 45 kilogramů. Byl samá kost kost a kůže.

Před tragickým koncem ho nezachránily ani bizarní úklidové rituály

Ačkoliv disponoval neuvěřitelným jměním, své poslední dny strávil v psychickém i fyzickém vyčerpání. Stal se vězněm vlastních démonů a k smrti se obával kontaminace bakteriemi, která by přišla zvenku. Před šílenstvím ho nezachránily ani propracované a mnohdy bizarní úklidové rituály. Sepsal manuál pro zaměstnance, ve kterém jim radil, jak správně otevřít konzervu broskví. Nutil je, aby si několikrát za sebou myli ruce a při podávání jídla si na ně vrstvili papírové utěrky. Žádal, aby mu před podáním lžíce zabalili její rukojeť do hedvábného papíru a zalepili ji celofánovou páskou. Jen k otočení kliky na dveřích koupelny museli zaměstnanci použít šest až osm kapesníků, to samé platilo pro otvírání dvířek malých skříněk.

I přes tyto rituály ale Howard Hughes zanedbával vlastní hygienu, jen málokdy se koupal nebo si čistil zuby. Všechny tyto problémy umocněné špatnou stravou spojenou se závislostí na kodeinu tomuto kdysi atraktivnímu miliardáři zničily nejenom tělo, ale i bystrou mysl.