44 Kč
Svým chováním a přístupem k životu šokovala tehdejší anglickou smetánku. Lady Idina Sackville byla pětkrát vdaná a do historie se zapsala primárně svým na tehdejší dobu netypickým chováním. Své hosty vítala ve vaně plné šampaňského, pořádala večírky, kde zcela otevřeně docházelo k výměnám partnerů, a aby toho nebylo málo, svůj život zaplnila alkoholem, drogami i nezřízenou vášní. Lady Idina Sackville byla sice slavná, ale také veřejně hanobená. Její reputace ji doslova předcházela.
Byla múzou a módní ikonou, na které mohli lidé oči nechat. Kdykoliv přišla do místnosti, všichni se za ní otáčeli. Říkalo se, že kdo s ní jednou tancoval, nikdy už na nic jiného nemyslel. Lady Idina Sackville, celým jménem Myra Idina Sackville-West, se narodila do velevážené rodiny. Její otec v roce 1896 po svém otci zdědil titul 8. hraběte De La Warr.
Nebylo možné ztrácet čas. Už v pouhých dvaceti letech si poprvé (zdaleka ale ne naposled) oblékla svatební šaty a mířila vstříc novému osudu. Idina Sackville se vdávala roku 1913, a to za kapitána Davida Euana Wallace. Ačkoliv manželství moc dlouho nevydrželo a v roce 1919 hned žádali o rozvod, ze svazku vzešli dva synové. Oba muži, stejně jako Idinin bývalý manžel, později přišli o život v bojích během druhé světové války.
Než v roce 1923 potkala svého třetího manžela, stihla být ještě čtyři roky vdaná. Patrně nejzajímavější se ale stala právě její třetí láska, a sice Josslyn Haye, lord Kilmarnock. S ním se jen o rok později od svatby přestěhovala do africké Keni, která byla tehdy jednou z mnoha britských kolonií. Společně žili v bungalově pojmenovaném podle hradu Slains, bývalém sídle manželovy rodiny. Jejich dům se nacházel v lukrativní lokalitě u vysokohorských farem.
Po smrti manželova otce, ke které došlo roku 1928, se Josslyn Haye stal 22. hrabětem z Errollu a Idina rázem přijala roli hraběnky. Najednou se manželé ocitli ve společnosti té nejvyšší britské smetánky, která pojmy jako morálka či věrnost skutečně neznala. Stali se součástí takzvaného Happy Valley uskupení. Jednalo se o společenství převážně britských a anglo-irských aristokratů a dobrodruhů, kteří žili v Keni jakožto v britské kolonii mezi 20. a 40. lety 20. století. Svůj název spolek dostal po místě nacházejícím se v údolí Wanjohi, a to nedaleko pohoří Aberdare.
Není žádným překvapením, že se skupina elitářsky smýšlejících aristokratů rozhodla žít poněkud netradičně. Užívali si luxusu i sexuální svobody, kterou jim britská kolonie nabízela, a zejména během 30. let se proslavili svým hedonistickým životním stylem. Ani o různé výstřednosti nebyla nouze, pro společenství bylo charakteristické užívání alkoholu i drog, stejně jako promiskuita. Idina i její manžel do skupiny okamžitě zapadli, avšak během svého nezřízeného života se společně postarali také o velké množství dluhů.
I v Keni si Idina Sackville vytvořila pořádnou reputaci. Když byl její třetí manžel zavražděn, všichni ji už moc dobře znali. Říkalo se o ní, že z jednoho manželství vyloženě utíká do druhého, kvůli čemuž si vysloužila přezdívku The Bolter. Mimo to se ani zdaleka nezajímala o společenské konvence, ve svém domě si dělala, co se jí jen zlíbilo. Svědčí o tom fakt, že své hosty vítala z pohodlí vlastní vany. Nejednalo se o ledajakou vanu, byla ze zeleného onyxu a Idina si užívala faktu, že je až po okraj naplněná šampaňským.
Aby toho náhodou nebylo málo, rozhodla se pro další kontroverzní čin. Pořídila si černého pekingského palácového psíka, kterého pojmenovala skutečně netradičně. Dala mu jméno Satan. Kauzy se táhly všude, kde se objevila, postel například označovala jako „bojiště“ a o sexuální svobodu nebyla v jejím životě skutečně nouze.
Ze všeho nejvíce patrně toužila po osobní svobodě. Uskupení Happy Valley se kromě sexuálně laděných večírků, kde si tamní členové vzájemně mezi sebou měnili partnery i partnerky, věnovalo kouření, braní drog či lovu divoké zvěře. Z tohoto období se ostatně dochoval vtip, který vystihuje vše: „Jsi ženatý, nebo žiješ v Keni?“ Žití v britské kolonii bylo skutečně nezřízené. Jak už to tak ostatně bývá, když mají lidé peníze, získají také moc. A ztratí veškeré možné zábrany.
Možná by ji ani nenapadlo, že po odstěhování se s třetím manželem do Keni tam zůstane už napořád. Přesně to se ale stalo, Iady Idina Sackville se z místa již takříkajíc nehla a v Keni zůstala až do své smrti. Naposledy vydechla ve věku 62 let. Stalo se tak roku 1955. Měla celkem tři děti, avšak na smrtelné posteli myslela jen na jednu jedinou osobu. Na svou dávnou lásku. To, že v té době byla již popáté vdaná, bylo víceméně bezpředmětné. Paradoxem je, že ve svých posledních momentech u sebe měla portrét svého prvního manžela.
Nezanechala toho po sobě mnoho. Dáma, jejíž morální hodnoty pobuřovaly širokou veřejnost, a která holdovala alkoholu i drogám, ve své pozůstalosti měla údajně jen půl tuctu kartáčů na vlasy, několik kelímků krému, flakóny s parfémem se stříbrnými ozdobami, pilníky na nehty, napínák na rukavice, koktejlové šaty a velkou černou taftovou mašli. Přesto se do historie zapsala jako žena nebojící se obstarat si svobodu v době, která takovému mentálnímu nastavení, zejména u něžného pohlaví, přílišně nepřála.
tatler.com, vogue.co.uk, en.wikipedia.org, autorský text
