Temná stránka malíře Paula Gauguina: Na Tahiti si začínal s třináctiletými dívkami

Ačkoliv se Paul Gauguin (1848–1903) narodil v Paříži, po návštěvě Francouzské Polynésie, zejména jejího největšího ostrova Tahiti, se do Francie už nikdy nevrátil. Narodil se roku 1848 do umělecky založené rodiny. Jeho otec byl liberální novinář, zatímco matka dcerou známé spisovatelky a feministky Flory Tristan. Celé malířovo jméno znělo Eugène Henri Paul Gauguin a za dobu svého života vyzkoušel řadu uměleckých profesí, od malíře, kreslíře, grafika a tiskaře až po sochaře a keramika.

Svůj umělecký styl inspiroval impresionisty 

Paula Gauguina by zřejmě nikdy dříve ani nenapadlo, že malování, které bylo pro něj ze začátku ryze volnočasovou aktivitou, se nakonec stalo jeho jedinou obživou. Ke štětci se dostal náhodně, s přítelem Émilem Schuffeneckerem začal o volných večerech navštěvovat Colarossiho akademii, pařížskou uměleckou školu založenou italským sochařem Filippem Colarossim.

Své úplně první dílo, Lesík ve Viroflay, vystavoval roku 1876. Jen o rok později ho malíř Camille Pissarro představil ostatním impresionistům. Jejich umělecký styl přijal víceméně za svůj, zabýval se podobnými motivy a užíval také stejnou barevnou škálu. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 1881 se malířovi konečně dostalo uznání, a to když ho spisovatel a kritik Joris-Karl Huysmans vychválil v časopise zvaném L’Art Moderne. Obraz Studie aktu aneb Zuzana při šití Gauguina pomyslně vystřelil nahoru.

Malováním se začal živit až po propadu na burze

V té době už měl Paul Gauguin uzavřené manželství. Mette-Sofie Gad, původem z Dánska, malíři porodila celkem pět dětí, a to čtyři syny a jednu jedinou dceru. Svazek nebyl ideální, manželka velmi ráda utrácela peníze a rodina začínala mít značné finanční problémy. Situaci nepomohl ani propad na burze, ke kterému došlo roku 1883. Gauguin ztratil své původní zaměstnání a rozhodl se pro velký životní krok - začal se živit čistě malováním obrazů.

Manželství to samozřejmě nevydrželo, Gauguin v rozmezí pár měsíců vyčerpal všechny úspory a Mette svého muže i se všemi jejich dětmi opustila. Zatímco ona se vrátila zpátky do Dánska, Gauguin se propadl až na samotné dno. Život v Paříži nezvládal finančně utáhnout a stal se z něj tulák, který se později přestěhoval ke skupině nezávislých malířů až do Bretaně. V další umělecké tvorbě ho ovlivnil také umělec Paul Cézanne.

Na Tahiti utekl před svými dluhy

Nejznámější je Paul Gauguin ale pro své obrazy zachycující ženy z Francouzské Polynésie. Na Tahiti se usadil také kvůli dluhům, které si ve Francii nadělal. Netrvalo dlouho a jeho představy o romantickém ráji byly ale ta tam. Tahiti si ve své hlavě vysnil jako nebeské místo, přesně jak ho popisoval francouzský námořník a spisovatel Pierre Loti ve svém románu. Realita byla jiná, francouzští kolonizátoři území svým způsobem zkazili a jeho prvotní kouzlo ztratilo svůj lesk. Paul Gauguin měl před sebou najednou zkorumpovanou zemi, kde misionáři nutili ženy ke skromnému oblékání a snažili se z nich dostat jejich původní exotickou kulturu i víru.

Milenek i manželek měl na Tahiti nespočet

Zdá se, že malíř po své bývalé manželce příliš dlouho netruchlil. Netrvalo dlouho a už jej zaujala jiná žena, tentokrát původem z Tahiti. Jmenovala se Teha'amana (sám jí dle zápisů ve svém deníku říkal Tehura) a prakticky okamžitě ji pojal za svou milenku. Byla mu také modelkou pro velké množství jeho obrazů. U nevinného malování jedné ženy to ale ani zdaleka nezůstalo. Rozjel se koloběh intimního zneužívaní velkého množství žen, které ve svých svých dílech záměrně sexualizoval. Zobrazoval je, jak leží na boku, svůdné i bezbranné, často také velmi spoře oděné, snad jako by to byla jejich jediná osobnostní hodnota. Snažil se malovat exotické obrazy, které ukojí nejen jeho představy, ale také zaujmou francouzské gentlemany ve vzdálené Paříži.

Jeho zvráceným choutkám neunikly ani nezletilé dívky

Ačkoliv bylo v 19. století poměrně běžné, že byly mladé dívky z kolonizovaných území vdávány za o mnoho let starší muže, v tomto případě často za bohaté Francouze, ani zdaleka to situaci jako takovou nezlehčuje. Paul Gauguin měl slabost pro vyloženě nezletilé dívky, a to v rozmezí třinácti až patnácti let. Nejednalo se pouze o jeho milenky či múzy, dvě z nich si dokonce vzal za manželky. Někteří si myslí, že měl malíř mimo jiné narcistické sklony a ke hrubému zacházení také neměl mít zrovna daleko.

Syfilis mu zničil tělo i duši 

Gauguinův nezřízený život byl patrně důvodem, proč se nakazil syfilidou. Nebylo mu ani šedesát let, když ráno 8. května 1903 jeho životní svíčka vyhasla. Na konci života byl velmi slabý, trpěl velkými bolestmi a (ostatně jako už jednou v minulosti) se uchýlil opětovně k užívání morfia i alkoholu. Umělci už nebylo pomoci, mimo to měl nohy měl pokryté jizvami a po těle se mu vlivem nemoci utvořily vředy. Že svou tvorbou i životním stylem dráždil katolickou církev, nebylo žádné překvapení. Místní kněz jej po smrti označil jako „obscénní a smutnou postavu, nepřítele Boha i všeho slušného."

Ačkoliv se nepochybně jednalo o velikána v oblasti umění, jehož odvážné barevné kompozice se staly naprostými skvosty, nesmíme zapomínat také na Gauguinův osobní život. Od své rodiny se zcela odstřihl a děti už nikdy neviděl, přesto se u něj po smrti jeho jediné a milované dcery Aline projevily deprese a v lednu 1898 se pokusil o sebevraždu pomocí arsenika. Důležité je si ale uvědomit, že měl Gauguin pořád pletky s nezletilými tahitskými dívkami, nad kterými měl viditelnou mocenskou převahu a dost možná i plnou kontrolu. Tento prohřešek z jeho duše už nikdo jen tak neodpáře, ať už dělal umění jakékoliv.

Zajímají vás skandální slavné osobnosti? Přečtěte si o šarlatánovi jménem Alessandro Cagliostro. Prodával lektvary lásky a okouzlil dokonce i Marii Antoinettu.