„Deprese není špatná nálada, nevyspíte se z ní. U dětí má jiné příznaky než u dospělých,“ říká psychoterapeutka Rasochová

Že má někdo „depku“, slyšíme dnes na každém kroku. V drtivé většině případů naštěstí nejde o skutečnou depresi, ale o smutek, splín nebo špatnou náladu, z níž se člověk vyspí. Deprese je klinická porucha, která ovlivňuje nejen psychické, ale i fyzické zdraví jež bývá podle dostupných dat ročně diagnostikováno u více než 10 tisíc pacientů. Mezi příznaky patří dlouhodobá sklíčenost, apatie, ztráta zájmu o oblíbené činnosti, změny spánku či chuti k jídlu, únava, pocity bezcennosti, nebo dokonce myšlenky na sebepoškozování. 

Deprese není špatná nálada, nevyspíte se z ní

Více než 60 % nově diagnostikovaných pacientů s depresí jsou ženy, přičemž nejčastěji je tato nemoc zjištěna ve věkové skupině 55-64 let. „Lidé tohoto věku často prožívají pocity ztráty své společenské užitečnosti, připadají si opuštění, mnohdy trpí nějakou chronickou nemocí, finanční nejistotou i nestabilitou,“ vysvětluje Mgr. Pavlína Rasochová, psychoterapeutka působící na online psychoterapeutické platformě Hedepy. Onemocnění se však může vyskytnout v jakémkoliv věku, třeba i u dětí. 

Mohlo by se vám líbit

Jak se zbavit smutku bez pomoci odborníka? Zkuste pár jednoduchých tipů

Projevy deprese u dětí

U dětí se projevy depresí mnohokrát zaměňují za fyzické onemocnění. „Deprese i úzkosti bývají u dětí somatizovány do bolesti hlavy či bříška, takže rozpoznat je hned v počátku bývá složitější. Zpravidla u nich vznikají v období konfliktů v rodině, při těžkých rozvodech nebo když dítě zažívá déletrvající stres či šikanu ve škole,“ vysvětluje psychoterapeutka Rasochová. Pokud pacient, ať už jde o dítě či dospělého, uvízne v depresivní epizodě, obvykle se to projeví pasivitou, sociálním stažením a tělesným vyčerpáním. Během depresivní epizody může zesílit pacientova tendence k závislostem, zároveň s depresí se často vyskytují úzkostné poruchy.

Jak se diagnostikuje deprese

Diagnostikovat depresi neznamená, že se na vás někdo od stou podívá. Jde o komplexní proces, který obvykle zahrnuje kombinaci rozhovorů s pacientem, vyplňování dotazníků a zhodnocení anamnézy. V oblasti duševních onemocnění existuje řada různých příznaků, na které se lékař cíleně vyptá; zohlední přitom i tělesné, duševní a sociální vlivy. Při prvním rozhovoru s lékařem se pacient často zmíní jen o tělesných příznacích (např. o bolestech), případně o pocitech únavy, apatičnosti apod. I ty však mohou poukazovat na depresi. V každém případě je nutné tělesné vyšetření, které lékař většinou provede již při první pacientově návštěvě.

Mohlo by se vám líbit

Každá nemoc nám něco říká: Psychika ovlivňuje vaše tělo více, než si myslíte. Bolesti mají vysvětlení

K základní orientaci může posloužit i velmi jednoduchý, krátký, ale cílený „dvouotázkový test“, při kterém má pacient odpovědět na dvě následující otázky:

• „Cítil jste se během posledního měsíce často sklíčený, smutný, deprimovaný nebo jste měl pocit beznaděje?“
• „Pociťoval jste během posledního měsíce výraznou ztrátu zájmu nebo potěšení v činnostech, které jinak děláte rád?“

Pokud pacient na obě otázky odpoví kladně, rozhodně si to zaslouží bližší pozornost.

Mohlo by se vám líbit

Únava, vyčerpání, trávicí potíže: Signály, že není v pořádku jeden orgán. Bez prevence se potíží může dočkat skoro každý

Deprese není ostuda

První pomocí, kterou může nabídnout každý z nás, je především bedlivé naslouchání a pochopení. „Depresivní člověk potřebuje především vědět, že není nijak hodnocen ani souzen, že jsme tu pro něj a záleží nám na něm. Pomáhá navrhnout třeba i společnou procházku nebo jinou aktivitu, která není nijak vysilující,“ doplňuje psychoterapeutka Rasochová.

Antidepresiva nejsou selhání

Při lehčí formě deprese bývá dostačující léčbou silná podpora a zájem okolí ve spojení s intenzivní a pravidelnou psychoterapií. U středně těžké formy je často nezbytná pracovní neschopnost, psychoterapie a doporučená medikace. Při těžké formě nemoci je již nutná hospitalizace. Právě medikace antidepresivy, která jsou mnohými pacienty neopodstatněně vnímána jako selhání, je v léčbě těžších forem velmi důležitá. V akutní fázi onemocnění totiž člověku pomůže ke stabilizaci a navrátí kvalitu života.

Mohlo by se vám líbit

“Petře, nevím, co si dál počít. Miluji tě, ale žijeme vedle sebe jako spolubydlící,” píše Anna. Její manžel se začal vyhýbat intimnostem

„Po nástupu účinku medikace, ke kterému dochází zpravidla do 4-6 týdnů, se urychluje a zefektivňuje i práce samotné psychoterapie. Ta je totiž nedílnou součástí léčby a již od začátku musí být pravidelná a dostatečně intenzivní. V případě lehké a středně těžké formy deprese se mi v praxi s klienty osvědčuje i online forma terapií. Především v počátku léčby jim často poskytuje větší pocit bezpečí a komfortu,“ říká Rasochová a dodává, že na online platformě Hedepy, kde působí, lidé oceňují i možnost vybrat si svého terapeuta na základě recenzí, video medailonků a párovacího testu. Kromě toho zde mohou podstoupit i jednoduchý, indikativní test který jim pomůže případné příznaky deprese včas odhalit.

Čtěte také: Proč je tak důležité cítit se dobře ve vlastním těle, ví i Zoe Black, účastnice reality show Big Brother, která prošla tranzicí