Alessandro Cagliostro se zapsal do dějin především jako šarlatán, okultista a alchymista, který všem okolo tvrdil, že nalezl způsob, jak vyrábět zlato. Svým příznivcům prodával lektvary lásky, krásy, ale také mládí, stejně jako alchymistické prášky. Díky svým produktům se těšil velké oblibě, cestoval po světě a uhranul mnohým doposud racionálně uvažujícím aristokratům. Nakonec byl zatčen papežskou policií a odsouzen k trestu smrti za kacířství a čarodějnickou praxi. Roku 1791 mu byl trest snížen na odnětí svobody na doživotí.
Život hraběte Alessandra di Cagliastra (1743-1795) by vydal na román. Okultista, alchymista, ale také podvodníka zločinec lhal a klamal prakticky za každých okolností. Ve skutečnosti se ani nejmenoval Alessandro Cagliostro a dokonce nebyl ani hrabě. Přesto okouzlil evropské aristokraty doposud nevídaným způsobem.
Talent pro chemii a farmakologii rozvíjel už od dětství
Na svět přišel roku 1743 do velice chudých poměrů, ačkoliv mu jeho matka již od útlého věku vštěpovala, že pocházíz královského rodu. Narodil se v Palermu, ale tak říkajíc se tam moc dlouho neohřál. Otec mu zemřel, matka nebyla schopna ho živit a strýc, za kterým jej poslala, měl jeho živelné povahy plné zuby. Z toho důvodu odvezl mladého chlapce, který se tehdy ještě jmenoval Giuseppe Balsamo, do benediktinského klášteravěnujícímu se medicíně a službě potřebným. Právě na tomto místě si chlapec uvědomil, že farmakologie a chemiebudou tím pravým ořechovým. V klášteře se ale příliš dlouho nezdržel. Když ho opat načapal, jak na ulici prodává klášterní léky, z řádu jej vyloučil. Po celé Sicílii Alessandro Cagliostro mimo to páchal drobné krádeže.
Zájem o alchymii a okultismus prohluboval cestováním
Zatímco v mládí procestoval oblast Středomoří, okolí navykládal, že se podíval až do Persie a Indie. V té době si také změnil jméno a užíval si jeho mnohem honosnější podoby. Rázem se z něj stal hrabě Alessandro di Cagliostro a tvrdil, že je synem prince Trapezuntského císařství. Svůj nevídaný zájem o alchymii vysvětloval lží, že v brzkém věku osiřel a jakožto součást řádu maltézských rytířů se věnoval studiu tohoto oboru.
Aristokraty podváděl za pomoci manželky
Když mu bylo 25 let, vrátil se zpátky do Itálie. V Římě působil jako lékař, znalosti posbíral ještě v době svého pobytu v klášteře, a to jeho praxi očividně stačilo. Ve městě se seznámil s Lorenzou Feliciani, která si nechala říkat Serafina. Nebyli pouze manželé, ale také kriminální partneři. Společně provedli desítky podvodů, a když jim začalo téct do bot, jednoduše uprchli, nejprve zpátky do Palerma a poté rovnou do Anglie.
Právě Anglie se pro Alessandra Cagliostro stala zásadní. Údajně tam roku 1770 potkal nesmrtelného hraběte Saint-Germain, který ho měl zasvětit do starodávných rituálů egyptského zednářství. Náboženskou nauku nenechal ani zdaleka ležet ladem. Rozhodl se cestovat po Evropěa vybírat od bohatých aristokratů peníze, protože si přál založit vlastní lóže egyptského zednářství. V té době navštívil mimo Anglie také Německo, Holandsko nebo třeba Rusko.
Jen o dva roky později se ale manželé usadili na zcela jiném místě. Přestěhovali se do Francie, konkrétně do Paříže, kde Cagliostro plně projevil svůj potenciál. Nejenže otevřel doposud avizované lóže. Věnoval se také prodeji magických elixírů, na svém kontě měl lektvary krásy, mládí – a samozřejmě také lásky. Mimo to pořádal seance s mrtvými. Nikomu se nemusel příliš vnucovat, tehdejší francouzská šlechta jej okamžitě přijala do svých kruhů.
Jako osobní lékař Benjamina Franklina nepochodil, zato u ženy ano
Ačkoliv u Bejamina Franklina, který se jen tak nenechal obalamutit a byl příliš prozíravý, šarlatán Alessandro Cagliostro neuspěl, to samé se nedalo říct o francouzské šlechtě. Ta byla příliš důvěřivá, nebo snad až naivní na to, aby Cagliostrovy reálné schopnosti prokoukla. Místo toho jej s otevřenou náručí prakticky okamžitě přijala mezi své. Dokonce samotná Marie Antoinetta a král Ludvík XVI. byli Cagliostrem natolik uhranuti, že jej pozvali do Versailles. Tam mohl zcela otevřeně pokračovat v praktikách egyptského zednářství, a dokonce pořádat magické večeře. Alessandro Cagliostro se tak stal váženým, a hlavně pravidelným hostem u panovníkova dvora. Vše se ale mělo za malou chvíli změnit.
Alessandro Cagliostro sice nebyl hlavním tvůrcem aféry, která nepřímo vedla k velké francouzské revoluci, ale okrajově se do ní přeci jenom zapletl. Údajná koupě velice drahého diamantového náhrdelníkufrancouzskou královnou Marií Antoinettou se odehrála na samotném počátku revoluce, kvůli čemuž celá královská rodina upadla v nemilost. Ačkoliv byla aféra zkonstruována podlou hraběnkou jménem Jeanne de la Motte, nenávist se stočila na Marii Antoinettu. Ta přitom s koupí neměla nic společného. Byla to hraběnka Jeanne de la Motte, která přesvědčila bohatého kardinála, aby koupil drahý diamantový náhrdelník královniným jménem.
Problémem bylo, že v té době Francii zachvátila hospodářská krize, se kterou se pojil nedostatek peněz. Marie Antoinetta náhrdelník nikdy nezakoupila, všechno spunktovala hraběnka, která se chtěla zmocnit velkého množství jmění. Lidé byli ale neúprosní. Zlost se stočila i na Alessandra Cagliostra, který byl zatčen jako spolupachatel a uvězněn na 9 měsícův Bastille. Soudní proces byl zdlouhavý, ale Cagliostro se nakonec dočkal svobody. Přesto musel spolu se svou manželkou Francii opustit.
Vyháněli ho odevšad, kam se jen vydal
Po „náhrdelníkové aféře“ se začal Cagliostrovi sypat život pod rukama. Problémy se na sebe lepily čím dál tím více. S manželkou se sice vrátili zpátky do Londýna, ale ani tam je nic dobrého nečekalo. Novinář Charles Théveneau de Morande odhalil jeho identitu i pravé jméno ve znění Giuseppe Balsamo, načež se rozhodl také zveřejnit v novinách veškeré jeho minulé zločiny a podvody. Roku 1789 se manželé rozhodli odjet znovu do Říma a obnovit tam svou alchymistickou praxi. Věnovali se „kouzelným“ lektvarům i duchařským seancím, ale na svůj úspěch už jednoduše nenavázali. Nad šarlatány se začala stahovat mračna.
Hřebíčkem do rakve byla snaha založit zednářskou lóži v Římě. Alessandro Cagliostro naletěl špionům římské inkvizice, kteří se vydávali za zájemce o zasvěcení do staroegyptského zednářství. Za zradou stála jeho žena, která s inkvizitory uzavřela dohodu. Rozhodla se svědčit proti svému muži, protože jí za to byla slíbena vlastní svoboda.
Doporučujeme
reklama
Trest smrti mu byl snížen na doživotí
Alessandro Cagliostro čelil řadě obvinění, a to od kacířství až po samotnou čarodějnickou praxi. Soudní proces se táhl dlouhých 18 měsíců a rozsudek byl neúprosný. Alessandro Cagliostro měl být oběšen. Trest smrti muže ale nakonec nečekal.
Papež jeho odsouzení zmírnil na doživotní vězení, zatímco Cagliostrova manželka byla odvedena do kláštera. Ačkoliv se šarlatán pokusil o útěk, nebylo mu to nic platné. Vězněn byl na Andělském hradě, přičemž inkvizice zabavila veškerý jeho esoterický i alchymistický rukopis zvaný Nejsvětější Trinosofie. Alessandro Cagliostro dožil ve vězení v pevnosti San Leo blízko San Marina. Zemřel ve věku 52 let po dvou prodělaných mrtvicích.
Galerie: Alessandro Cagliostro: Šarlatán prodával lektvary lásky. Oblibu získal u šlechty
