Génius, který krmil svět a zabíjel plynem: Fritz Haber obětoval svědomí a vlastní ženu vědě

Tento německý chemik židovského původu prožil život plný paradoxů, kdy se z milovaného národního hrdiny stal pronásledovaným vyhnancem. Jeho odkaz dodnes vyvolává bouřlivé debaty o tom, zda má vědec nést odpovědnost za své objevy, nebo má jen slepě sloužit své vlasti bez ohledu na následky.

Magická syntéza čpavku

Představte si svět, kde půda prostě odmítá vydat další úrodu a lidstvu hrozí, že prostě vyhyne hlady, protože přírodní hnojiva zoufale docházejí. Haber se rozhodl, že tento problém vyřeší a doslova vykouzlil chléb ze vzduchu, když přišel na způsob, jak donutit neochotný dusík k poslušnosti. Tato průmyslová výroba umělých hnojiv dodnes krmí polovinu planety, což z Habera dělá pravděpodobně nejvýznamnějšího zemědělce v lidské historii.

První chemické zbraně

Když ale vypukla válka, Haber odložil zkumavky s hnojivem a začal přemýšlet, jak co nejefektivněji vymazat nepřátelské vojáky z mapy světa. Věřil, že čím děsivější zbraň vyrobí, tím dříve celé to krveprolití skončí, což byla nadsázka, které snad věřil jen on sám. U města Ypres pak nechal vypustit oblaka chloru, čímž si vysloužil pochybný titul otce chemické války a navždy změnil moderní bojiště v toxické peklo.

Tragická Clara Immerwahrová

Jeho manželka Clara, která byla shodou okolností také brilantní vědkyní, se na manželovy pokusy s plynovými lahvemi dívala s naprostým odporem a morálním zděšením. Zatímco on oslavoval své povýšení na kapitána a úspěšný útok, ona se rozhodla ukončit svůj život jeho služební pistolí přímo na zahradě jejich vily. Haber však v sobě nenašel ani špetku empatie, druhý den ráno se sbalil a odjel na frontu pokračovat v práci.

Kontroverzní Nobelova cena

Světová vědecká obec zůstala v naprostém šoku, když tento muž v roce 1919 obdržel Nobelovu cenu, což mnozí považovali za špatný vtip nebo krutý sarkasmus. Švédská akademie se tehdy tvářila, že jeho zásluhy o nasycení světa zcela vymazávají ty tisíce mrtvých v zákopech, kteří se udusili pod jeho dohledem. Haber si ocenění převzal s kamennou tváří, jako by se ho veškerá ta mezinárodní nenávist a opovržení vlastně vůbec netýkaly.

Nebezpečný plyn Cyklon

Ironie osudu si na Habera počkala v laboratořích, kde se vyvíjely prostředky proti hmyzu, mezi kterými figuroval i nechvalně známý přípravek s názvem Cyklon B. Tento původně užitečný insekticid se o pár let později stal nástrojem pro masové vyhlazování v koncentračních táborech, kde umírali i vědcovi blízcí příbuzní. Haber tak nepřímo stvořil monstrum, které v rukou nacistů dokonalo dílo zkázy, o kterém se mu snad ani nezdálo.

Hořký židovský exil

Nakonec se ukázalo, že ani všechny ty zásluhy o německou armádu a Nobelova cena v kapse mu nepomohou v okamžiku, kdy k moci nastoupil Adolf Hitler. Jakožto Žid se stal pro režim nepotřebným a musel opustit svou milovanou vlast, které obětoval své svědomí i rodinné štěstí. Zemřel jako zlomený muž na cestě do exilu, přičemž jeho životní příběh zůstává varovným mementem o tom, jak se věda může snadno zvrhnout v čisté zlo.

Příběh Traudl Junge ukazuje, jak blízko lze být moci a přesto přehlížet její zločiny. Přečtěte si, jak vnímala Adolfa Hitlera zevnitř jeho nejbližšího okruhu.