Galerie: Génius, který krmil svět a zabíjel plynem: Fritz Haber obětoval svědomí a vlastní ženu vědě

Fritz Haber změnil dějiny vědy objevem syntézy čpavku, která umožnila masovou výrobu hnojiv. Jeho práce dodnes stojí za potravinovou produkcí pro miliardy lidí.

Navzdory loajalitě k Německu byl po nástupu Adolfa Hitlera donucen odejít do exilu kvůli svému židovskému původu. Jeho život tak skončil v hořkém rozporu mezi službou vlasti a jejím odmítnutím.

Za objev syntézy amoniaku získal v roce 1919 Nobelovy cenu za chemii, což vyvolalo ostré spory. Mnozí nedokázali oddělit jeho přínos pro zemědělství od role ve válečných zločinech.

Jeho manželka Clara Immerwahr odmítala jeho práci na zbraních a považovala ji za morální selhání. Její tragická smrt se stala temným symbolem konfliktu mezi vědou a svědomím.

U belgického města Ypres dohlížel na první masové nasazení chlorového plynu. Tento útok otevřel éru moderní chemické války a šokoval celý svět.

Během první světové války se Haber postavil do služeb armády a vedl vývoj chemických zbraní. Věřil, že rychlá a děsivá válka přinese rychlejší mír.