Každý zná jméno Agatha Christie a její brilantní literární detektivy. Málokdo už ale tuší, že tou vůbec největší záhadou, jakou kdy legendární autorka stvořila, byl na čas její vlastní život.
Narodila se na podzim roku 1890 jako Agatha Mary Clarissa Millerová v přímořském letovisku Torquay. Dětství strávila v bezpečí opulentní viktoriánské vily, ovšem brzká smrt otce a náhlé rodinné finanční potíže tuhle šťastnou idylku rychle zkazily. K samotnému psaní ji přivedla sázka se sestrou a snaha zahnat nudu. Ale zkušenosti pro její budoucí profesi však nabyla až s první světovou válkou.
Tehdy začala pracovat jako dobrovolná zdravotní sestra a později se přemístila do nemocniční lékárny. Tam mohla pozorovat účinky strychninu, kyanidu či arsenu a naplno si uvědomila, jak snadno může jediná chyba v dávkování člověka zabít.
Agatha Christie zmizela na 11 dní a v poušti našla lásku
Když Agatha ve 20. letech zažívala první literární úspěchy, začal se jí rozpadat vztah s plukovníkem Archibaldem Christie a k tomu přišla o svou milovanou matku. Obě události nesla tak těžce, že jednoho prosincového večera opustila dům a beze stopy zmizela.
Její prázdné auto našla policie na okraji srázu, přičemž uvnitř zůstal jen propadlý řidičák a pár osobních věcí. Vypuklo celonárodní šílenství. Do pátrání se zapojilo na 15 tisíc lidí, včetně jasnovidce, kterému Arthur Conan Doyle poskytl autorčinu rukavici. Našli ji až po jedenácti dnech v lázeňském hotelu v severoanglickém Harrogate. Zapsala se tam pod jménem manželovy milenky. O tom, co se během těch dnů skutečně dělo, Agatha zarytě mlčela až do konce života.
Ačkoliv se z rozvodu těžce vzpamatovávala, nechtěla zůstat v roli ponížené chudinky. A tak si a prahu čtyřicítky, na podzim roku 1928, koupila lístek na slavný Orient expres a vyrazila úplně sama přes Evropu a syrskou poušť až do Bagdádu. Když se na stejné místo o dva roky později vrátila, lákalym jí archeologické vykopávky v historickém Uru. Právě tam potkala Maxe Mallowana, nadšeného archeologa, který byl o celých čtrnáct let mladší než ona. Jiskra mezi nimi přeskočila takřka okamžitě a ještě téhož roku se vzali. Z uhlazené britské dámy se rázem stala ostřílená cestovatelka a období, které následovalo, sama mnohem později označila za léta naprostého štěstí.
Spisovatelka s lopatkou v ruce
Agatha Christie zcela dobrovolně a s nadšením vyměnila upravené anglické trávníky za prach, příšerné horko a stany. Manžela pravidelně doprovázela na expedice do Sýrie a Iráku. Přímo na nalezištích se aktivně zapojila do práce s vykopávkami a po večerech v polních podmínkách ťukala do psacího stroje. Přesně tam totiž našla obrovskou tvůrčí inspiraci.
Exotické prostředí, strastiplné cesty, záplavy i zpožděné vlaky se staly dokonalou kulisou pro její nejslavnější díla jako je Vražda v Orient expresu, Smrt na Nilu nebo Vražda v Mezopotámii. Své zážitky navíc s její typickou ironií a vtipem zúročila v autobiograficky laděné knize Pověz mi, jak žijete.
Časem si sice s Maxem pořídili vysněné letní sídlo v Devonu, její pohled na svět se už ale nikdy nezměnil. Agatha Christie zemřela v lednu 1976 ve věku 85 let jako fenomenální spisovatelka. Její knihy překonaly neuvěřitelnou hranici čtyř miliard prodaných výtisků, což ji vyneslo až do Guinnessovy knihy rekordů. Nebýt ale drtivého životního zklamání a následné odvahy vyrazit s kufrem do neznáma, její odkaz by dost možná nikdy nedosáhl takových rozměrů.
