Děsivější než Havran: Poslední dny Edgara Allana Poea jsou dodnes záhadou

Jméno Edgara Allana Poea evokuje temná sklepení a havrana zlověstně krákajícího nade dveřmi. Byla by ale škoda pamatovat si ho jen jako prokletého básníka. Přesně 20. dubna 1841, před rovnými 185 lety, totiž vydal povídku Vraždy v ulici Morgue a položil tím základní stavební kámen detektivního žánru. Jeho hrdina C. Auguste Dupin řešil zločiny čistě silou dedukce, což Poea vyneslo na vrchol tvůrčích sil. Tedy, alespoň na ten literární, v jeho osobním životě ho pronásledovala chudoba, řada tragédií a s blížícím se koncem nejspíš i šílenství.

Děsivější než Havran

Život Edgara Allana Poea tak trochu připomínal gotický román už od samého začátku. Narodil se v lednu 1809 v Bostonu dvěma kočovným hercům. Otec brzy zmizel neznámo kam a matka zemřela na tuberkulózu, když mu byly pouhé tři roky. Chlapce se tehdy ujal John Allan, majetný obchodník z virginského Richmondu. Právě od něj pochází to jméno uprostřed, ačkoliv k oficiální adopci nikdy nedošlo. Zprvu se zdálo, že má mladý Edgar vyhráno. Dostal kvalitní vzdělání, nějakou dobu dokonce žil v Anglii a Skotsku. Jenže jak dospíval, začalo to mezi ním a nevlastním otcem vřít. Allan byl pragmatický byznysmen, zatímco Poe byl výbušný, citlivý a posedlý uměním. Když k tomu připočtěte univerzitní dluhy z hazardu, věčné hádky o peníze vyústily ve vážné neshody.

Poe se uchýlil k armádě, ve které chvíli sloužil pod falešným jménem Edgar A. Perry. Dokonce se díky Allanově pomoci na chvíli dostal na prestižní vojenskou akademii West Point. Ani tam ale nevydržel, v podstatě se nechal cíleně vyhodit neplněním rozkazů, jen aby se mohl naplno věnovat tomu jedinému, co ho opravdu bavilo – psaní.

Zrození detektiva a mistra hrůzy

Ve třicátých letech devatenáctého století se usadil v Baltimoru a živil se jako redaktor a literární kritik. A byl ostrý natolik, že se mu přezdívalo "Muž s brkem plným jedu" nebo také "Tomahawk Man". Skutečný zlom ale přišel s jeho vlastní prózou. Když na jaře 1841 spatřily světlo světa Vraždy v ulici Morgue, znamenalo to doslova revoluci. Nikdo předtím nenapsal o zločinu tak, že by do centra dění postavil bystrého detektiva, který záhadu rozlouskne jen pomocí mozku a pečlivého sledování stop.

Úspěch ale nepřinesl změny v tom, že by měl co jíst. V roce 1845 sice vydal svou nejslavnější báseň Havran, ale honorář nestál za řeč. K finanční tísni se navíc přidala další tvrdá rána osudu. Jeho manželka Virginia, kterou si vzal, když jí bylo pouhých třináct let, onemocněla tuberkulózou. Když v roce 1847 zemřela, Poe se psychicky zhroutil. Jeho texty ještě víc ztemněly a náklonnost k alkoholu zesílila. Trpěl navíc paranoidními pocity, že se ho neustále někdo snaží zabít.

Záhada baltimorské volební noci

O dva roky později, na podzim roku 1849 Poe žil v New Yorku. Koncem září odjel do domovského Richmondu. Na cestě zpátky se měl jen na otočku zastavit v Baltimoru, přesto se tam zdržel několik dní. V noci 3. října se Poe najednou objevil v hlučné baltimorské hospodě Gunner's Hall. Jistý Joseph Evans Snodgrass obdržel ten večer naléhavý vzkaz, ať si pro svého přítele okamžitě přijede, protože je ve zjevné tísni. Když dorazil na místo, nalezl ho zpola v bezvědomí, úplně dezorientovaného. Co ale bylo nejdivnější, Poe měl na sobě seprané a nepadnoucí cizí šaty. Byla to troska. Člověk, který si vždy potrpěl na precizní dandyovský vzhled, najednou ležel v hospodě v cizích hadrech a nebyl schopen souvislého slova.

Nemocniční postel

Snodgrass ho nechal převézt do místní nemocnice. Tam strávil Poe poslední čtyři dny svého života v těžkém deliriu a halucinacích. Nedokázal doktorům vůbec vysvětlit, jak přišel k tomu oblečení nebo co se mu vlastně přihodilo. Podle výpovědi personálu se zmítal v horečkách a opakovaně volal jméno Reynolds. Kdo to byl, se nikdy nepodařilo zjistit. V jednu chvíli měl být údajně tak zoufalý, že ošetřujícího lékaře prosil, ať ho raději zabije a ukončí to trápení. Sedmého října 1849 Poe zemřel. Pitva se nekonala, chybí i oficiální úmrtní list. Noviny jen informovaly čtenáře, že autor Havrana skonal na překrvení mozku.

Záhada byla na světě

Historici se už dlouhá desetiletí přou, co ho vlastně připravilo o život. Doboví kritici měli jasno okamžitě, podle nich se upil k smrti. Je pravdou, že Poe alkohol snášel mimořádně špatně, ale krátce před smrtí vstoupil do klubu abstinentů a snažil se sekat dobrotu. Daleko přesvědčivější je teorie takzvaného coopingu. Šlo o drsnou praktiku volebních gangů, které na ulici odchytávaly náhodné oběti. Násilím je omámili alkoholem nebo drogami a pak je vodili od jedné volební místnosti ke druhé, aby hlasovali pro konkrétního kandidáta pod různými jmény. Aby je nikdo nepoznal, neustále jim měnili oblečení. To by dokonale vysvětlovalo, proč měl spisovatel na sobě cizí nepadnoucí šaty a proč byl objeven právě uprostřed volební noci v hospodě, ve které se hlasovalo.

Nabízí se ale i čistě fyziologická vysvětlení. S ohledem na rodinnou anamnézu se uvažuje o neléčené tuberkulóze, nebo se objevily úvahy o vzteklině, meningitidě či mozkovém nádoru. Vychází to ze svědectví očitého svědka, který byl o pár let později přítomen exhumaci Poeova těla. Tvrdil tehdy, že uvnitř už jinak prázdné lebky chrastila jakási ztvrdlá tkáň. Jelikož mozek obvykle podléhá rozkladu velmi rychle, mohlo teoreticky jít o zvápenatělý nádor. Pravdu už se asi nedozvíme, nezbývá nám tedy konstatovat, že odešel ze scény způsobem, který by nedokázal vyřešit ani jeho vlastní detektiv Dupin.

Kvíz: Bojíte se rádi? Pak vám jistě něco říká jméno Pennywise a dáte s přehledem všech 10 správných odpovědí