Jak umírala císařovna Sissi: Smrtelnou ránu téměř necítila. Pravdu odhalila druhý den až pitva

Oblast kolem Ženevského jezera císařovna milovala a přijela už sem už poněkolikáté. Tentokrát se ubytovala v lázeňském městečku Caux, kde se chystala podstoupit lázeňskou kúru. Potřebovala se dát dohromady také psychicky. S ohledem na věk a zdraví se musela vzdát milované jízdy na koni a také se stále trápila tragickou smrtí své mladší sestry Žofie, která přišla o život při požáru v Paříži. Císařovna si užívala procházky do přírody a vypravila se lodí i do Ženevy na nákupy, kde se ubytovala v hotelu Beau‑Rivage Genève. I když tu byla inkognito jako hraběnka z Hohenembsu, přesto noviny o její přítomnosti brzy informovaly.

Oběť atentátu

V té době byl v Ženevě také Luigi Lucheni. Italský anarchista, který sem původně přijel zabít následníka francouzského trůnu prince Jindřicha Orleánského. Ten ale nakonec nedorazil, a tak si zklamaný Lucheni nakonec zvolil jiný cíl – císařovnu Sissi. Ačkoli císařovně policie nabízela ochranu, ta ji rezolutně odmítala. Jako by jí na životě už ani příliš nezáleželo..

Osudná cesta na loď

10. září 1898 se Sissi vydala pěšky z hotelu jen v doprovodu své dvorní dámy hraběnky Irmy Sztárayové do ženevského přístavu, aby se vrátila parníkem zpět do Caux. Netušila, že jde o poslední hodiny jejího života. V přístavu už totiž čekal atentátník Lucheni, který přiskočil k císařovně a bodl ji pilníkem do hrudi. Hned potom utekl. Sissi se s výkřikem zhroutila na zem, ale prakticky vzápětí se s pomocí Sztárayové zvedla a obě dámy pokračovaly v cestě. Nikdo neviděl žádnou zbraň, nebyl slyšet výstřel a na první pohled to vypadalo, že šlo o snahu zloděje ženy okrást. Císařovna na sobě nepozorovala ani žádné zranění, myslela si totiž, že ji atentátník jen praštil pěstí. Netušila, že jí Lucheni propíchl srdce pilníkem a její život visí na vlásku.

Smrt císařovny Sissi

Ve 13:40 hodin se z přístavu ozval zvon parníku Geneva, který ohlašoval brzké vyplutí lodi do Caux. Císařovna proto se svou dvorní dámou přidala do kroku a spěchala na palubu. Jenže rychlý pohyb nutil zraněné srdce pracovat rychleji, což způsobilo, že se krev vytékající z levé komory začala hromadit v osrdečníku a císařovna pocítila první nevolnosti. Její krevní oběh a tlak slábl a císařovna omdlela. Ještě se jí podařilo vzkřísit, posadila se a zeptala se, co se s ní stalo. Ale pak omdlela znovu a už se neprobrala. Bezvládnou panovnici převezli na provizorních nosítkách zpátky do hotelu, kde byla kolem 14:15 uložena do svého pokoje. Přivolaný lékař se pokusil ránu vyšetřit, ale její skutečný rozsah nebylo možné rychle odhalit. O pětadvacet minut později, ve 14:40 hodin císařovna zemřela.

Příčinu smrti odhalila pitva

Protože nebylo možné s jistotou určit příčinu smrti císařovny, souhlasil zdrcený František Josef I. s provedením pitvy. Výňatek ze závěrů oficiální lékařské zprávy zněl: „Popsané léze byly způsobeny dlouhým nástrojem trojúhelníkového tvaru s více či méně tupými hranami. Tento nástroj pronikl do hrudní stěny s velkou silou, zlomil žebro a zcela propíchl levou srdeční komoru. Obecný směr rány odpovídá linii mírně směřující shora dolů a zvenku dovnitř. Smrt byla nepochybně způsobena postupným a pomalým únikem krve, který stačil stlačit srdce a zastavit jeho funkce. Nález objemné krevní sraženiny vyplňující perikard je toho absolutním důkazem.“

Stav, který byl příčinou smrti, se nazývá tamponáda perikardu. Vnitřní krvácení by nebylo možné zastavit, ani kdyby byla císařovna ošetřena ihned po útoku. Cítila jen slabou bolest na prsou, byla dezorientovaná a brzy upadla do bezvědomí. I když zní celý příběh děsivě, Sisi umírala bez velkého utrpení. Její tělo bylo převezeno do Vídně a uloženo po boku ostatních Habsburků do Kapucínské hrobky.

Čtěte také: Láska, která vyhasla v Sarajevu: Tragický osud následníka trůnu a jeho ženy Žofie