Osud poslední čínské císařovny Wanrong trhá srdce: Nelidské týrání, opium a tělo, které po smrti záhadně zmizelo

Gobulo Wanrong přišla na svět 13. listopadu 1906 v Pekingu jako dcera významného mandžuského rodu. Přestože její biologická matka zemřela při porodu, vyrůstala v láskyplném prostředí. O její výchovu se starala nevlastní matka, lady Hengxiang, která ji přijala jako vlastní dítě. Otec Rongyuan patřil mezi pokrokově smýšlející muže své doby. Byl přesvědčen, že ženy by měly mít stejné vzdělání jako muži, a proto své dceři dopřál kvalitní vzdělání podobné tomu, jaké získávali jeho synové.

Wanrong tak vyrůstala jako mladá žena otevřená moderním vlivům. Zajímala se o západní kulturu, sledovala filmy, ochutnávala evropskou kuchyni a ráda jezdila na kole, což bylo na tehdejší poměry poměrně neobvyklé. Naučila se také anglicky a v tomto jazyce dokonce psala milostné dopisy.

Konec čínské monarchie

Osud její rodiny i celé země zásadně změnila revoluce, která vypukla v roce 1911. Ta vedla k pádu dynastie Čching a o rok později ke vzniku Čínské republiky. Poslední císař Puyi byl nucen abdikovat a tisíciletá éra čínské monarchie tak skončila. Přesto si Puyi mohl ponechat císařský titul i Zakázané město jako své sídlo. Ačkoli již neměl skutečnou politickou moc, nadále žil v luxusu a společnost s ním zacházela s úctou, jako by byl stále vládnoucím panovníkem.

Nevěsta pro císaře

Právě s Puyim se později spojil život mladé Wanrong. Císař si ji vybral na základě fotografie, kterou mu ukázali jeho poradci. Zpočátku měl sice zájem o dvanáctiletou dívku jménem Wenxiu, ale proti tomuto rozhodnutí vystoupila bývalá císařská konkubína, která měla u dvora značný vliv. Doporučila mu Wanrong, která byla přibližně stejně stará jako on a pocházela z podobně významné rodiny. Nakonec bylo rozhodnuto, že si Puyi v souladu s mandžuskou tradicí vezme obě dívky – Wanrong jako císařovnu a Wenxiu jako vedlejší manželku.

Nový život Wanrong

Pro Wanrong to znamenalo zásadní změnu života. Musela se naučit přísným dvorským pravidlům, ceremoniím a správnému chování vůči císaři. Dlouhé hodiny strávila výukou etikety a dvorských rituálů, které jí byly velmi nepříjemné. Mladá dívka se navíc měla provdat za muže, kterého nikdy předtím neviděla. Přesto nakonec sňatek přijala a v roce 1922 se ve svých šestnácti letech stala manželkou Puyiho. I když už tehdy nebyl skutečným vládcem Číny, ceremonie i dvorský život se odehrávaly tak, jako by monarchie stále existovala.

Nešťastné manželství

Manželství však nebylo šťastné. Wanrong si proto začala vytvářet vlastní svět. Přijala západní jméno Elizabeth, oblíbila si anglickou kuchyni a ráda poslouchala jazzovou hudbu. Byla také známá svou štědrostí a finančně podporovala například oběti velké katastrofy v roce 1923. Přesto ji trápila žárlivost vůči druhé manželce Wenxiu, která měla podle všeho u císaře větší přízeň. Postupně se začaly objevovat také zdravotní potíže. Wanrong trpěla silnými bolestmi hlavy i žaludku a na doporučení lékařů začala užívat opium, které bylo tehdy běžným prostředkem proti bolesti. Zpočátku mělo přinést úlevu, brzy se však proměnilo v těžkou závislost.

Deprese a závislost na opiu

Další zlom nastal v říjnu roku 1924, kdy politický převrat donutil Puyiho a jeho manželky opustit Zakázané město. Rodina se dostala pod ochranu Japonců a později se přestěhovala do města Tchien-ťin, které bylo pod japonským vlivem. Wanrong se snažila udržet zdání normálního života, ale její psychický stav se zhoršoval. Trpěla depresemi a závislost na opiu se stále prohlubovala. V roce 1932 vytvořilo Japonsko na severovýchodě Číny loutkový stát Mandžukuo a dosadilo do jeho čela právě Puyiho. O dva roky později byl dokonce korunován císařem, skutečná moc však zůstávala v rukou Japonců. Wanrong se tak ocitla v roli císařovny státu, který byl ve skutečnosti pouze protektorátem.

Mrtvá dcera

Podle některých zpráv porodila v roce 1935 dceru, která krátce po narození zemřela. Okolnosti její smrti dodnes zůstávají nejasné. Existují spekulace, že dítě nebylo Puyiho a císař v záchvatu vzteku nechal novorozence zabít. Jiní historici se domnívají, že se dítě narodilo mrtvé. Po této události se psychický i fyzický stav Wanrong ještě více zhoršil.

Smrt v nelidských podmínkách

Na konci druhé světové války se její situace stala beznadějnou. V roce 1946 se pokusila uprchnout do Koreje, ale byla zadržena čínskými komunisty. Ti ji považovali za spolupracovnici japonského režimu a zacházeli s ní velmi krutě. Byla držena v nelidských podmínkách, trpěla hladem a byla veřejně ponižována. Podle svědectví ji dokonce vystavovali lidem podobně jako zvíře v kleci.

V červnu roku 1946 Wanrong ve věku pouhých 39 let zemřela ve vězení v provincii Ťi-lin. Příčinou smrti byla kombinace podvýživy a abstinenčních příznaků způsobených závislostí na opiu. Její tělo zůstalo několik dní ležet na podlaze cely a její ostatky se nikdy nepodařilo dohledat. Rodina jí proto po letech uspořádala alespoň symbolický pohřeb.

Čtěte také: První kulturistka Katie Sandwina: Svého muže zvedala nad hlavu jednou rukou, v důchodu byla vyhazovačkou ve vlastním baru