Chůze pozpátku vypadá na první pohled podivně, tělo ale zaměstná víc než obyčejná procházka. Zlepšuje rovnováhu, jinak zatěžuje kolena a hlavně k ní stačí dlouhá chodba.
Chůze pozpátku není žádná novinka, jen se o ní v posledních letech mluví mnohem víc. Její princip je úplně prostý, stačí obrátit směr chůze. Tělo zvyklé na pohyb vpřed pak najednou bude muset řešit situace, které při běžné chůzi vůbec nemusí.
Chůze pozpátku jako lék na bolavá kolena
Celý život chodíme dopředu a celé tělo, od kloubů až po svaly, se tomu přizpůsobilo. Při couvání nevidíme, kam jdeme, a proto se musíme více spoléhat na naši rovnováhu. Zapojují se drobné stabilizační svaly kolem kotníků, kolen a boků, procvičuje se vnímání polohy vlastního těla a mozek se musí zapojit víc než při chůzi vpřed. Změní se i styl chůze. Noha dopadá na špičku a teprve potom se přesune na patu, kroky se zkrátí a musí víc pracovat stehenní svaly, které koleno podpírají a tlumí část nárazu.
Chůzi pozpátku proto zařazují fyzioterapeuté i při rehabilitacích, a to zejména při potížích s koleny nebo po mrtvici. „Z pohledu fyzioterapie je chůze pozpátku zajímavá především tím, že mění náš zažitý pohybový stereotyp. Není totiž jen obrácenou variantou běžné chůze. Mění se svalová souhra dolních končetin, zejména koordinace přední a zadní strany stehen, způsob zatížení kolenních kloubů i nároky na stabilizaci trupu a napřímení páteře. Tělo tak dostává nový koordinační podnět, který přispívá k tréninku rovnováhy a pohybové kontroly. Proto má chůze pozpátku své místo také v rehabilitaci,“ nám řekla fyzioterapeutka Tereza Beranová, spolupracující s obuvnickou značkou Bennon.
Jak správně chodit pozpátku
„Při chůzi pozpátku je důležité přirozené napřímení celé páteře, uvolněná ramena a hlava v prodloužení trupu. Pánev udržujeme v neutrálním postavení, bez nadměrného prohnutí v bedrech. Trup by měl být aktivně stabilizovaný, nikoliv křečovitě zpevněný. Volíme kratší, kontrolované kroky a soustředíme se na postupné odvíjení chodidla od přední části přes celé plosky až k patě, tedy opačně než při běžné chůzi vpřed,“ popsala správný postup Tereza Beranová.
Pokud bychom vám řekli, ať chodíte pozpátku na rušné ulici nebo v parku, asi byste se zasmáli. Proto je nejlepší použít běžecký pás. Jeho povrch je rovný, většina z nich má madla a bezpečnostní klip, který pás zastaví, kdybyste uklouzli. Jenže ne každý má běhací pás doma. V takovém případě vám poslouží prázdná chodba, kde se můžete přidržovat zdi. Budete-li mít ale odvahu vyrazit ven, zvolte stezky s hladkým a zpevněným povrchem, atletickou dráhu, rovný trávník na zahradě či na hřišti nebo prázdné parkoviště.
Doporučujeme
reklama
Jak začít, jak často a na co si dát pozor
Začněte zlehka, třeba jednou až třemi minutami couvání během procházky. „Nemusíte hned vyrážet do parku pozadu, začněte doma na rovné ploše, třeba na zahradě, v chodbě nebo v tělocvičně. Pár kroků denně úplně stačí. Pokud máte chuť, můžete si z toho udělat krátký pohybový rituál – třeba jako rozcvičku nebo jako zpestření procházky,“ radípohybová specialistka Jolana Novotná. Nebo můžete chůze střídat. Dvě minuty choďte pozpátku a dvě minuty normálně. Postupně můžete délku prodlužovat. A když budete cvičit opravdu pravidelně, už po čtyřech týdnech uvidíte výsledky.
