Píchlo vás zase v koleni při scházení schodů? Nebo se vám po ránu zdá, že máte místo kolenních kloubů zarezlé panty? Nejspíš jste už slyšeli, že k určitému věku to prostě patří. Jenže ortopedi říkají, že bolest kolena není povinná daň za stárnutí, ale skoro vždycky účet za to, jak s tělem zacházíme. Dobrá zpráva je, že i načatá chrupavka se dá zachránit, pokud přestanete tlumit bolesti jen pilulkami a zaměříte se na to, co váš kloub doopravdy potřebuje, klid a aktivitu přiměřenou kondici a věku.
Většina z nás začne řešit kolena až ve chvíli, kdy nám zkazí nedělní výlet nebo nás donutí belhat se k autu. Do té doby drobné varovné signály jako občasné lupnutí v kloubu nebo lehký otok po sportu moc vážně nebereme. Kolenní kloub je přitom to nejsložitější mechanické soukolí, jaké v těle máme. Musí zvládnout ohýbání, natahování, tlumení nárazů i nepatrné rotace, a přitom po celý život nese veškerou naši váhu. Jakmile v téhle skládačce vazů, menisků a chrupavek přetížíte jednu jedinou část, je jen otázkou času, kdy se sesype zbytek.
Prášky bolest kolene nevyřeší. Klouby doopravdy potřebují klid
Svádět bolavá kolena na přibývající léta je sice jednoduché, ale z medicínského hlediska dost nepřesné. Odborníci se shodují, že kloub nebolí proto, že vám bylo čtyřicet nebo padesát, ale proto, že po něm najednou chcete něco, na co není stavěný.
Typická situace vypadá zhruba takto: člověk sedí deset let v kanceláři, pak se v něm probudí sportovní duch, koupí si drahé tenisky a vyrazí běhat po asfaltu. Tělo sice má neuvěřitelnou schopnost se adaptovat, ale bez tréninku a přípravy tenhle nápor prostě neodpruží.
Přesně na to upozorňujeSteven Svoboda, certifikovaný ortopedický chirurg z MedStar Washington Hospital Center: „Spousta věcí se připisuje stárnutí, ale bolest kolene není vždy se stárnutím spojena. Bolest spíše způsobují drobné změny, ke kterým dochází během pohybových aktivit, na které nejsou dostatečně připravena.“
Problém může způsobit i úraz. Pokud si při sportu přetrhnete přední zkřížený vaz nebo si utrhnete meniskus, riziko, že se u vás po takovém úrazu rozvine těžká artróza, stoupá až osmkrát. Neznamená to, že musíte hned raději přestat sportovat, ale spíš dbát na to, aby kolena nebyla přetížena. Velkou zátěží pro chrupavku je navíc i nadváha a kouření – nikotin totiž ucpává drobné cévky a brání normálnímu prokrvení tkání kolem kloubu.
Kde to píchá, tam je problém: Co říká mapa kolenního kloubu
Ortopedům v ordinaci často stačí pět minut, aby podle místa bolesti odhadli, co se v koleni děje. Pokud vás píchá nebo tahá na vnitřní straně kloubu, zpravidla za to může podrážděný mediální meniskus nebo vnitřní postranní vaz. Tyhle potíže se nejvíc ozývají při šlapání do kopce nebo když sestupujete ze schodů. Naopak bolest na vnější straně je dobře známá běžcům a cyklistům. Dává o sobě vědět tuhý vazivový pruh na boku stehna, který se při neustálém ohýbání kolena přetěžuje a začne drhnout o kost. Proto se tomuto stavu v lékařském žargonu říká běžecké koleno.
Úplně jiná situace nastává, když vás kloub bolí zepředu, přímo pod čéškou. Může za to časté klekání, hluboké dřepy v posilovně nebo chůze v náročném terénu z kopce dolů. Chrupavka pod čéškou změkne a podráždí se, případně čéška vybočuje ze své přirozené dráhy a dře o holenní nebo stehenní kost. Bolest v zadní podkolenní jámě pro změnu často ukazuje na přetížené zadní stehenní svaly neboli hamstringy, anebo na Bakerovu cystu. To je váček plný tekutiny, který si tělo vytvoří jako obranu ve chvíli, kdy je v kloubu chronický zánět. A kdy byste měli opravdu zbystřit? Pokud vás koleno bolí v klidu nebo vás ta hluboká, tupá bolest v noci budí ze spánku. To už není běžná svalová únava po tréninku, ale signál pokročilého zánětu nebo rozjeté artrózy.
Když nás rozbolí koleno, možná se také vydáte do lékárny pro růžovou tabletku nebo protizánětlivou mast. Jenže tlumit bolest je jako přelepit v autě blikající kontrolku oleje náplastí – chvíli máte klid, ale motor se dál zadírá. Klouby vyžadují systematickou péči a hlavně výživu zevnitř, což platí dvojnásob po čtyřicátém roce života, kdy v těle přirozeně klesá tvorba vlastního kolagenu.
Jasně to popisuje ortoped doc. MUDr. Vladimír Masaryk, PhD., MBA: „Výživové doplňky mají v ortopedické léčbě své místo – podporují regeneraci a mohou zpomalovat degenerativní procesy v kloubech. Důležité však je, aby byl pacient trpělivý a zároveň zůstal přiměřeně fyzicky aktivní podle své diagnózy.“
Kvalitní kloubní výživa má smysl, když obsahuje kombinaci kolagenu typu I, II a III, doplněnou o látky jako MSM, glukosamin či chondroitin. Sama o sobě ale zázrak neudělá, protože chrupavka je zvláštní tkáň, nemá totiž žádné vlastní cévní zásobení. Živiny z kloubní tekutiny do sebe nasává výhradně tak, že se střídavě stlačuje a uvolňuje při pohybu, funguje v podstatě jako houba na nádobí. Když přestanete chodit, chrupavka začne hladovět a rychle se drolí. Je tu ale ještě jeden faktor, který lidé strašně podceňují: spánek. Mikrotrhliny v tkáních a svalech, které si přes den vyrobíme, umí organismus opravit jedině v noci v hlubokých fázích spánku. Pokud dlouhodobě špatně spíte, regenerace se nekoná a kolena to odnesou jako první.
Doporučujeme
reklama
Čtvrtinové dřepy a manuální terapie místo skalpelu
Když už vás koleno opravdu bolí, neznamená to přestat se hýbat. Cesta ven ale nevede přes posilování v posilovně, nýbrž přes fyzioterapii. Pomocí manuálních technik, jako je mobilizace kloubů nebo patelární mobilizace, dokážou fyzioterapeuti ručně uvolnit ztuhlé tkáně a vrátit čéšku na správné místo, aby při pohybu nedřela o okolní struktury.
Pokud jde o cvičení, vhodné jsou především pohyby v menším rozsahu, které neničí chrupavku, ale budují svaly kolem ní. Ideální jsou takzvané čtvrtinové nebo poloviční dřepy. Klesáte při nich jen pár centimetrů dolů, v podstatě do čtvrtiny normálního dřepu. Kloub tím nijak extrémně nezatížíte, ale zpevníte stehenní a hýžďové svaly, které pak kolenu slouží jako pevný korzet. Podobně zabírá zvedání natažené nohy v sedu nebo vleže, jímž bezbolestně posílíte kvadriceps. Využít se dají i pokročilejší metody, jako je kinesiotaping, neinvazivní rázová vlna nebo metoda BFR, což je cvičení s omezeným průtokem krve. Lékař při něm pacientovi nasadí na stehno speciální manžetu a svaly pak rostou a sílí i při cvičení s naprosto minimální zátěží, což je pro poškozené koleno k nezaplacení.
