"Křupání" v kloubech: Kdy je to neškodný zvuk, kdy už začínající artróza?

Pohybový aparát člověka o sobě dává vědět nejrůznějšími způsoby. Zvukové projevy, odborně nazývané krepitus, nejsou jen výsadou stáří. Vzpomeňte si na školní léta, kdy při rozcvičce v tělocviku praskala kolena polovině třídy. Přesto v nás tyto zvuky hlodají semínko pochybnosti. Je mé koleno v pořádku, když zní jako mísa s cereáliemi? Moderní medicína i fyzioterapie naštěstí nabízejí poměrně jasné odpovědi, které bourají zažité mýty a pomáhají oddělit neškodné bublinky plynu od skutečného poškození tkáně.

 Kdy je to neškodný zvuk a kdy začínající artróza?

Abychom pochopili, proč naše tělo vydává zvuky, musíme se podívat dovnitř kloubního pouzdra. Ten zvuk není z důvodu, že by třely kosti o sebe, ve skutečnosti jde většinou o fyzikální jev zvaný kavitace. Kloubní prostor je vyplněn tekutinou, která funguje jako mazivo. Při pohybu, ať už jde o hluboký dřep nebo protažení prstu, dochází ke změně tlaku uvnitř této tekutiny. Kromě bublinek může zvukovou kulisu vytvářet i pohyb šlach a vazů. Jakmile se kloub pohne, šlacha se může mírně posunout a při návratu do původní polohy přeskočit přes kostní výstupek, což se projeví jako slyšitelné lupnutí.

Ačkoliv artritidu si svévolným praskáním prstů nejspíš nepřivodíte, neznamená to, že je tento zvyk zcela bez rizika. Fyzioterapeuti upozorňují na jiný aspekt, který se často přehlíží. Fyzioterapeutka Markéta Sílová na webu fyziovsem.cz dodává: „Časté prokřupávání prstů na rukou či krku Vám pravděpodobně samotný kloub nikterak neničí, ale pravdou je, že přílišné uvolňování kloubu touto cestou má za následek vytahávání jeho vazivových struktur a následný vznik kloubní hypermobility.“ Hypermobilní kloub je, zjednodušeně řečeno, příliš volný. Má větší rozsah pohybu, než je zdrávo, a tím pádem je náchylnější k zablokování nebo jiným poruchám. Pokud si tedy rovnáte krk nebo záda několikrát denně prokřupnutím, možná si místo úlevy zaděláváte na problém v budoucnu.

Kdy zvuk doprovází nemoc

Kdy ale skutečně zpozornět? Výrazným indikátorem není ani tak hlasitost zvuku, jako spíše to, co ho doprovází. Pokud je křupnutí bezbolestné, zpravidla o nic nejde. Zpozornět musíte ve chvíli, kdy se přidá bolest, otok, zarudnutí nebo citelné omezení pohybu. Akutní bolest při křupnutí může značit prasknutí vazu nebo poškození menisku, tupá a dlouhodobá bolest zase degenerativní změny. Velkým varováním je ranní ztuhlost. Zatímco mírná zatuhlost po probuzení je běžná, pokud trvá déle než hodinu, může to být podle revmatologických studií signálem nastupující artritidy.

Sedavé zaměstnání jako nepřítel kloubů

Moderní doba nás uvěznila na židlích a naše těla trpí. Příkladem může být příběh grafičky Petry, které začalo lupat v rameni. Nešlo o úraz, ale o důsledek dlouhodobého držení myši a špatné ergonomie. MUDr. Kateřina Cajthamlová to popisuje v Českém rozhlasu velmi výstižně: „Pokud klouby přetěžujeme, může docházet k jejich anatomickým funkčním změnám. Křupou, protože volají o pomoc, ale pokud to ignorujeme, tak se přetíží a mohou vznikat tíhové váčky neboli burzy.“ Tělo reaguje na statickou zátěž zkrácením svalů, což mění napětí v kloubech. I pouhé narovnání se pak může znít jako střelba. Často pomůže jen změna polohy, pravidelné kompenzační cvičení nebo úprava pracovního místa.

Jak udržet klouby "promazané" a funkční

Dobrou zprávou je, že osud svých kloubů máme do značné míry ve vlastních rukou. Základem je pohyb, který zajišťuje přísun živin do chrupavky a její promazávání. Ideální jsou aktivity s nízkou zátěží, jako je chůze, plavání nebo jízda na kole. Silový trénink zase zpevní svalový korzet kolem kloubu, čímž ho stabilizuje. Neméně důležitá je výživa. Klouby milují kolagen, omega-3 mastné kyseliny, vápník, hořčík a vitamín C. Na trhu existuje nepřeberné množství kloubní výživy s obsahem glukosaminu či chondroitinu. Užívání doplňků stravy je ale vždy lepší zkonzultovat s odborníkem. Ať už zvolíte doplňky stravy, nebo úpravu jídelníčku, pamatujte na hydrataci. Bez vody kloubní tekutina ztrácí svou funkci a klouby drhnou.

Závěrem lze říci, že křupání v kloubech je v drtivé většině případů jen zvukovou součástí našeho života. Prof. MUDr. Pavel Horák, CSc. to shrnuje s lidským nadhledem: „Tělo s námi komunikuje různými způsoby. Pokud si všimnete, že klouby křupou jinak než dřív, nebo že se objevuje bolest, není to důvod k panice. Je to pozvání k tomu, abychom se o své tělo začali víc starat.“

S přibývajícím věkem se neozývají jen klouby. Jste unavená, nebo nemocná? 5 příznaků, že za vaše kila navíc nemůže věk, ale štítná žláza