Jak jste na tom s rovnováhou? Možná líp, než si myslíte. Anebo taky ne. Věda má pro vás jednoduchý test, který odhalí, jakl staří ve skutečnosti jste. Pokud ve stoji na jedné noze vydržíte, můžete si oddechnout. Jestli ne, měli byste začít trénovat svou rovnováhu.
Stoj na jedné noze na první pohled vypadá jako hra. Nebo možná jako něco, co jste naposledy zkoušeli na hodině tělocviku nebo když jste si u skříně oblékali ponožky. Ale vědci v něm vidí něco víc. Podle vědecké studie publikované v odborném časopisu PLoS One totiž schopnost udržet rovnováhu na jedné noze velmi úzce souvisí s tím, jak na tom skutečně jste fyzicky, ale i neurologicky. Tedy ne jen jak jste staří podle rodného čísla, ale jak rychle vaše tělo a mozek opravdu stárnou.
Stoj na jedné noze odhalí vše
Během studie vědci sledovali skupinu lidí ve věku od 50 let výš. Nechali je absolvovat různé testy síly, koordinace i mobility. Ale jeden z testů byl zvlášť zásadní, a to vydržet stát třicet sekund na jedné noze bez opory. Pro někoho to bylo velmi snadný úkol, pro jiné nadlidský výkon. A právě výsledky v tomto testu se ukázaly jako překvapivě přesné v tom, jak předpovídají zdravotní stav účastníků. Ti, kteří nevydrželi ani krátký čas, většinou měli slabší svaly, horší práce nervového systému a pomalejší reakce.
Když ztratíte rovnováhu, padáte. Tak jednoduché to je. U mladších lidí to často končí trapasem. U starších ale zlomeninou. A ta může znamenat řetězec zdravotních problémů, které se špatně zastavují. Proto se lékaři čím dál víc zaměřují právě na schopnost balancovat. Je to ukazatel, který často přichází jako první varování. S přibývajícím věkem totiž rychleji ubývá svalová hmota a zvyšuje se riziko pádů. Když se k tomu přidá osteoporóza, naše kosti začnou být chatrné a obyčejný pád může skončit zlomeninou.
Vědci sestavili orientační tabulku, podle které si každý může udělat představu, jak na tom je. Pokud vám je pod čtyřicet a vydržíte stát na jedné noze s otevřenýma očima čtyřicet pět vteřin, jste v normě. U padesátníků se průměr pohybuje kolem čtyřiceti vteřin, u sedmdesátníků kolem dvaceti. Se zavřenýma očima je to těžší, tam se čísla snižují. Do 40 let věku byste měli vydržet se zavřenýma očima 15 sekund. Před padesátkou 13 sekund, před šedesátkou 8 sekund, do sedmdesátky pak 4 sekundy a starší jedinci 3 sekundy. Varianta se zavřenýma očima je přesnější, protože testuje i vnitřní orientaci těla v prostoru bez pomoci zraku. Jinými slovy, jak fungují vaše hluboké svaly, reakce a smysly. Aby test měl vypovídací hodnotu, musíte být bosi, stát rovně, s rukama podél těla. Bez kývání, bez pohupování, bez podpěry.
Schopnost udržet rovnováhu nezmizí ze dne na den, slábne postupně. A nejčastěji po padesátce. Jenže stejně jako u mnoha jiných schopností platí: kdo ji netrénuje, ztrácí ji dřív. Přitom by stačilo provádět jen pár jednoduchých cviků každý den. Třeba stát na jedné noze při čištění zubů. Nebo přenášet váhu z jedné nohy na druhou při mytí nádobí. Nebo si večer při sledování televize stoupněte na balanční podložku a zkoušejte udržet rovnováhu. Mozek si to zapamatuje. Nervy se zlepší. A svaly zpevní. Mimochodem, mnoho dětí má dnes problém udržet rovnováhu na jedné noze déle než pár vteřin. A to samé platí o dospělých, kteří se přestali hýbat. Nicméně, jako každá jiná dovednost se dá i tato obnovit.
To nejhorší, co můžete udělat, je pokrčit rameny a říct si, že už je pozdě. Naopak, právě tohle je ten moment, kdy má smysl začít. Třeba jednoduchými balančními cviky, které posílí střed těla, nohy a zlepší nervosvalovou koordinaci. Pomáhá i jóga, chůze po kladině nebo třeba obyčejné cvičení na měkké podložce. A důležité je vědět, že ne vždy jde jen o fyzičku. Pokud máte s rovnováhou dlouhodobý problém, je dobré poradit se s lékařem. Mohl by to být i signál skrytého neurologického onemocnění.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
