Některá česká slova známe od dětství a ani nás nenapadne pátrat, odkud vlastně přišla. Přitom se mezi nimi najdou taková, která mají za sebou příběh hodný pořádně zamotaného kvízu. Dokážete jím projít bez chyby?
Čeština si totiž nejen půjčuje od ostatních jazyků, ale občas jim také něco velkoryse vrátí. A některá naše slova se dokonce vydala do světa a dnes je používají lidé, kteří o jejich českém původu nemají ani tušení. Přesně na takové jazykové překvapení jsme zaměřili náš kvíz.
Robot nebyl vždy robot
Slovo robot dnes působí, jako by bylo součástí češtiny odjakživa. Ve skutečnosti je ale poměrně mladé a jeho příběh souvisí s Karlem Čapkem a jeho hrou R.U.R. Samotný nápad na slovo však podle Čapkova vlastního vysvětlení přišel od jeho bratra Josefa. Vycházelo ze slova robota, tedy namáhavá práce nebo povinná dřina.
Dnes už přitom robot nemusí dělat vůbec nic namáhavého. Klidně může vysávat obývák, vařit kávu nebo nám připomenout, že jsme zase zapomněli nabít baterii. Z původní představy umělého dělníka se tak stalo slovo, které znají lidé prakticky po celém světě.
Když se řekne dolar, člověka obvykle napadne Amerika, burza nebo cena něčeho, co jsme si raději kupovat neměli. Kořeny názvu této měny ale vedou také do českých zemí. Souvisí totiž se slovem tolar, názvem mince spojené s Jáchymovem.
Tolar se postupně dostal za hranice a jeho pojmenování se proměňovalo, až vznikl dolar. Takže pokud jste někdy měli pocit, že česká stopa v amerických peněženkách není, můžete být klidnější. Jen je poněkud nepravděpodobné, že vám tahle informace pomůže při placení účtu za večeři.
Pistole zní docela česky
Pistole je další slovo, u kterého by český původ čekal málokdo. Její historie souvisí se starším českým označením píšťala, které se používalo pro střelnou zbraň. Výraz se potom přes další jazyky proměňoval, až vznikla podoba, kterou známe dnes.
Zajímavé je, že české slovo tedy nemusí vyrazit do světa v původním kabátě. Cestou se může změnit, zkrátit nebo poněkud zamotat. A než se vrátí do češtiny, člověk by v něm původní píšťalu hledal jen velmi těžko.
Polku si většina lidí spojí s tancem, případně s puntíkatým vzorem, který se později objevil v anglickém spojení polka dot. Samotný název tance má ale zajímavý příběh a podle etymologických výkladů souvisí s označením Polka, tedy Polka jako žena z Polska. Název vznikl v českých zemích v první polovině devatenáctého století.
Takže až příště někdo vytáhne polku na tanečním parketu, můžete si k rytmu přidat i malou historickou poznámku. Jen ji raději nevykládejte během tance. Mohli byste přijít o krok a možná i o partnera.
Doporučujeme
reklama
Háček znají i cizinci
Čeština se do světa dostala také prostřednictvím jednoho malého znaménka. Háček je totiž tak typický pro český způsob psaní, že se jeho název používá i v některých dalších jazycích, například v angličtině jako výraz pro toto diakritické znaménko.
Je to vlastně docela půvabná připomínka toho, že jazyk může cestovat i prostřednictvím něčeho, co vypadá jako malá stříška nad písmenem. Pro nás je háček naprostá samozřejmost. Pro člověka, který se češtinu učí, je to ovšem další důkaz, že jsme si s písmeny rádi trochu pohráli.
