Únava, přibírání na váze, zimomřivost, suchá kůže nebo pocit, že vám najednou dochází energie. To všechno mohou být nenápadné signály, že štítná žláza nepracuje tak, jak má.
Nejčastější příčinou snížené funkce štítné žlázy je Hashimotova tyreoiditida, autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní štítnou žlázu. Znamená to ale automaticky doživotní užívání léků?
Únava nemusí být jen z nedostatku spánku
Hypotyreóza neboli snížená funkce štítné žlázy obvykle nenastane ze dne na den. Její příznaky se mohou rozvíjet pomalu a člověk je může dlouho přičítat stresu, nedostatku spánku, věku nebo náročnému životnímu období.
Mezi typické projevy patří především výraznější únava, zimomřivost, přibývání na váze, zácpa, suchá kůže, řídnutí nebo vypadávání vlasů, horší soustředění, zpomalený tep, pokles nálady nebo bolesti svalů a kloubů. U žen se může objevit také silnější či nepravidelná menstruace a problémy s plodností.
Hashimotova tyreoiditida je autoimunitní onemocnění. Imunitní systém při něm vytváří protilátky, které napadají buňky štítné žlázy. Ta se postupně poškozuje a může ztrácet schopnost vyrábět dostatek hormonů.
„Hormony štítné žlázy řídí, jak vaše tělo využívá energii, takže ovlivňují téměř každý orgán v těle, dokonce i způsob, jakým vaše srdce bije,“ vysvětluje pro Národní institut diabetu a onemocnění trávicího a ledvinového systému Leonard Wartofsky, profesor medicíny na Georgetown University.
Hashimotovu tyreoiditidu současná medicína neumí jednoduše vyléčit tak, aby imunitní systém přestal štítnou žlázu napadat a poškozená tkáň se zcela obnovila. Pokud už štítná žláza nedokáže vyrábět dostatek hormonů, standardní léčbou je levothyroxin, hormon, který nahrazuje přirozený tyroxin. Americká tyreologická asociace uvádí, že většina lidí s hypotyreózou způsobenou Hashimotovou tyreoiditidou bude potřebovat hormonální léčbu dlouhodobě, často celoživotně.
Správně nastavená léčba dokáže nedostatek hormonů velmi dobře kompenzovat a člověk může žít běžným životem. Dávka se navíc může během života měnit, lékař ji upravuje podle výsledků krevních testů a aktuální situace. Pokud jsou hladiny hormonů v pořádku, lékař může pouze pravidelně kontrolovat krevní testy. U mírně zvýšeného TSH se tak nemusí léčba zahajovat automaticky.
Co když vám přetrvávají potíže navzdory správně nastavené léčbě? „Někteří lidé s Hashimotovou tyreoiditidou se necítí dobře ani ve chvíli, kdy mají laboratorní hodnoty štítné žlázy v normě,“ varuje endokrinolog Benjamin Gigliotti z University of Rochester Medical Center. Upozorňuje, že „únava, mozková mlha, změny nálady, zimomřivost, zácpa, bolesti svalů nebo kloubů či vypadávání vlasů totiž nejsou specifické pouze pro štítnou žlázu.“ Není řešením automaticky zvyšovat dávku hormonů. Je potřeba hledat i jiné možné příčiny obtíží.
Může pomoci jídelníček?
Zdravý a vyvážený jídelníček je důležitý pro celkové zdraví, ale neexistuje jedna univerzální dieta, o které by bylo přesvědčivě prokázáno, že nemoc vyléčí nebo obnoví zničenou funkci štítné žlázy. Výzkumy ale prokazují, že k rozvoji nemoci může přispívat nedostatečná výživa, ale naopak i nadváha.
V souvislosti s nemocí se zkoumají ale i účinky konzumace lepku či případný dopad nedostatek selenu, zinku a vitamínu D ve stravě.
Nejčastější mikroživina, která se s normální funkcí štítné žlázy pojí, je jód. Doporučená denní dávka jódu pro dospělé osoby je 150 mcg. Během těhotenství a kojení se doporučuje vyšší příjem jódu, a to 220–250 mcg u těhotných žen a 250–290 mcg u kojících žen. „Běžnými zdroji jódu jsou jodizovaná sůl, mléčné výrobky, pečivo a mořské plody,“ radí Angela Leung, docentka medicíny na Lékařské fakultě Bostonské univerzity.
Pozor ale i na opačný extrém. Nadbytek jódu nemusí být pro člověka s autoimunitním onemocněním štítné žlázy prospěšný a doplňky s vysokým obsahem jódu mohou hypotyreózu dokonce zhoršit. Není proto dobré užívat jódové přípravky „na podporu štítné žlázy“ bez doporučení lékaře.
Nejnovější studie odhalily, že pohyb může mít u lidí s hypotyreózou příznivý vliv na některé parametry funkce štítné žlázy. Autoři ale pohyb označují především za doplněk standardní léčby.
Pro člověka s hypotyreózou může mít velký smysl obyčejná pravidelná chůze, přiměřené posilování, pilates nebo jiné pohybové aktivity. Nejvíce se ale hovoří o účincích jógy. Nejčastěji se zmiňuje svíčka (Sarvangasana), pluh (Halasana), ryba (Matsyasana) nebo různé dechové techniky.
Systematický přehled z roku 2024 zjistil, že po jógových intervencích může dojít ke zlepšení některých sledovaných ukazatelů, například TSH, hormonů štítné žlázy, psychické pohody nebo kvality života.
Pokud na sobě sledujete několik typických příznaků, jako je například dlouhodobá únava, zimomřivost, nevysvětlitelné přibírání, zácpa, suchá kůže, vypadávání vlasů nebo zpomalené myšlení, není nutné čekat, až se potíže zhorší.
Prvním krokem není speciální dieta ani jógová pozice, ale návštěva lékaře a krevní vyšetření. Teprve z něj lze zjistit, zda štítná žláza skutečně pracuje pomaleji a zda je příčinou například právě Hashimotova tyreoiditida.
Smyslem je zjistit, v jakém stavu vaše štítná žláza skutečně je, správně doplnit hormony, pokud chybějí, pravidelně kontrolovat jejich hladinu a současně pečovat o celé tělo – dostatkem pohybu, spánku, vyváženou stravou a řešením dalších potíží, které mohou ovlivňovat, jak se cítíte.
