Proč někdo onemocní, a jiný ne? Odborníci vysvětlují, jak funguje naše imunita

Imunitní systém nás chrání před škodlivými vlivy nejen z okolí, ale i vnitřního prostředí a představuje tedy nenahraditelnou složku lidského zdraví. To, jak efektivně zvládneme odolávat nežádoucím infekcím, se odvíjí především od tří klíčových aspektů. „Genetika nám sice rozdá karty a určí základní nastavení imunity, ale o tom, jak s nimi zahrajeme, rozhodujeme my sami. Náš životní styl a metabolismus totiž fungují jako přepínače, určují, které geny se probudí k životu a které zůstanou neaktivní. Celý systém je tak úzce propojený a dává nám jedinečnou šanci svou odolnost aktivně ovlivňovat,“ nám vysvětlila Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka na mikrobiom ze společnosti GHC Genetics.

Proč někdo onemocní, a jiný ne

Role genetiky je přitom zásadní. Rozhoduje o schopnosti rozpoznávat viry a bakterie, intenzitě zánětlivé reakce, náchylnosti k autoimunitním nebo chronickým zánětům, ale i o rychlosti regenerace po infekci. Podílí se tak na celkovém procesu od první linie obrany až po tvorbu protilátek. Je však potřeba si uvědomit, že ačkoliv genetickou výbavu nezměníme, je jen na nás, zda a v jaké míře se skutečně projeví.

Pozor na chronické mikrozáněty

Trvalý stres, špatná spánková hygiena, nedostatek živin, přetížení organismu nebo dlouhodobé infekce, to všechno jsou příčiny, proč může být naše imunita oslabená.  „Je to, jako by v těle neustále doutnal malý požár. Organismus nepřetržitě produkuje látky, které udržují zánět při životě, čímž jsou naše tkáně vystaveny permanentnímu dráždění. Takové dlouhodobé opotřebení si nakonec vybere svou daň.Tkáň se unaví, ztratí svou odolnost a přestane správně fungovat, což otevírá dveře vážnějším nemocem,“ varuje odbornice Sládková Kavínová.

Svůj podíl má pochopitelně i venkovní prostředí a roční doba. S příchodem zimy klesá hladina vitaminu D, člověk se méně hýbe a tráví více času v uzavřených prostorech, kde se virům daří. Pokud k tomu přičteme proměnlivost počasí, teplotní výkyvy a změnu světla a rytmu během dne, organismus je vystaven hned několika zátěžovým podnětům zároveň a jeho obranyschopnost snadno ztrácí potřebnou rovnováhu.

Jak poznat, že máme oslabenou imunitu

Na oslabení mohou upozornit drobné, ale často se opakující signály, které máme tendenci přehlížet. Patří mezi ně afty, únava po běžné zátěži, pomalé hojení ran, tendence k podráždění sliznic v nose, dutinách či v močových cestách nebo třeba pocit, že se snadno nachladíte při každé příležitosti. Tyto projevy většinou předcházejí skutečné nemoci a ukazují, že imunita má sníženou kapacitu pro boj s infekcemi.

Posilte imunitu jídelníčkem

Silná imunita není do značné míry ničím jiným než odrazem toho, jak se k vlastnímu tělu chováme. Jako první je proto nutné zaměřit se na každodenní návyky. Strava by měla obsahovat dostatečné zastoupení zdravých tuků v podobě omega-3 mastných kyselin, kvalitních bílkovin a antioxidantů zmírňujících působení škodlivých volných radikálů. Často skloňovaným termínem jsou tzv. superpotraviny, ke kterým lidé vzhlížejí jako k zázraku. „Nedá se říct, že by některá z potravin měla vlastnosti, které by žádné další potraviny neměly. Jistě nám jejich konzumace neuškodí, ale rozhodně to není věc, na kterou bychom se měli soustředit,“ uvádí Jindřich Fiala, zástupce přednosty Ústavu veřejného zdraví na ČT24. Mnohem více záleží na pestrosti jídelníčku. „Neoznačujeme vysloveně zdravé nebo nezdravé potraviny, všechny jsou zdravé, záleží na množství, na druhou stranu není třeba žádné potraviny zakazovat,“ míní Fiala. Zároveň však dodává, že základem je zdravý životní styl, který není o odříkání.

Samostatnou kapitolou jsou vitaminy. Lidé často v dobré víře polykají hrsti doplňků stravy, ale efekt může být sporný. „Doplňky stavy ve formě tablet a prodávaných přípravků nedoporučujeme, není to rozhodně účinné tak jako přirozené zdroje. Snad jedinou výjimkou by mohl být vitamin D, protože ho v zimě nepřijímáme dostatek ze sluníčka,“ uvedl Fiala. Právě „déčko“ je velmi problémové. Podle dat laboratoří má jeho nedostatek v zimě více než 70 % lidí. Přitom se doporučuje suplementace 1000 IU denně. Pokud byste ho chtěli přijímat z potravy, nalézá se hlavně v tučných rybách, jako je sleď či losos. Dalším důležitým prvkem je zinek. Studie prokázaly, že zinek může zkrátit dobu nachlazení z obvyklých 7,6 na 4,4 dne. Nachází se v játrech, hovězím mase, ale i v dýňových semínkách.

Střeva jako druhé centrum imunity

Na co se často zapomíná, je obrovský vliv střevního mikrobiomu. Až 70 % imunitních buněk se přitom nachází právě ve střevech! Jeho role je tak zcela zásadní a jakákoliv nerovnováha se může rychle projevit. Určitě bychom proto měli dbát na rovnováhu střevního prostředí a pravidelně ho podporovat pomocí dostatku vlákniny a fermentovaných potravin. Pomoci mohou probiotika přirozeně přítomná v jogurtu nebo kvašená zelenina.

K optimalizaci a celkovému sebepoznání může posloužit také genetická analýza. „Genetické vyšetření imunity umožňuje nahlédnout pod povrch toho, co běžné laboratorní testy většinou neodhalí, tedy jak naše tělo na infekce reaguje a jak dobře dokáže zvládat zánět. Každý z nás má jinak stavěné geny, které řídí aktivitu imunitních buněk, produkci prozánětlivých molekul nebo schopnost těla po infekci znovu obnovit rovnováhu,“ nám popsala Sládková Kavínová.

Psychika a spánek: Hádky, které oslabují

Stejně jako stres nelze obejít spánek. Vědci zjistili, že lidem, kteří po dobu pouhého týdne spali čtyři hodiny denně, se snížilo množství protilátek proti chřipce po očkování o celou polovinu oproti těm, kteří spali sedm a půl až osm a půl hodiny denně. Pokud tělo nedostane prostor pro regeneraci, „bacily“ mají volné pole působnosti. „Aby byla vaše imunita plná síly na další den, měli byste tělu dopřát minimálně 6 hodin spánku denně. Příznivě ho ovlivní také pravidelnost, snažte se tedy chodit spát a vstávat každý den přibližně ve stejnou dobu, a to včetně víkendů,“ doporučuje MUDr. Pinterová z laboratoře SYNLAB.

„Mezi nejdůležitější látky pro imunitu patří vitamin C, silný antioxidant, který podporuje správnou funkci bílých krvinek, jež jsou důležité pro obranyschopnost organismu. Důležité je tento vitamin pravidelně doplňovat, protože lidské tělo ho samoneprodukuje. V zimních měsících při nachlazení se doporučuje denní dávka 500–1000 mg,“ nám sdělila Martina Šímová, předsedkyně představenstva České a slovenské asociace pro speciální potraviny.

Co můžete udělat?

Když už cítíte, že na vás „něco leze“, nasadit můžete třeba rakytník řešetlákový, který obsahuje 25x více vitaminu C než citrusy. A pak také česnek, jehož účinná látka alicin funguje jako přírodní antibiotikum. Výzkum prokázal antimikrobiální vlastnosti alicinu, které fungují jak při klasických nachlazeních, tak například při léčbě zlatého stafylokoka rezistentního vůči antibiotikům. Zapomínat bychom neměli ani na obyčejnou hygienu. Až o 45 % se snížil počet onemocnění dýchacích cest u lidí, kteří si umývali ruce 5x denně. „Především běžná osobní hygiena a ohleduplnost. To znamená, že když potřebuji zakašlat, kýchnout, tak do papírového kapesníku, rozhodně ne do dlaně,“ připomíná Fiala jednoduché pravidlo, které však mnozí stále nedodržují.

Proč se dobrovolně mučit pod ledovou sprchou? Omyl. Vědci tvrdí, že je to elixír mládí i štěstí. Lékař poradí, jak na to