Probiotika ovlivňují trávení, vstřebávání živin i naši psychiku. Jak dlouho je užívat a na co si dát pozor, radí lékařka

Význam probiotik nelze zúžit jen na lepší trávení. Pomáhají také u problémů s nadýmáním, nepravidelnou stolicí a celkově přispívají k tomu, abychom se cítili lépe bez pocitu těžkého břicha. Ale jejich vliv sahá daleko za hranice trávicího traktu. Když totiž střevům dodáte ty správné bakteriální kmeny, spustíte kaskádu pozitivních změn. Tyto prospěšné bakterie totiž nejsou jen pasivními nájemníky. Aktivně přetvářejí své prostředí, postupně vytlačují patogenní, tedy ty škodlivé bakterie, a co je zásadní, produkují celou řadu prospěšných látek. 

Mezi ty nejdůležitější patří takzvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem, například butyrát. Zní to možná vědecky, ale představte si ho jako superpalivo pro buňky vaší střevní sliznice. Díky němu je sliznice pevnější, odolnější a lépe plní svou funkci obranyschopnosti, která do těla nepustí to, co tam nepatří. Tím se potlačí i zánětlivé procesy v celém organismu, což se může projevit na lepší pleti, menší únavě, celkově silnějším imunitním systému a také k psychické pohodě: „Střeva a mozek jsou propojeny takzvaným bloudivým nervem, prostřednictvím kterého si předávají signály. Tato komunikace je obousměrná. Stejně jako stav psychiky ovlivňuje střeva, stav střevního mikrobiomu se odrazí na naší psychické pohodě,“ říká MUDr. Jana Matějková z laboratoře SYNLAB.

Bez pořádného jídla ani krok

Můžete si pořídit ten nejlepší a nejdražší probiotický doplněk na trhu, ale pokud novým bakteriálním osadníkům nedáte najíst, jejich mise bude mít jen jepičí život. Je to jako byste vysadili krásné květiny do mrtvé půdy. Proto je třeba dopnit i prebiotika. Nejsou to živé organismy, ale v podstatě jejich potrava, nejčastěji různé druhy vlákniny, které naše tělo neumí strávit, ale pro prospěšné bakterie jsou hotovou hostinou. Bez nich se nové kmeny ve střevech jen těžko uchytí a ještě hůře se množí. „Samotná probiotika mohou mít jen krátkodobý efekt. V kombinaci s prebiotiky se však šance na dlouhodobou stabilizaci mikrobiomu a jeho správnou funkci zvyšují,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom. 

Skvělou zprávou je, že prebiotika nemusíte nutně hledat v dalších pilulkách. Bohatě stačí pestrý jídelníček. “Aby nám naše probiotické bakterie ve střevech zůstaly, je potřeba se o ně i dobře starat a dodávat jim takzvaná prebiotika. Jedná se především o „dlouhé” sacharidy, tedy mimo jiné o rozpustnou a nerozpustnou vlákninu. Tu najdeme v neloupaném syrovém ovoci či zelenině, obilovinách, luštěninách anebo třeba i ve snídaňových cereáliích,” řekla v Českém rozhlasu nutriční terapeutka Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D..

Všeho moc škodí. I toho dobrého

Další podstatnou otázkou je délka a správné načasování. Většina komerčně dostupných probiotik jsou takzvaně tranzitorní, což znamená, že našimi střevy pouze projdou. Jejich účinek tedy přetrvává jen po dobu, kdy je pravidelně doplňujeme. Znamená to, že je máme jíst napořád? Vůbec ne. Dlouhodobá suplementace bez jasného důvodu a bez přestávek může paradoxně narušit přirozenou rovnováhu a rozmanitost mikrobiomu. Ideální je zaměřit se na cílenou kúru v rozmezí dvou až osmi týdnů. Například nasazení kvalitních probiotik po dobu několika týdnů po léčbě antibiotiky pomáhá obnovit střevní rovnováhu mnohem rychleji, než kdybyste to nechali jen na přírodě. 

Podobně cílená kúra dává smysl při cestování do exotických destinací, v období velkého stresu nebo při akutních zažívacích potížích. Pokud se ale cítíte dobře a vaše strava je pestrá, není důvod tělo neustále dopovat zvenčí. A kdy je nejlépe užívat? “Obecně se doporučuje užívat probiotika před jídlem nebo s jídlem, protože tím se zvyšuje šance, že se dostanou přes žaludeční kyseliny a dorazí až do střev, kde mohou účinkovat,” uvádí lékaři na webu Mojeambulance.cz.

Patří probiotika do lednice? Ne vždy

Otázka, zda všechna probiotika musí být bezpodmínečně v lednici, je stále velmi aktuální. Pravda je taková, že to záleží na konkrétním produktu. O tom, jak doplněk skladovat, rozhodují obsažené bakteriální kmeny a hlavně technologie výroby. Některé citlivější kmeny, jako jsou laktobacily a bifidobakterie, skutečně chladné a suché prostředí ocení, aby si udržely svou životaschnost. Moderní výrobní postupy, jako je lyofilizace tedy sušení mrazem, ale dokážou bakterie stabilizovat tak, že bez problémů přežijí i při pokojové teplotě. Nejdůležitější je proto vždy číst etiketu. 

Stejně tak není probiotikum jako probiotikum. „Rozhodují o tom zastoupené bakteriální kmeny. Mezi nejčastější patří Lactobacillus, Bifidobacterium a Saccharomyces boulardii. Rozlišují se především podle schopnosti osídlení střeva, tvorby metabolitů a celkového účinku. Některé se proto více hodí užívat po antibiotikách, jiné zase při cestování či zažívacích potížích. Za obecně nejprospěšnější jsou považovány vícekmenné doplňky stravy, které dohromady představují komplexní podporu nejen trávicího systému,“ dodává Ing. Barbora Procházková.

Na co si dát pozor

Ačkoliv jsou probiotika pro drtivou většinu lidí bezpečná a prospěšná, jsou situace, kdy je jejich užívání potřeba dobře zvážit, nebo se mu dokonce vyhnout. Mluvíme především o lidech s vážně oslabeným imunitním systémem. Pacienti po transplantaci orgánů, lidé podstupující onkologickou léčbu nebo jedinci s těžkými autoimunitními chorobami by se do suplementace probiotik nikdy neměli pouštět na vlastní pěst. V jejich případě by totiž i prospěšná bakterie mohla teoreticky způsobit komplikace. Vždy je proto naprosto nezbytné konzultovat jakýkoliv takový krok se svým ošetřujícím lékařem. Probiotika jsou skvělý sluha, ale jako u všeho, i zde platí, že je potřeba používat zdravý rozum a znát souvislosti. Nejsou všelékem, ale neuvěřitelně mocným nástrojem, pokud víme, jak ho správně použít.

Trpíte v létě bolestmi hlavy? Možná za to může pocení a ztráta minerálů. Co s tím, poradí lékař