Osteoporóza by se jednoduše dala charakterizovat slabými kostmi, které jsou náchylné ke zlomeninám. Možná si říkáte, že takový problém se vás netýká. Osteoporóza však umí být zákeřná a projevovat se nenápadnými příznaky, kterých si leckdy ani nevšimnete. Jak poznáte, že se řídnutí kostí týká i vás a jaká je nejlepší prevence osteoporózy?
Označení “osteoporóza” pochází z řeckých slov “osteo” – kost a “porosis” – děravost, tedy stav, kdy kosti ztrácejí svoji hustotu a pevnost, což vede ke zvýšené křehkosti a vyššímu riziku vzniku zlomenin. Charakteristickým rysem osteoporózy je její pomalý a často bezpříznakový vývoj. Toto onemocnění bývá často dlouhou dobu bezbolestné nebo se může projevovat jen pobolíváním v zádech či zvětšujícím se zakřivením páteře. Dalším příznakem je postupná deformace postavy, výška postavy se zmenšuje (i o 10 centimetrů a více).
„Osteoporóza je „tichý zloděj“, často probíhá bez příznaků, nebolí a projeví se až vznikem komplikací, tedy zlomeninou obratle, krčku kosti stehenní nebo zápěstí. Zlomenin krčku kosti stehenní je v České republice ročně více než 17 000 a jejich počet neustále stoupá. I v zemích s vyspělým zdravotnictvím jako je české je udávána úmrtnost do 1 roku po zlomenině 15–20 % a cca 30 % pacientů zůstává nesoběstačných. Prevence osteoporózy je proto naprosto zásadní pro prodloužení života, a především života ve zdraví naší populace,“ potvrzuje Tom Philipp, přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice na webových stránkách VZP.
Podle Národního zdravotnického informačního portálu osteoporóza postihuje zejména ženy po přechodu a v menší míře i muže. Vyskytuje se dokonce až u 15 % padesátiletých a u 40 % osmdesátiletých žen. Kvalita kosti je totiž přímo ovlivněna příjmem vápníku, bílkovin a vitaminů. Děti do 10 let by měly přijmout cca 500 mg vápníku denně, dospívající od 11–18 let cca 1000 mg, nad 19 let 700 mg, nad 50 let 700–1200 mg. Dalšími rizikovými faktory osteoporózy jsou kouření, podvýživa, absence pohybu, kloubní onemocnění, léčba kortikoidy, nemoci štítné žlázy, příjem alkoholu a částečně i cukrovka.
Abyste si byli jisti, zda osteoporóza nehrozí i vám, hustotu vaší kostní tkáně a obsah minerálů v kostech zjistíte u lékaře pomocí denzitometrie. “Denzitometrie je lokálním vyšetřením kostní tkáně. Provádí se pomocí zařízení vyzařujícího slabé rentgenové záření. Celý proces je tedy rychlý, a navíc zcela bezbolestný,“ upřesnila radioložka MUDr. Kateřina Zezulová na webových stánkách EUC kliniky.
Osteoporóza se objevuje s přibývajícím věkem, kdy dochází ke ztrátě rovnováhy mezi obnovou a ubýváním kostní hmoty. Pro vznik pevné kostní hmoty je důležité přiměřené zatížení, a to formou pravidelného pohybu. Střídejte různé pohybové aktivity, důležité je i posilování svalů, koordinace a rovnováhy. Dbejte také na dostatečný příjem potravin bohatých na vápník a vitaminu D, a to i v případě, že je užíváte formou léku či doplňku stravy. Dostatečnou tvorbu vitaminu D podpoříte pohybem na čerstvém vzduchu. Máte-li nějaké to kilo navíc, snižte tělesnou hmotnost a omezte kouření.
Skořápky možná melete slepicím anebo je zakopáváte k rostlinám, ale podle vědecké studie byste je měli konzumovat i vy sami. Jediná skořápka totiž obsahuje dostatečné množství vápníku pro dospělou osobu na den. Jak na to? Nejprve je třeba vaječné skořápky zbavit všech nečistot a bakterií. Buď můžete použít skořápky z vařených vajec, povařit je samotné nebo skořápky péct alespoň 15 minut v troubě na 180 °C. Mokré skořápky důkladně osušte a rozemelte je na co nejjemnější prášek. Prášek můžete přidat do pečení, omáček či k přípravě dalších jídel. Vápník z vaječných skořápek dokáže být tělem absorbován o 64 % lépe než z potravinových doplňků, které obsahují uhličitan vápenatý, čímž dokáže výrazně snížit riziko vzniku osteoporózy.
Největšími zdroji vápníku ve stravě jsou podle Národního zdravotnického ústavu mléko a veškeré mléčné výrobky, mák, lískové ořechy, mandle, kakao, sója, zelené natě jako je kopr, petrželka a pažitka. Abyste docílili příjmu 200–250 mg vápníku na porci, je vhodné vypít či sníst 200 ml mléka, 30 g sýru, 150 ml jogurtu, 60 g sardinek, 500 g listové zeleniny, 200 g ořechů nebo 600 g pomerančů. Mléčné výrobky byste měli vždy konzumovat nezávisle na příjmu pečiva. Obsahují totiž polyfosfáty, které stojí za významnou ztrátou vápníku. Současný příjem pečiva a mléka tak prakticky vyváže přijímaný vápník. Negativně působí také šťavelany, které se nachází ve špenátu, rebarboře, angreštu a rybízu.
Trápí vás bolest, lupání a ztuhlost kloubů po delším odpočinku? Odhalte včas příznaky nepříjemného onemocnění.
Health, Healthline, Mayo Clinic, EUC, VZP, NZIP
