Zničehonic se vám rozbuší srdce, hrudník sevře neviditelná obruč a hlavu zaplaví panický strach, že ztrácíte kontrolu nebo vám hrozí infarkt. Přitom sedíte v bezpečí domova nebo jedete v autobuse a kolem se nic zvláštního neděje. Panická ataka bez zjevného důvodu dokáže člověka naprosto paralyzovat a zanechat po sobě vyčerpávající strach z dalšího záchvatu.
Strach je za normálních okolností zdravá a užitečná emoce. Pokud v noci uslyšíte podezřelý hluk nebo se na vás vyřítí auto, mozek okamžitě zavelí k poplachu. Vyplaví se stresové hormony a tělo se připraví na boj nebo útěk. Jakmile hrozba pomine a zjistíte, že divné zvuky způsoboval jen vítr, napětí přirozeně opadne. Úzkost bez zjevného důvodu ale funguje úplně jinak. Chybí u ní reálné nebezpečí, proti kterému by bylo možné zakročit.
Když se objeví úzkost bez zjevného důvodu
Protože pro naši mysl není přirozené bát se jen tak něčeho neexistujícího, začne si mozek ve zlomku vteřiny hledat racionální vysvětlení. Člověka okamžitě přepadnou černé myšlenky na vážné onemocnění, selhání srdce, ztrátu duševního zdraví nebo blížící se smrt. V té chvíli je naprosto zbytečné snažit se úzkost rozehnat racionálními argumenty. Logické centrum v mozku je totiž dočasně odpojené a řízení převzalo centrum strachu. Účinná pomoc musí přijít přes tělo, konkrétně přes zklidnění dechu a uvolnění fyzického napětí.
Co je panická ataka a jaké jsou její hlavní příznaky
Nejsilnější formou akutního úzkostného záchvatu je panická ataka. Z klinického hlediska jde o náhlý nával extrémního strachu, která přichází bez varování a svého vrcholu dosahuje během několika málo minut. Tělesné projevy bývají natolik vážné, že si je lidé běžně pletou se srdečním selháním nebo kolapsem organismu. Mezi typické symptomy patří silné bušení srdce, tlak či svíravá bolest na hrudi, nedostatek vzduchu a pocit dušení. Přidává se mravenčení nebo brnění v končetinách, návaly horka střídající zimnici, sucho v ústech, nevolnost od žaludku, závratě a pocity na omdlení.
Velmi častým doprovodným jevem je také nekontrolovatelný svalový třes. Po psychické stránce člověk prožívá hrůzu z toho, že zešílí, trapně se znemožní před okolím nebo zemře. Celý záchvat obvykle trvá od několika minut do půl hodiny, i když subjektivně se postiženému může zdát nekonečný.
Proč přichází úzkost bez důvodu
Ačkoli se zdá, že panická ataka udeřila jako blesk z čistého nebe, téměř nikdy to není náhoda. Záchvat bez zjevného spouštěče bývá vyvrcholením dlouhodobého přetížení. Představit si to můžete jako pomalu se plnící pohár. Dlouhodobý pracovní stres, neřešené rodinné problémy, nedostatek spánku, potlačované emoce nebo traumata z minulosti hladinu pomalu zvedají. Pak stačí naprostá drobnost, změna prostředí, uzavřený prostor v tramvaji, nebo dokonce jen přechod do klidového režimu a nervová soustava zkolabuje.
„Ano, v našem životě nás může zaskočit náročná životní situace, kterou nečekáme a zhroucení může být reakcí našeho těla a duše na ni. Ale zpravidla je zhroucení téměř vždy vyvrcholením dlouhodobého ignorování varovných signálů. Například zvýšeným pocitem úzkosti a stresu. Neschopností uspokojivě řešit běžné situace což může signalizovat přetížení, ke kterému vede právě dlouhodobý stres“, uvádí web linkabezpeci.cz.
Pokud člověk prožije takto silné trauma, přirozeně v něm zanechá hlubokou stopu. I když lékaři na pohotovosti vyloučí infarkt a potvrdí, že srdce je zdravé, v mysli zůstává plíživá obava z toho, kdy se to stane znovu. Tomuto stavu, kdy máme vlastně strach z vlastního strachu, se říká anticipační úzkost. Člověk pomalu začne upravovat svůj život a vyhýbat se rizikovým místům. Přestane jezdit hromadnou dopravou, nenavštěvuje nákupní centra nebo vyžaduje neustálý doprovod blízké osoby.
Když někoho přepadne panika, okolí mu ve snaze pomoci často radí, aby začal zhluboka a rychle dýchat. To ale celý záchvat ještě zhorší. Člověk v úzkosti má už tak tendenci dýchat povrchově a zrychleně. Pokud dojde k intenzivnímu hlubokému dýchání, nastává hyperventilace. Do krve a mozku se dostane nadbytek kyslíku, sníží se hladina oxidu uhličitého a mozek se překysličí. To vyvolá další tělesné symptomy, jako je motání hlavy, brnění prstů a křeče, což mozek vyhodnotí jako potvrzení, že se děje něco katastrofálního, a panika vygraduje. Hlavním cílem dechové první pomoci je naopak přísun kyslíku omezit, dýchání zpomalit a prodloužit výdech.
Velmi účinnou technikou pro rychlé zklidnění je takzvané dýchání jako kapr. Spočívá v normálním, nikoli hlubokém nádechu nosem, po kterém následuje našpulení rtů, jako byste chtěli někomu dát pusu, a maximálně dlouhý, pomalý výdech ústy. Výdech by měl být alespoň dvakrát delší než nádech. Postupným prodlužováním výdechu dochází k okamžitému poklesu tepové frekvence.
Další metodou je kontrolované dýchání se zadržením dechu. Začnete tím, že zadržíte dech na tři vteřiny. Poté pomalu vydechujete po dobu šesti vteřin. Po krátké pauze se nadechněte na tři vteřiny a znovu dech na tři vteřiny zadržte, přičemž při tomto zadržení lehce napnete svaly na ramenou a vytlačíte břišní stěnu dopředu. Následuje opět dlouhý šestivteřinový výdech s uvolněním. Tento cyklus je potřeba zopakovat alespoň desetkrát, což obvykle stačí k odstranění většiny fyzických příznaků.
Doporučujeme
reklama
První pomoc při panické atace
Kromě dechu je při zvládání panické ataky nezbytné ukotvit pozornost v přítomném okamžiku a odvést ji od katastrofických myšlenek, které záchvat živí. Osvědčeným nástrojem je technika pět, čtyři, tři, dva, jedna. Postižený se musí rozhlédnout kolem sebe a vyjmenovat pět konkrétních věcí, které právě vidí. Následně najde čtyři předměty, kterých se může dotknout, a soustředí se na jejich strukturu a teplotu. Poté zapojí sluch a identifikuje tři zvuky z okolí, od tikání hodin až po šum z ulice. Dále se pokusí zaznamenat dva různé pachy nebo vůně a nakonec si uvědomí jednu chuť, kterou má v ústech. Toto cvičení vyžaduje soustředění, které odčerpá mentální energii z centra strachu a paniku zastaví.
„Zaměřte se na odvedení pozornosti. Zkuste zavolat blízkým, věnovat se jakékoliv uklidňující monotónní činnosti nebo si zahrajte jednoduchou hru na telefonu. Soustřeďte se na své smysly a podněty v okolí,“ radí na závěr experti na webu nevypustdusi.cz.
