Slunce se konečně ukázalo, dny se prodlužují a s nimi přichází i naděje, že si tělo samo vyrobí dostatek vitamínu D. Jenže ouha, ani jarní paprsky nejsou zázračné. Může být jasno, a přesto nedostáváme to, co potřebujeme. Smog, mraky nebo nevhodný čas venku hrají proti nám. A zatímco většina z nás v dubnu vysazuje doplňky stravy s tím, že „už přece svítí“, tělo tiše trpí dál. Vitamínu D máme stále málo, a následky se dostaví dřív, než čekáme.
Stačí se podívat na čísla, která ukazují, jak se právě na jaře snižuje poptávka po doplňcích stravy s vitamínem D, a to klidně až několikanásobně v porovnání se zimními měsíci. Jenže ve stejné době se přitom zároveň častěji objevují příznaky, které mohou signalizovat jeho nedostatek: únava, zvýšená nemocnost, padání vlasů či bolavé klouby.
Slunce na obnovení zásoby vitamínu D v organismu nestačí
Přitom nejrůznější doporučení říkají, že pro udržení optimální hladiny by spousta dospělých lidí klidně mohla denně přijímat okolo 1000–2000 IU. A někdy ani to nemusí stačit, pokud jsou u člověka zvláštní zdravotní důvody nebo pokud tak určí lékař. „Hladiny vitamínu D v krvi pod 75 nmol/l jsou běžné a pod 50 nmol/l už alarmující. Proto doporučujeme užívat vitamín D i na jaře, v dávce 1000–2000 IU denně. Nové stanovisko EFSA dokonce uvádí jako bezpečnou denní dávku pro dospělé až 4000 IU,“ uvádí v tiskové zprávě Mgr. Ondřej Pleskot, farmaceut z Lékárna.cz:
Sluneční paprsky mohou pohlcovat a rozptylovat prachové částice rozptýlené ve vzduchu. Ve velkých městech nám navíc stíní vysoké budovy či husté zástavby, takže ačkoliv slunce svítí, naše kůže si z něj moc nevezme. Abyste získali ze slunce maximum, museli byste strávit na slunci nejvíce času v poledních hodinách, vystavit mu obličej a alespoň část paží nebo předloktí. V chladných měsících, a většinou i na jaře, je buď slunce ještě vysoko, nebo jsme obleční do dlouhých rukávů.
V našich zeměpisných šířkách můžete vitamín D přijímat z potravin. Najdete ho v tučných rybách, vaječném žloutku, játrech, v rybím tuku, ale také v houbách z volné přírody a potravinách cíleně obohacenými vitamíny. Druhou možností je užívání doplňků stravy ve formě tablet, kapek nebo kapslí, přičemž se doporučuje kombinovat ho spolu s vitamínem K2 a hořčíkem.
Vitamín D má vliv na zdraví kostí, kloubů, zubů, ale i na imunitu a svaly. Lidské tělo ho dovede do velké míry vytvářet samo, jenže k tomu potřebuje dostatečnou dávku UVB záření. Právě proto se doporučuje ho ještě i v dubnu nebo květnu dodávat tělu buď formou potravy nebo doplňků stravy. Je však nutné upozornit, že i dlouhodobě přehnaná suplementace dokáže natropit nemalé škody, zejména kvůli kalcifikaci měkkých tkání. „Nadbytek vitaminu D je vzácný. Masivní akutní předávkování i dlouhodobě nadměrný příjem vitaminu D jsou však nebezpečné, neboť vedou ke zvýšenému ukládání vápníku v organismu. Zvýšení hladiny vápníku v krvi může vést k nevolnosti, kalcifikaci měkkých tkání, ke zvýšenému vylučování vápníku moči a tvorbě ledvinových kamenů a v krajním případě i k selhání ledvin,“ uvádí Národní zdravotnický informační portál. Proto je namístě poradit se v případě nejistoty s lékařem.
Jestliže vás tedy lákají první teplé dny, zkuste si vychutnat slunce uvědoměle a nenechat se ukolébat pouhým pocitem, že je konečně teplo. Jaro nás může příjemně naladit a postupně rozjasnit dny, ale pokud jde o dostatek vitamínu D, někdy bude třeba ještě trochu víc než jen kratičké vysedávání na terase přes poledne.
