Když se stočí řeč k superpotravinám, většina z nás si představí exotické plody, zázračná semínka nebo drahé doplňky stravy. Mnohdy však ty nejobyčejnější potraviny, které máme v našem prostředí na dosah ruky, dosahují těch nejlepších účinků na tělo. Obyčejné zelí patří do české kuchyně již po staletí, a je k tomu dobrý důvod. Je levné, roste takřka všude, a co se týče výživových hodnot, je mimořádně bohaté. Zjistěte, proč byste jej do svého jídelníčku měli pravidelně zařadit i vy.
Právě letní měsíce jsou v našich končinách bohaté na úrodu. V průběhu prázdnin dozrává ovoce i většina zeleniny, mezi kterou patří i hlávkové zelí. Letní odrůdy jsou přitom výrazně šťavnatější, křehčí a jemnější než ty rané. Jeho kouzlo spočívá v tom, že jej můžete připravit na nespočet způsobů. Skvěle chutná syrové i vařené a navíc obsahuje celou řadu vitamínů, minerálních látek i vlákniny, kterápozitivně ovlivňuje naše trávení.
Zelí prospívá střevům i imunitě
Ač je to škoda, hlávkové zelí rozhodně nepatří mezi nejoblíbenější zeleninu. Většina z nás dává přednost rajčatům, okurkám, paprikám nebo ledovému salátu. Přitom zelí patří mezi levné a tuzemské suroviny, se kterými se dá v kuchyni donekonečna kouzlit. Z hlediska výživy pak patří mezi nejcennější druhy zeleniny, které našemu tělu poskytují velkorysý přísun vitamínů. Vitamín Cpodporuje správnou funkci imunitního systému a chrání naše tělo před oxidačním stresem. Čerstvé zelí ho navíc obsahuje překvapivě vysokém množství a může se tak v tomto ohledu hravě rovnat citrusům, což málokdo ví.
Kromě vitamínu C obsahuje hlávkové zelí také vitamín K, který je velmi důležitý pro zdraví kostí a může pozitivně ovlivnit správnou srážlivost krve. Nechybějí mu ani vitamíny B nebo draslík, které podporují normální činnost svalů a mimo jiné pomáhají i s regulací krevního tlaku, který řeší řada žen po padesátce. V zelí najdete také účinné antioxidanty, jako jsou flavonoidy a polyfenoly. Ty účinně chrání náš organismus před působením volných radikálů, které jsou mnohdy spojovány s předčasným stárnutím buněk.
Pozitivní vliv na střeva i trávení
V zelí však nenajdete jen vitamíny. Je také bohatým zdrojem vlákniny, která pečuje o střevní mikroflóru a napomáhá správnému trávení. Vláknina navíc slouží také jako potrava pro prospěšné střevní bakterie. Zdravý střevní mikrobiom je podle současných výzkumů důležitý nejen pro trávení, ale také pro správné fungování imunitního systému. Není tak náhodou, že se o střevech často mluví jako o jednom z nejdůležitějších center obranyschopnosti organismu. Navíc umí zelí skvěle zasytit a je tak ideální součástí zdravých jídelníčků, které mohou pomoci se snížením hmotnosti v jakémkoliv věku.
Foto: Shutterstock
Zelí prospívá čerstvé i kysané
Hlávkové zelí, ať už bílé nebo červené, můžete konzumovat syrové i kysané. Právě to má v naší zemi dlouhou tradici. Vzniká přirozeným kvašením, při kterém se tvoří bakterie prospěšné pro náš střevní mikrobiom. Připravit si jej navíc můžete podle tradičních receptů i doma. Mnoho z nás si ještě pamatuje, jak v dětství s rodiči „šlapali zelí“, aby se z něj dostalo co nejvíce šťávy, ve které pak mohlo v zatížených sudech pozvolna kvasit.
Každý z nás zajisté zná klasické dušené zelí, které se obvykle podává s knedlíkem a masem. Možností, jak s ním pracovat, je ale výrazně víc. V zimním období se můžete prohřát poctivou zelnou polévkou s bramborami, v létě naopak oceníte spíše svěží saláty z čerstvého zelí, které můžete připravit na nekonečné množství způsobů. Důležité je však zelí vždy důkladně pomačkat, aby změklo a pustilo šťávu. Pak už jen stačí dosypat nakrouhanou mrkev, jarní cibulku, okurku a lehkou jogurtovou nebo citronovou zálivku. Skvěle se hodí jako příloha ke grilovanému masu, rybám nebo halloumi sýru. Velmi oblíbené jsou v poslední době také zeleninové wrapy, ve kterých listy zelí nahradí klasickou tortillu. Díky své svěží nakyslé chuti dokáže ozvláštnit i velmi jednoduché pokrmy.
