Stačilo by vám pár minut rozhovoru s vlastní prababičkou a možná byste zjistili, že mluvíte stejným jazykem, ale ne vždy mu úplně rozumíte. Některá slova totiž z běžné češtiny zmizela tak nenápadně, že dnes znějí skoro jako tajná šifra.
Čeština se samozřejmě mění pořád. Slova přicházejí, jiná se zabydlí jen na chvíli a další pomalu ustoupí do slovníků, knih a vzpomínek starších generací. Právě takovým výrazům se říká archaismy a někdy stačí jediné neznámé slovo, aby obyčejná věta zněla jako zpráva z jiného století.
Slova, která zestárla
Archaismy nejsou jen výsadou dávné minulosti a zaprášených učebnic. Některé výrazy používali ještě naši prarodiče zcela běžně, zatímco dnešní děti by nad nimi nejspíš chvíli bezradně mžouraly. Jazyk má totiž zvláštní talent zbavovat se slov, která kdysi nikomu nepřipadala nijak zvláštní.
To ovšem neznamená, že stará slova zmizela úplně. Často přežívají v knihách, pohádkách, příslovích nebo v rodinných větách, které se předávají z generace na generaci. A někdy je stačí zaslechnout jednou, aby člověk pochopil, že jeho slovní zásoba má ještě pár volných míst.
Představte si, že se ocitnete u kuchyňského stolu o několik desítek let zpátky. Povídání plyne, na stole voní buchta a vy přikyvujete, protože nechcete dát najevo, že jste právě přestali rozumět. Přesně tak může působit setkání s archaismy.
Naše prababičky samozřejmě nemluvily staročeštinou jako postavy z historického románu. Přesto mohly používat slova, která dnes znějí neobvykle, legračně nebo úplně neznámě. A právě v tom je kouzlo jazykového kvízu, protože člověk najednou zjistí, že minulost není tak daleko, jak se zdálo.
Čeština se stále mění
Každá generace má svá oblíbená slova a obraty, které té předchozí mohou připadat trochu podezřelé. To, čemu se dnes říká moderní výraz, může za několik desítek let skončit ve stejné jazykové zásuvce jako slova, nad nimiž se teď pousmíváme.
Historii češtiny dnes zachycují rozsáhlé slovníky a jazykové databáze, které připomínají, jak pestrou cestu náš jazyk prošel. Starší slovní zásoba není jen soupisem podivných výrazů, ale také malou kronikou každodenního života. Ve slovech zůstávají věci, které lidé používali, práce, které vykonávali, i způsob, jakým přemýšleli o světě kolem sebe.
Některé archaismy dokážeme odhadnout podle souvislostí. Jiné jsou zákeřnější a člověk si může být naprosto jistý, že jejich význam zná, než zjistí, že si ho právě vymyslel. Čeština umí být v tomhle směru docela rafinovaná.
Kvíz proto není jen testem paměti. Hodí se i trocha intuice, cit pro jazyk a možná zkušenost s tím, jak mluvili rodiče nebo prarodiče. Někdy pomůže jeden kořen slova, jindy zase vůbec nic a nezbývá než tipnout a doufat v nejlepší.
Pozor na falešnou jistotu
Největší pastí bývají slova, která vypadají povědomě. Člověk si řekne, že přece nemůže být nic jednoduššího, a pak zjistí, že známě znějící výraz skrývá úplně jiný význam. Jazyková sebejistota se v takové chvíli dokáže rozplynout rychleji než ranní mlha.
Na druhou stranu není důvod propadat panice. Každé neznámé slovo je vlastně malý výlet do minulosti a chybná odpověď může být stejně zábavná jako správná. A kdo ví, možná právě narazíte na výraz, který se vám zalíbí natolik, že ho začnete používat i dnes.
Doporučujeme
reklama
Otestujte svou češtinu
Tak co, troufáte si? Možná budete překvapeni, kolika slovům byste bez problémů rozuměli a u kolika byste potřebovali rychlou jazykovou záchranu. Některé odpovědi mohou být jasné na první dobrou, jiné vás možná donutí chvíli přemýšlet.
Pusťte se do našeho kvízu a zjistěte, jestli byste se svou prababičkou zvládli dlouhé odpolední povídání bez slovníku. A pokud ne, vůbec to nevadí. Aspoň budete mít příště důvod poslouchat starší příbuzné ještě o něco pozorněji, protože nikdy nevíte, kdy na vás vytáhnou slovo, které už dávno zmizelo z běžné řeči.
