Doplňky stravy lákají na posílení imunity, lepší spánek nebo rychlejší regeneraci. Zda je to ale skutečně tak, odpoví genetička

Doplňky stravy nejsou žádný výmysl posledních let, i když jejich popularita u nás roste až v poslední dekádě. Jsou to speciální potraviny, které obsahují zvýšené množství vitaminů, minerálů, extraktů bylin a dalších látek s nutričním či fyziologickým účinkem. Běžně je koupíte v podobě kapslí, tablet, prášků nebo kapek, často se podobají lékům. Rozdíl je ale zásadní, doplňky stravy nesmí obsahovat léčivé látky a neslouží k léčbě nebo prevenci nemocí. Jejich hlavní smysl spočívá v doplnění běžného jídelníčku v situacích, kdy tělo nezískává vše potřebné z potravy nebo kdy se jeho nároky zvyšují, například při vyšší fyzické zátěži, rekonvalescenci, v těhotenství nebo s postupujícím věkem.

Co jsou doplňky stravy

Doplňky stravy jsou koncentrovaným zdrojem vitaminů, minerálů nebo dalších látek s nutričním či fyziologickým účinkem. Jejich hlavním účelem je doplnit běžnou stravu a podpořit celkové zdraví. Nejsou však náhradou pestré a vyvážené stravy, která zajišťuje dostatečný přísun všech důležitých živin. Proto v případě vyváženého jídelníčku není vždy nezbytně nutné vitaminy a minerály suplementovat.

Mohlo by se vám líbit

První sluneční paprsky jsou milé, ale na obnovení zásoby vitamínu D v organismu nestačí. Co tomu brání a jak se zásobit? Řešení najdete v galerii

Kdy má suplementace smysl

Představa, že doplňky stravy potřebuje každý, je zjednodušená. Pokud člověk jí vyváženě a pestrá strava pokrývá jeho potřeby, většinu mikroživin získá právě z ní. Výjimku představují stavy, kdy má tělo prokazatelně zvýšené nároky, například při dlouhodobém stresu, těžké fyzické práci, během těhotenství, po nemoci nebo u starších lidí, jejichž tělo už některé látky neumí vstřebat jako v mládí. Než tedy začnete doplňky užívat, je potřeba zohlednit hned několik zásadních faktorů.

Zaměřit byste se měli především na své individuální potřeby ve smyslu genetických predispozic, laboratorních hodnot informujících o aktuálních hladinách konkrétních mikroživin v těle, životního stylu, jídelníčku a v neposlední řadě také vašich cílů. Podle toho, zda chcete podpořit imunitu, zkvalitnit spánek, zlepšit regeneraci nebo zvýšit výkonnost, se totiž liší výběr i dávkování konkrétních doplňků. Také je potřeba rozlišit, jestli člověk užívá doplňky dlouhodobě nebo jen krátkodobě. Rozhodně však není rozumné užívat několik různých produktů bez přemýšlení, protože jejich složení se často překrývá a člověk tak snadno překročí bezpečnou denní dávku.

Mohlo by se vám líbit

Vitamín K2 oceníme zejména po pětačtyřicítce. Nejen fermentované výrobky podpoří zdraví mozku a srdce

Načasování, dávkování a kombinace látek

Mnozí si myslí, že hlavní je, aby doplněk vůbec užívali, ale už neřeší, kdy a jak. Přitom právě načasování a správná kombinace zásadně ovlivňují vstřebávání i efektivitu jednotlivých látek. Každá účinná látka má svá pravidla, například železo se nejlépe vstřebává nalačno a ráno, ale v kombinaci s mléčnými výrobky nebo kávou se jeho účinek rapidně snižuje. Hořčík je naopak vhodné brát večer, protože podporuje kvalitní spánek a relaxaci svalů. Omega-3 mastné kyseliny mají nejlepší efekt, když je zařadíte ke stravě bohaté na tuky, jelikož právě tuk zvyšuje jejich vstřebatelnost.

Pokud jde o dávkování, rozhoduje věk, hmotnost, pohlaví i míra zátěže. Genetička Ing. Barbora Procházková, Ph.D., která se podílí na vývoji genetických testů a analýzách mikrobiomu ve společnosti Chromozoom k tomu doplňuje: „U vitamínu C se doporučuje 100–500 mg denně a při zátěži až 1000 mg, vyšší dávky většinou tělo nezvládne vstřebat. Vitamín D se pohybuje okolo 1000–2000 IU (mezinárodních jednotek) za den, pokud člověk trpí jeho nedostatkem, může to být i 4000 IU. U hořčíku hraje velmi důležitou roli jeho forma. Vhodný je například citrát nebo bisglycinát a to 200–400 mg denně. V případě zinku je dobré jít cestou krátkodobé suplementace o 10–20 mg denně. Za zmínku stojí také probiotika, k nimž by člověk měl přistupovat jako k ozdravné kúře, pokud není doporučeno lékařem kontinuální užívání, která má začátek a konec. Ideální je přijmout 1–10 miliard CFU (jednotek tvořící kolonie) denně, záleží však na kmeni a účelu.“

Některé kombinace doplňků jsou vhodné, jiné naopak snižují efekt. Třeba železo a vápník není dobré užívat společně, protože si navzájem brání ve vstřebávání. Podobně to platí pro zinek s mědí nebo vysoké dávky hořčíku s vápníkem. Naopak některé kombinace účinnost podporují, například vitamin D je výhodné spojit s vitaminem K2 a vápníkem, železo s vitaminem C, omega-3 mastné kyseliny s vitaminem E.

Mohlo by se vám líbit

Přijímejte vápník z běžných potravin. Zpevní vaše kosti a má i jiné zdravotní benefity

Na co si dát pozor při užívání doplňků stravy

Je zásadní držet se doporučeného dávkování. U některých látek hrozí při dlouhodobě vyšším příjmu zbytečná zátěž organismu, v extrémních případech i toxické reakce. Platí to především pro vitaminy rozpustné v tucích, a to A, D, E, K. Například nadbytek vitaminu D může přetěžovat ledviny, přebytek vitaminu A může způsobit bolesti hlavy nebo poruchy zraku, selen může vést k vypadávání vlasů, přebytek jódu může negativně ovlivnit štítnou žlázu. Vedle dávkování je důležité pohlídat, jestli se jednotlivé látky v různých přípravcích nekumulují, a také zda nehrozí interakce s léky.

Některé bylinné extrakty, například třezalka nebo ashwagandha, mohou při vysokých dávkách ovlivnit účinek léků nebo hormonální rovnováhu. Složitější situace pak nastává u lidí, kteří užívají léky dlouhodobě. „Například třezalka tečkovaná snižuje účinnost antidepresiv a některých dalších léků. Vysoké dávky vitaminu K mohou narušit léčbu warfarinem, což je lék na ředění krve. Proto je vždy na místě konzultace s lékařem nebo lékárníkem,“ doplňuje pro Svět ženy Barbora Procházková.

Mohlo by se vám líbit

Neskladujte léky v koupelně, radí odbornice. Železo užívejte nalačno, hořčík ráno, doplňky s jídlem. Vliv má denní doba, strava i aktivita

Jaké doplňky jsou zásadní po padesátce

Speciální kapitolu představuje užívání doplňků stravy u žen po padesátce. Tělo v tomto věku nejen hůře vstřebává některé vitaminy a minerály, ale také se zvyšuje riziko osteoporózy, kardiovaskulárních potíží i poruch imunity. S přibývajícím věkem se schopnost vstřebávat vitaminy a minerály snižuje a organismus si jich navíc dokáže vyrobit podstatně méně než dříve. Právě proto je v tomto období zásadní dbát na pestrou a nutričně hodnotnou stravu, a pokud přesto některé důležité látky chybí, je na místě zvážit vhodné doplňky stravy. Rozhodnutí o jejich užívání je vždy vhodné konzultovat s lékařem, protože příliš vysoké dávky těchto látek mohou být pro tělo stejně problematické jako jejich nedostatek. „Také z genetických testů toho člověk může vyčíst opravdu hodně. Například jaké vitamíny nebo minerály má predispozici hůře vstřebávat, zda nemá sklony k nedostatku některých látek, nebo jakou má jeho tělo predispozici k využití konkrétních mikroživin. Díky takové analýze je daleko jednodušší nastavit suplementaci tak, aby dávala smysl a přinášela skutečné výsledky,“ uvádí genetička Barbora Procházková z laboratoře Chromozoom.

Najdůležitější vitamíny a minerály pro ženy nad 50

Mezi nejdůležitější patří vápník, který je klíčový pro zdraví kostí a prevenci osteoporózy. Odborníci doporučují u žen nad 51 let příjem vápníku až 1200 mg denně, ale vždy je vhodné znát jeho hladinu v těle a přizpůsobit suplementaci skutečným potřebám. Dále je důležitý vitamin B12, jehož nedostatek vede k únavě, anémii i neurologickým obtížím. Významnou roli hraje i vitamin D, podílí se na zdraví kostí, podporuje imunitu a jeho tvorba v kůži s věkem klesá. Nezapomínejte ani na hořčík, důležitý pro svaly, nervy a srdce. „Hořčík neboli magnézium je minerální látka, která se v lidském těle účastní více než třech set enzymových reakcí. Lidé, kteří mají nižší množství hořčíku v organismu, jsou náchylnější k potížím se spánkem. Ale funkcí hořčíku je daleko více. Může pomoct proti únavě, na křeče, při syndromu neklidných nohou, dokonce bylo zjištěno, že může pomáhat lidem s migrénou,“ popsala bioanalytička Diana Herbsová v Českém rozhlasu. Významné jsou také omega-3 mastné kyseliny, které prospívají srdci a mozku.

Mohlo by se vám líbit

Máte úzkosti a býváte často podráždění? Možná vám chybí tento důležitý minerál

Doplňky stravy mají v moderním životě své místo, pokud je vybíráte s rozvahou a s ohledem na skutečné potřeby. Vždy si ověřte složení, dbejte na doporučené dávky, pečlivě čtěte etikety a při jakýchkoliv pochybnostech se nebojte konzultovat s lékařem. Rozhodující je sledovat nejen to, co vám chybí, ale také co může být při nadbytku škodlivé.

Výhřez ploténky může vznikat plíživě nebo jedním špatným pohybem. Pomoci může i zázračná terapie, radí neurolog

Mohlo by se vám líbit

Chrápání může zničit dovolenou i zdraví. Jak poznat problém a vyřešit ho ambulantně, poradí lékař

Galerie: Doplňky stravy lákají na posílení imunity, lepší spánek nebo rychlejší regeneraci, je to ale skutečně tak? Odpoví genetička

17 fotek 18 fotek