Výhřez ploténky může vznikat plíživě nebo jedním špatným pohybem. Pomoci může i zázračná terapie, radí neurolog

Meziobratlové ploténky tvoří důležitou součást páteře. Tyto měkké destičky, složené z pružného vazivového prstence a vnitřního rosolovitého jádra, zajišťují páteři nejen potřebnou pohyblivost, ale především slouží jako „tlumiče“ nárazů a chrání páteř před přetížením. Pokud dojde k nadměrnému zatížení nebo úrazu, případně vlivem dlouhodobého špatného držení těla, může prstencový obal prasknout a jádro se vytlačí mimo své místo. Tento výhřez bývá v medicíně označován jako hernie disku nebo jednoduše vyhřezlá ploténka.

Příčiny, projevy a dopad na kvalitu života

Příznaky vyhřezlé ploténky jsou závislé především na tom, zda a do jaké míry utlačuje nervové struktury v okolí páteře. Pokud výhřez zasahuje do nervů, objevuje se obvykle prudká, vystřelující bolest, která může začínat v zádech a šířit se až do dolních končetin, někdy až do chodidla. Pacienti si často stěžují také na brnění, pocity necitlivosti či oslabení svalů, které v některých případech znemožňuje například chůzi po špičkách nebo na patách. Je-li zasažena krční páteř, objevují se podobné příznaky v oblasti krku, ramen a rukou. Mnoho lidí však netuší, že vyhřezlá ploténka může probíhat i zcela bez příznaků nebo se projevuje pouze mírnou bolestí zad, která postupně přechází v omezení pohyblivosti. Právě to často vede k podcenění problému a oddálení včasné léčby.

Mohlo by se vám líbit

Kancelářské cviky pro protažení a posílení zádových svalů. Cvičte je každý den a vyhnete se bolestem zad. Vaše svaly se uvolní i posílí

Jak probíhá diagnostika a léčba vyhřezlé ploténky

Stanovení přesné diagnózy je základem úspěšné léčby. Lékař se nejprve podrobně vyptává na charakter bolesti, průběh obtíží a případná omezení v pohybu. K potvrzení diagnózy vyhřezlé ploténky se nejčastěji používá magnetická rezonance, která umožňuje detailní zobrazení meziobratlových plotének i přilehlých nervů. V některých případech může lékař doporučit i další vyšetření, například CT nebo elektromyografii, pokud je potřeba upřesnit rozsah postižení nervových struktur.

Pokud se diagnóza potvrdí, přistupuje se obvykle nejprve ke konzervativní léčbě. Ta zahrnuje kombinaci farmakoterapie, klidového režimu a cílené fyzioterapie. „Výhřez meziobratlové ploténky je velmi bolestivý stav páteře a jedná se o častý důvod pracovní neschopnosti. K výhřezu dochází v důsledku nepřiměřené námahy, mezi rizikové faktory patří věk, úrazy, nadváha a nesprávná manipulace s břemeny,“ uvádí odbornice Bc. Marie Siatka na webu Pilulka. Léčba se tedy často skládá z podávání léků proti bolesti, myorelaxancií, které pomáhají uvolnit svalové napětí, a v případě potřeby také protizánětlivých léků. Důležité je léčbu doplnit o dostatek hořčíku a vitaminů skupiny B, které podporují obnovu nervových vláken. Pokud bolest neustupuje nebo se dokonce zhoršuje, je nutné zahájit intenzivní rehabilitaci a v některých případech přistoupit k chirurgickému řešení. Operace je vždy až krajní možností a přistupuje se k ní především tehdy, pokud dojde ke ztrátě funkce nervů, k ochrnutí končetiny nebo při poruchách vyprazdňování.

Mohlo by se vám líbit

Posílení pánevního dna: Cviky, které zvládnou i ženy nad 60 let, výrazně zlepší kvalitu vašeho života, včetně toho intimního, potvrzuje fyzioterapeutka

Ideomotorická terapie: Nový pohled na léčbu vyhřezlé ploténky

V posledních letech se stále více odborníků i pacientů obrací k metodám, které přistupují k léčbě pohybového aparátu komplexněji. Jednou z nich je ideomotorická terapie, kterou vytvořil Václav Rázl a jejíž principy popsal v knize Síla-Stabilita-Mobilita. Tato metoda, inspirovaná přirozeným pohybem dětí v prvním roce života, klade důraz na aktivaci správných pohybových vzorců a práci s představou pohybu. Mozek dostává informaci o tom, jaký pohyb chceme provést, a umožňuje tělu, aby reagovalo přirozeně a bez nadměrného napětí.

Neurolog MUDr. Jonáš Kunst, který sám vyhřezlou ploténkou trpěl, popisuje svoji zkušenost: „Dlouhodobě mě trápila omezená hybnost a nepříjemné pocity, které mě výrazně omezovaly v každodenním životě. Bolest byla natolik intenzivní, že jsem musel užívat silné léky proti bolesti. Žádné rehabilitace nepřinášely trvalé zlepšení.“ První konzultace u Václava Rázla však znamenala výrazný zlom. „Už během první konzultace, která trvala dvě hodiny, jsme se zaměřili na konkrétní aspekty mého špatného držení těla. Ukázalo se, že moje vyhřezlá ploténka byla důsledkem kombinace sportovních úrazů a dlouhodobě špatného držení těla v práci, tedy v nemocnici,“ popisuje Jonáš Kunst.

Po několika dvouhodinových konzultacích, během kterých se soustředili na opravu vadného držení těla, si osvojil nové pohybové vzorce a došlo ke znatelnému zlepšení. „Než jsem objevil ideomotorickou terapii, absolvoval jsem několik odborných rehabilitací, aby se bolesti daly vydržet. Avšak nešlo to bez silných léků na bolest. Jakmile jsem ale začal cvičit podle rad pana Rázla, trvalo pouze několik málo týdnů, než jsem mohl léky začít vysazovat a vracet se ke sportu. Nyní sportuji více než před výhřezem ploténky. Už je to tři roky, co jsem nepotřeboval analgetika. Bez bolesti se žije rozhodně lépe,“ doplňuje s úsměvem.

Mohlo by se vám líbit

Sestava cviků na každý den podle fyzioterapeutky: 7 minut denně posílí svaly a zlepší držení těla, cvičit zvládnete i v obýváku 

Jak ideomotorická terapie funguje a proč může pomoci

Základním principem ideomotorické terapie je respekt k přirozenému pohybovému programu lidského těla. Terapie vychází z myšlenky, že mozek je schopen sám zajistit správnou koordinaci svalů, pokud mu dáme jasnou představu o cíli pohybu. „Pokud chceme zdvihnout činku, musíme to dát na vědomí své nervosvalové soustavě představou, že chceme činku někomu podat, nebo ji odložit na konkrétní místo. Zcela zásadní je nezpevnit hned vědomě tělo, ale naopak ho nechat uvolněné. Stažení těla totiž zabraňuje přirozenému pohybovému programu, který vymyslela příroda,“ vysvětluje Václav Rázl. První lekce ideomotorické terapie je vždy věnována důkladné diagnostice těla, hledání reálných i potenciálních problémů a následně nácviku správného pohybu.

Tato metoda ale není určena jen lidem s vyhřezlou ploténkou, ale může pomoci i při jiných potížích, například při bolestech krční páteře, diastáze břišních svalů nebo dysfunkci pánevního dna. Výsledky cvičení bývají často znatelné už po několika týdnech a pacienti popisují nejen úlevu od bolesti, ale i zlepšení celkové hybnosti a stability těla.

Mohlo by se vám líbit

Pohybová specialistka radí 4 účinné cviky proti vdovskému hrbu, které vám narovnají páteř. Naučte se "abecedu"

Prevence a dlouhodobá péče o páteř

Většina odborníků se shoduje, že prevenci vyhřeznutí ploténky je potřeba věnovat stejnou pozornost jako samotné léčbě. Pravidelné cvičení zaměřené na posílení břišních a zádových svalů, správná technika zvedání těžkých předmětů, udržování zdravé hmotnosti, kvalitní spánek na vhodné matraci a dostatek pohybu jsou základními stavebními kameny zdravé páteře. Důležité je také vyhýbat se dlouhému sezení, pravidelně měnit polohu a dbát na správné držení těla, zejména při sedavé práci. Kouření je dalším z rizikových faktorů, který může zdraví meziobratlových plotének významně ovlivnit, a proto je vhodné se mu vyhnout.

Vyhřezlá ploténka je stav, který sice dokáže značně omezit život, ale díky moderní medicíně a především propracovaným metodám fyzioterapie dnes rozhodně neznamená ortel na dlouhé měsíce v bolestech nebo na operačním sále. Důležité je včas vyhledat odbornou pomoc a být otevřený i novějším terapiím, které mohou nabídnout cestu zpět ke kvalitnímu životu bez bolesti.

Pozice pyramidy příznivě ovlivňuje všechny svaly zadní části těla, páteř a břišní orgány