Tajemství ukryté v břiše: Proč je vaše nálada, imunita i energie závislá na tom, co dnes sníte

Představte si hustý, bzučící prales nebo rušné velkoměsto v dopravní špičce. Přesně tak to vypadá ve vašich útrobách. Žije zde přibližně sto miliard mikroorganismů, což je číslo, které si lidský mozek jen stěží dokáže představit. Tento mikroskopický vesmír, kterému odborně říkáme mikrobiom, váží klidně dvě kila a funguje jako samostatný orgán. A co víc, je naprosto unikátní. Váš mikrobiom je jako otisk prstu, nikdo jiný na světě nemá přesně stejnou skladbu bakterií, kvasinek a virů jako vy. Tento ekosystém s námi komunikuje, ovlivňuje naše chutě a dokonce manipuluje naším rozhodováním.

Nálada, imunita i energie je závislá na tom, co dnes sníme

Jedním z nejzákeřnějších problémů, který moderní doba přinesla, je stav, o kterém se v ordinacích mluví čím dál častěji. Říká se mu propustné střevo. Představte si střevní stěnu jako jemné sítko nebo hradbu, která má jasný úkol: propustit do krve živiny, vitamíny a minerály, ale nekompromisně zastavit toxiny, nestrávené zbytky jídla a patogeny. Jenže náš současný životní styl do této hradby buší kladivem.

Když je střevní bariéra narušená, spoje mezi buňkami se rozvolní a sítko se protrhne. Do krevního oběhu se pak dostávají látky, které tam nemají co dělat. Tělo, které je v tu chvíli zmatené, reaguje jedinou možnou cestou, vyhlásí poplach. Imunitní systém začne útočit na tyto vetřelce, což vyvolává chronický zánět. Ten se nemusí projevit hned bolestí břicha. „Podle současných poznatků je chronický zánět spojován s celou řadou onemocnění: od autoimunitních chorob přes kožní problémy (akné, ekzémy), migrény či deprese až po syndrom chronické únavy. Mnoho lidí se roky potýká s nejasnými symptomy, které zdánlivě nesouvisí. Přitom mohou mít společného jmenovatele právě ve střevech,“ nám vysvětlil výživový poradce a zakladatel projektu JakJíst.cz Rudolf Pohl.

Mohlo by se vám líbit

Projezte se k dobré náladě: Menu, které nakrmí mikrobiom a učeše nervy

Cukrová past a průmyslová revoluce na talíři

Proč k tomu ale dochází? Viníka potkáváme denně v regálech supermarketů. Naše těla se totiž za posledních pár tisíc let příliš nezměnila, ale naše strava prošla radikální proměnou, na kterou nejsme vybaveni. Prvním nepřítelem je cukr. Nejde jen o to, že se po něm tloustne. Cukr je prvotřídním krmivem pro nežádoucí bakterie a kvasinky, které pak v mikrobiomu získají převahu nad těmi přátelskými. Vzniká stav nerovnováhy, během které vnitřní zahrada začíná zarůstat plevelem. „Narušení mikrobiomu, například vlivem antibiotik, špatné stravy, stresu, nedostatku spánku může vést k nerovnováze, která je spojována se zvýšeným rizikem jak autoimunitních onemocnění, jako je celiakie, Crohnova nemoc nebo revmatoidní artritida, tak i zvýšením náchylnost k infekcím, protože slizniční bariéra střeva je oslabena, což umožňuje patogenům snadnější průnik do organismu,“ vysvětlila v Českém rozhlasu Ing. Hana Střítecká z Ústavu Preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Dalším problémem jsou vysoce průmyslově zpracované potraviny. Ty často obsahují koktejl aditiv, konzervantů a emulgátorů, kterým naše tělo nerozumí. K tomu přidejme moderní pšenici plnou lepku a specifických sacharidů, které prudce zvedají hladinu krevního cukru, nebo průmyslově zpracované rostlinné oleje, jež mohou podporovat zánětlivé procesy. Takže ačkoliv jsme sytí, máme dostatek kalorií, ale naše buňky hladoví po skutečných živinách a naše střeva trpí pod náporem chemie. I zdánlivě nevinné pečivo, pokud ho jíme třikrát denně, může být pro citlivější jedince zdrojem neustálého dráždění střevní sliznice.

Spojení mezi břichem a hlavou je silnější, než si myslíte

Určitě znáte ten pocit, kdy máte „stažený žaludek“ strachem nebo cítíte „motýly v břiše“ zamilovaností. Není to jen básnická metafora. Střeva a mozek jsou propojeny dálnicí, které se říká bludný nerv. „Střeva a mozek jsou propojeny takzvaným bloudivým nervem, prostřednictvím kterého si předávají signály. Tato komunikace je obousměrná. Stejně jako stav psychiky ovlivňuje střeva, stav střevního mikrobiomu se odrazí na naší psychické pohodě,“ říká MUDr. Jana Matějková z laboratoře SYNLAB. Pokud je ve střevech nepořádek nebo zánět, dostanou se do mozku signály nepohody. To se může projevit úzkostí, podrážděností nebo mozkovou mlhou.

Mohlo by se vám líbit

Banány vám zvýší serotonin: To jste o banánech asi nevěděli. Proč si je dopřávat každý den?

Navíc, a to je opravdu důležité zjištění, velká část serotoninu, hormonu štěstí a dobré nálady, se netvoří v hlavě, ale právě ve střevech. „Převážná část serotoninu se produkuje v buňkách střev a jsou to právě a opět střeva která určují vaše zdraví. Zdravá a dobře fungující střeva, dostatečná hydratace organismu a aerobní pohyb jsou tedy důležité faktory ovlivňující tvorbu serotoninu,“ vysvětluje biochemička RNDr. Michaela Bebová. Pokud nepečujeme o svůj mikrobiom, doslova se okrádáme o schopnost cítit se psychicky dobře. Mikrobiom dokonce ovlivňuje i naši hmotnost a chuť k jídlu skrze hormony. Některé bakterie z potravy vytěží více energie a uloží ji do tuků, jiné nám pomáhají zůstat štíhlí. Není tedy divu, že dva lidé mohou jíst totéž, a přitom jeden přibírá a druhý ne. Důvod se často skrývá v odlišném složení jejich vnitřního světa.

Návrat k přirozenosti jako nejlepší lék

Dobrou zprávou v tom všem zmatku je, že mikrobiom je neuvěřitelně plastický a schopný regenerace. Není to něco, co máte dané navždy. Změny k lepšímu lze pozorovat už po několika týdnech, někdy i dnech, pokud člověk ví, jak na to. Nemusíte přitom držet žádné složité diety nebo jíst drahé zázračné pilulky, ale navrátit se k přirozenosti.

Představte si, že vaše bakterie jsou jako domácí mazlíčci, různé druhy potřebují různé krmivo. Tím krmivem je především vláknina, která funguje jako prebiotikum. Najdeme ji v zelenině, ovoci, luštěninách nebo ořeších. Pokud jíme stále dokola pět stejných jídel, náš mikrobiom chudne a ztrácí odolnost. „Bakterie prospěšné pro prevenci zažívacích potíží lze podpořit přísunem fermentovaných potravin, kysaných mléčných výrobků, dostatkem zeleniny a minimalizací výskytu průmyslově zpracovaných potravin v jídelníčku. Velmi důležitý je také příjem vlákniny v množství alespoň 30 g denně,“ popisuje na webu Zdraví národa Ing. Zdeněk Mikulanda, nutriční specialista.

Nejen jídlem je člověk živ

Bylo by ale chybou zaměřit se jen na jídlo. Střevům nesvědčí ani život v neustálém stresu. Když jsme ve stresu, tělo přepíná do režimu „bojuj nebo uteč“, odkrvuje trávicí trakt a zastavuje regenerační procesy. Chronický stres tak může napáchat stejné škody jako špatná strava. Stejně tak je problematická naše posedlost čistotou. Žijeme ve sterilních bytech, používáme antibakteriální mýdla a vyhýbáme se špíně. Naše imunita přitom potřebuje trénink. Kontakt s přírodou, hrabání se v hlíně na zahrádce nebo pohlazení psa nejsou jen relaxační činnosti, ale způsob, jak si vyměňujeme mikrobiální informace s okolím a posilujeme svou odolnost. „Zdraví se nebuduje doplňky stravy ani dietami, ale pochopením, jak naše tělo funguje. Když mu dáme to, co skutečně potřebuje, jako klid, pohyb, kvalitní jídlo a trochu “správné špíny„, začne fungovat tak, jak bylo stvořeno“, uzavírá Rudolf Pohl.

Víc než jen hubnutí: Metabolismus ve skutečnosti ovládá náš mozek a svaly