44 Kč
Fungující imunitní systém je pro naše zdraví klíčový. Jedině tak můžeme čelit náporu virů, bakterií a dalších mikroorganismů, které na nás útočí ze všech stran. Kvalita naší imunity je daná jednak geneticky, ale do velké míry ji můžeme posilovat sami. Tím, že se zaměříme na zdraví střev, kde většina imunitních buněk sídlí. Právě střevní mikroflora má na stavu naší imunity největší podíl.
Střeva nejsou jen součástí trávicí soustavy. Hrají významnou úlohu i v dalších tělesných procesech, které ovlivňují naše celkové zdraví, psychickou pohodu i imunitní reakce. Dokonce bývají označována za druhý mozek těla. Věděli jste, že až 70 % imunitních buněk se nachází právě ve střevech? Nelze se tedy divit, že jejich stav zásadně ovlivňuje to, jak se cítíme.
V našich střevech existuje neviditelný svět bakterií, kvasinek a dalších mikroorganismů, které se označují jako střevní mikrobiom. Tvoří jej nejen zdraví prospěšné mikroorganismy, ale i ty, které našemu tělu škodí. Je více než jasné, že jde o to, aby v našich střevech převažovali ty přínosné. Jedině tak mikrobiom podpoří naše zdraví. Podle studie z University of California zdravý střevní mikrobiom zlepšuje imunitní systém, trávení, pomáhá udržovat zdravou hladinu hormonů a podporuje naši psychiku.
Někdy ale stačí málo a ve složení střevního mikrobiomu převáží „zlé“ mikroorganismy nad těmi „hodnými“. Takový nerovnováha střevní mikroflory se nazývá dysbióza a může vést nejen k oslabení imunity, ale také k zažívacím potížím a dalším zdravotním problémům. Děje se to například při užívání antibiotik, ale také ve chvíli, kdy konzumujeme příliš průmyslově zpracovaných potravin, když žijeme v dlouhodobém stresu, máme nedostatek spánku nebo máme málo vlákniny.
O probiotikách slýcháváme často, ale co jsou vlastně zač? Jde o živé mikroorganismy sídlící v našich střevech, které prospívají našemu zdraví. Nejčastěji se jedná o bakterie rodu Lactobacillus a Bifidobacterium. Konkrétně tyto mají podle studie schopnost zmírnit záněty a podporovat zdraví střev a také mohou příznivě ovlivnit hladiny cholesterolu a krevního tlaku. Přidáním těchto probiotických kultur do stravy lze pomoci udržet lepší celkové zdraví a snížit riziko některých onemocnění, která se častěji objevují ve vyšším věku.
Jezte pestrou stravu, ve které budou zejména potraviny obsahující hodně vlákniny jako jsou luštěniny, zelenina a ovoce. Do jídelníčku zařaďte fermentované potraviny jako jsou jogurty, zakysané produkty či kvašené mléčné výrobky jako je například kefír. „Přijímejte potraviny s obsahem prebiotik. Tyto sloučeniny typu oligosacharidů a některých polysacharidů podporují růst prospěšných bakterií, protože jim slouží jako potrava. K prebiotickým potravinám patří například banány, jablka, artyčok, chřest, cibule nebo česnek,“ vysvětluje farmakolog Mgr. Lukáš Novotný z lékáren Dr. Max s tím, že radí antibiotika užívat jen v nezbytných případech a vždy na doporučení lékaře.
Pokud chcete pro sebe udělat více, je dobré dodávat tělu doplňky stravy s obsahem vitaminů a dalších látek, jež váš imunitní systém podpoří. Pro koho je užívání probiotických doplňků stravy vhodné? „Užívat by je měl každý člověk s oslabenou imunitou, lidé se zažívacími obtížemi a ti, co berou jakékoliv léky. Velmi vhodná jsou probiotika při léčbě antibiotiky a především po jejich dobrání,“ vysvětluje zakladatel firmy na výrobu výživových doplňků Jakub Adamík. Ohledně užívání doplňků stravy existují různé výzkumy. Například tato Studie doslova zmiňuje, že "suplementace probiotiky u žen po menopauze by mohla představovat proveditelnou a bezpečnou strategii pro zvládání onemocnění souvisejících s menopauzou.
www.drmax.cz, www.healthline.com, vlastní dotazování
