Co se stane, když budete pravidelně cvičit? Zbavíte se stresu, zlepšíte spánek i psychické zdraví

Díky fyzické aktivitě zvládnete potlačit stres, podpoříte kvalitní spánek a přispějete k celkové duševní pohodě. A to nejen krátkodobě. Studie potvrzují, že cvičení může mít dlouhodobě pozitivní dopad na mozek, náladu i emoční stabilitu. Tento fakt ale není zajímavý jen pro lidi, kteří řeší konkrétní psychické obtíže, ale týká se v zásadě každého z nás.

Cvičení jako prevence a nástroj k zvládání stresu

Každodenní pohybové aktivity nás učí lépe zvládat stres. Pravidelné cvičení totiž představuje jakousi řízenou zátěž, která učí tělo i mysl lépe reagovat na stresové situace. Během fyzické aktivity sice dochází k dočasnému zvýšení hladiny stresových hormonů, především kortizolu, ale to je zcela přirozená reakce organismu. Po cvičení se totiž spouští regenerační procesy, které hladinu těchto hormonů snižují a vracejí tělo zpět do rovnováhy. Díky tomu budujeme nejen fyzickou kondici, ale také větší odolnost vůči stresu v běžném životě a posilujeme imunitu.

Obnova rovnováhy v mozku: Dopamin, serotonin a endorfiny

Fyzická aktivita má přímý dopad na různé chemické procesy v mozku, které ovlivňují naši náladu i motivaci. Pravidelným cvičením udržujeme optimální hladinu dopaminu, tedy látky, která je spojená s motivací a pocitem uspokojení. Pohyb navíc podporuje tvorbu serotoninu, což je neurotransmiter zásadní pro stabilní náladu a prevenci úzkostí nebo depresí. Kromě toho se během sportování uvolňují endorfiny, přirozené „hormony štěstí“, které navozují pocit radosti a uvolnění. Právě díky těmto procesům má většina lidí po cvičení lepší náladu, cítí se vyrovnanější a mají více energie.

Svaly jako zdroj látek, které chrání psychiku

Zajímavé je, že během cvičení nevznikají prospěšné látky jen v mozku, ale i přímo ve svalech. Při silovém tréninku se například ve svalech tvoří takzvané myokiny, signální molekuly s protizánětlivými účinky. Některé z nich dokonce dokážou ovlivňovat činnost mozku a podporovat tvorbu serotoninu podobně jako některá antidepresiva. To je jeden z důvodů, proč pravidelná fyzická aktivita může zlepšovat náladu a snižovat riziko depresivních stavů. Myokiny zároveň zlepšují citlivost buněk na inzulin a tlumí zánětlivé procesy v těle, což má další přínosy pro fyzické i duševní zdraví.

Lepší spánek díky pravidelnému pohybu

Pro psychickou pohodu je naprosto zásadní kvalitní spánek. Pokud ho nemáme dostatek nebo je jeho kvalita dlouhodobě špatná, můžeme pociťovat úzkosti, deprese a celkově méně energie do života. Pravidelný pohyb, i když není nijak intenzivní, dokáže podle vědců spánek výrazně zlepšit. Lidé, kteří se každý den aspoň půl hodiny hýbou, většinou rychleji usínají a jejich spánek je hlubší.

Mozek, který se umí měnit

Mozek se dokáže neustále přizpůsobovat, vytvářet nová spojení a tím se učit, zlepšovat paměť a lépe zvládat psychické výzvy. Pravidelný pohyb přitom hraje zásadní roli, stimuluje totiž tvorbu mozkového neurotrofického faktoru, látky, která podporuje růst a obnovu nervových buněk. Výzkumy ukazují, že cvičení může zpomalit úbytek kognitivních funkcí spojený se stárnutím a snížit riziko demence nebo Alzheimerovy choroby. Pozitivní efekt se navíc začíná projevovat už po několika týdnech pravidelné aktivity.

Vliv pohybu na sebevědomí a mezilidské vztahy

Kromě přímých biologických účinků má cvičení velký vliv i na to, jak sami sebe vnímáme. Lidé, kteří se pravidelně hýbou, bývají spokojenější se svým tělem, mají vyšší sebevědomí a obecně pozitivnější vztah k sobě samým. Navíc, pokud sportujeme ve skupině, chodíme do klubu nebo se účastníme společných tréninků, máme více příležitostí poznávat nové lidi a navazovat nové vztahy. To může pomoci zmírnit pocit osamělosti, který bývá pro psychiku náročný. 

Objevte kouzlo sólo turistiky. Není to šílenství, je to svoboda, říká Olga Kosková, která má za sebou tisíce kilometrů