44 Kč
Sólo turistika, tedy chůze krajinou o samotě, zažívá v posledních letech velký boom. A není se čemu divit, protože přináší klid, svobodu a v případě žen často boří i zažité stereotypy. Obavy z toho být venku sama, bez doprovodu, jsou totiž v mnoha ženách stále silně zakořeněné. I přesto se jich čím dál více odhodlává vyrazit.
A důvod? Některé mluví o tichu, klidu a prostoru, který samota v přírodě přináší. Jiné zase o možnosti vypnout a znovu slyšet samy sebe stejně jako ve filmu Divočina Reese Witherspoon, která s nulovými zkušenostmi vyrazila na dnes již legendární Pacifickou hřebenovku. Jenže otázkou zůstává: Je něco takového bezpečné? Není to šílenství?
V době, kdy je naše mysl zahlcená podněty, diáře přeplněné schůzkami a každý náš krok sdílený na sociálních sítích, roste touha po tichu, jednoduchosti a nezávislosti. Stále více lidí, a zejména žen, objevuje léčivou sílu pohybu o samotě. Sólo turistika se z alternativního životního stylu proměnila v cestu za sebepoznáním a vnitřní svobodou. Není to únik před světem, ale návrat k sobě. Jenže jak se odvážit vydat sama do přírody, když nám v uších zní varování o rizicích a nebezpečí? A dá se vůbec na takovou výpravu připravit tak, aby přinesla více radosti než stresu?
„Chce to respekt, ne strach,“ říká Olga Kosková, cestovatelka, která prošla téměř 4 500 km dlouhou Kontinentální hřebenovku a dodává, „že většina rizik – počasí, terén nebo příprava – se netýká pohlaví, ale zkušeností, schopnosti znát své limity a dobře vše naplánovat.” Způsoby, jak zůstat v bezpečí, a přitom si užít svobodu pohybu a krásu přírody, tedy existují. Ve spolupráci s odborníky, kteří mají za sebou tisíce kilometrů v nohách, jsme sestavili 10 tipů, jak vyrazit na sólo túru připravená a užít si to.
Vyberte trasu podle svých zkušeností a kondice – zvažte délku, převýšení, terén i možná rizika. Nemusíte hned přejít Skalisté hory, začněte třeba víkendovým úsekem Stezky Českem nebo jednou nocí pod stanem v Českém ráji a postupně přidávejte. Důležité je znát své limity a nestydět se nejít za jejich hranice.
Začněte na dobře značených a oblíbených trasách, kde obvykle potkáte i další turisty. Zpočátku vám taková cesta může dodat větší klid – kdyby se totiž cokoliv stalo, vždycky bude poblíž někdo, kdo může pomoct.
Sdílejte s někým blízkým plán, trasu a to, kdy se vrátíte. I krátký výlet se může zkomplikovat a když o vás někdo ví, může včas přivolat pomoc. A hlavně nesdílejte kam jdete, a že jdete sama, veřejně na sociálních sítích.
V dnešní době už nemusíte tahat tříkilový spacák a pětikilový stan. Inspirujte se ultralehkou filozofií a vyrazte nalehko. Díky takovémuto vybavení se dá totiž sbalit stan pod kilo, spacák do 800 g a celý batoh včetně jídla a vody pak váží pod 8 kilo. „Každé kilo navíc se na zádech pronese a čím méně nesete, tím více si samotnou cestu užijete. Lehčí batoh znamená volnější krok, méně únavy a víc radosti z pohybu i krajiny,” radí Kosková.
Pepřový sprej, osobní alarm, píšťalka nebo malý nůž – vyberte si, co vám dodá pocit jistoty a mějte to na dosah třeba na batohu nebo v kapse. V krizové situaci záleží často na vteřinách.
Ať už jdete ven na pár hodin nebo týden, klíčem k bezpečí je dobrá výbava – mapa, čelovka, lékárnička, ochrana proti slunci, voda, jídlo, nůž, nabitý mobil, teplá vrstva a nepromokavý komplet. „Zůstat v suchu je základ. Podchlazení totiž může přijít vcelku nenápadně – stačí i mírné počasí, déšť, vítr, únava a může nastat velký problém,“ popisuje vlastní zkušenosti Olga Kosková z Nalehko, které se právě na vybavení do přírody specializuje.
Počasí se především v horách mění rychle, a proto i když předpověď slibuje slunce, buďte připravená i na jiné varianty. Stejně tak si nastudujte základy toho, jak se v různém počasí chovat. Při bouřce se vyhněte hřebenům a osamělým stromům, v horku pravidelně pijte a chraň se před sluncem a když se ochladí a fouká, vrstvěte oblečení.
Obezřetnost je v přírodě ta nejlepší výbava. Důvěřujte proto své intuici a pokud se vám něco „nezdá“, vraťte se, změňte plán, trasu nebo místo ve stanu, klidně složte hlavu někde v penzionu.
Mobilní aplikace jsou bezesporu skvělý pomocník, v přírodě to ale tak úplně neplatí. Mobilu totiž může dojít baterka nebo se ztratit signál, ale papírová mapa a kompas vás z nesnází dostanou kdykoli. Pokud si osvojíte dovednost s nimi pracovat, nejednou si za to určitě poděkujete.
Když jste venku sama, záleží na každém smyslu. A právě sluch často napoví dříve než zrak. Nechte proto raději doma sluchátka a vnímejte zvuky kolem sebe. Čím více budete napojená na své okolí, tím lépe můžete reagovat v nečekaných situacích.
Chůze krajinou o samotě není šílenství, ale akt síly a důvěry. V sebe, ve svět i v to, že samota nemusí znamenat ohrožení, ale prostor k růstu. Dnešní ženy si neberou batoh na záda proto, že musí, ale protože chtějí, ale protože jim dává křídla. A když se k tomu přidá respekt, dobrá příprava a zdravá intuice, sólo túra se může stát jedním z největších dobrodružství života. Nechte se tedy inspirovat, sbalte jen to nejnutnější a vyrazte, třeba jen na víkendový výlet. První krok totiž může vést mnohem dál, než jste kdy tušily.
Autorský text, rozhovor s Olgou Koskovou
