Běhání vás ničí a nebaví? Zkuste jeffing. Tahle chytrá metoda střídání chůze a běhu šetří klouby a zvládne ji i začátečník

Běh je ve své podstatě extrémně náročná aktivita. Klade obrovské nároky na srdce, plíce i pohybový aparát. Kdybychom se dokázali zbavit nesmyslného přístupu „všechno, nebo nic“, zjistili bychom poměrně zajímavou věc. Cílené střídání běhu a chůze je vysoce promyšlená strategie k efektivnímu budování vytrvalosti.

Běhání vás ničí a nebaví? Zkuste jeffing.

Pojem jeffing už jste možná zahlédli na sociálních sítích a za jeho vznik děkujeme americkému olympionikovi Jeffu Gallowayovi. Ten tuto metodu nejen vymyslel, ale už v sedmdesátých letech ji začal aktivně šířit mezi veřejností. Galloway závodil na olympiádě v Mnichově roku 1972 a nedlouho poté si v domovské Atlantě otevřel běžeckou speciálku. Během trénování úplných začátečníků si všiml jedné zcela zásadní věci. Když je nutil běžet kontinuálně delší úsek, rychle se vyčerpali. Zavedl proto úplně jednoduché pravidlo: jakmile někdo ve skupině začne lapat po dechu, všichni okamžitě přejdou do chůze. Nakonec díky této technice všichni zdolali pětikilometrový závod ve zdraví a plní energie. 

Jak na jeffing

Člověk by si snadno mohl myslet, že je tahle taktika určená výhradně lidem s velkou nadváhou nebo absolutně bez kondice. Opak je pravdou. Jeffing praktikují i elitní atleti na těch vůbec nejtěžších ultramaratonských tratích planety. Pro rekreačního sportovce se doporučuje začít velmi pozvolna. Poměr běhu a chůze není přesně stanoven, vždy totiž záleží na vaší aktuální fyzické zdatnosti. Startovací plán pro úplného začátečníka může vypadat tak, že minutu pomalu běží a následně čtyři minuty svižně jde. Tyto sekvence se opakují, dokud nedosáhnete svého cíle. Jakmile si kardiovaskulární systém na zátěž zvykne, poměr se začne více obracet ve prospěch běhání. Pokud vám jde primárně o udržení dobrého tempa, chodecké přestávky by neměly přesáhnout třicet vteřin. Kdo kráčí v kuse déle než minutu, má prý tendenci přirozeně zlenivět, zpomalovat a vychladnout.

Tipy pro ještě lepší trénink

Ještě než vůbec poprvé vyběhnete ven, zhodnoťte svůj aktuální zdravotní stav. Úplně základní pravidlo zní, že při jakémkoliv pohybu nesmíte cítit ostrou bolest. Lidé s chronickým onemocněním, jako je třeba diabetes, případně jedinci po nedávných úrazech by měli úvodní tréninkové plány vždy raději probrat s odborníkem. Hned dalším krokem k úspěchu je kvalitní a správně zvolená obuv. Staré sešlapané tenisky vám prokážou leda tak medvědí službu. Navštivit můžete třeba specializované prodejny, kde vám poradí s výběrem, případně provedou diagnostiku došlapu a doporučí model přesně na míru vaší noze.

A nezapomínejte ani na to nejdůležitější. Celý tréninkový proces by vás měl v rámci možností bavit. Pusťte si do uší zajímavý podcast, najděte si tu správnou hudbu, která vás nakopne, nebo do toho jděte rovnou s někým blízkým. Vždyť i vítěz vůbec prvního olympijského maratonu v Aténách během svého legendárního výkonu normálně kráčel. Jde zkrátka jen o to se zvednout, vyrazit ven a udržet tělo v pohybu takovým způsobem, který vám osobně dává smysl.

Bolí vás záda a běžná léčba nezabírá? Skutečnou příčinou může být sval s divným jménem, o kterém většina z nás nemá ani tušení