Cítíte se pod psa? Máte za sebou další probdělou noc a den plný napětí. Všudypřítomný stres si vybírá svou daň a vy nevíte, kudy kam. Než sáhnete po další krabičce prášků z lékárny, možná stojí za to podívat se nejdřív do té přírodní. Stále častěji se totiž mluví o ašvagandě, bylině, která slibuje úlevu přesně tam, kde to nejvíc tlačí. Ale je to jen další trend nafouknutý sociálními sítěmi, nebo skutečná záchrana prověřená tisíciletími?
Lesy a louky jsou plné rostlin s fascinujícími účinky. Bylinky samozřejmě nejsou všelék, ale mnohé z nich mají reálný, vědou podpořený potenciál. Tradiční indická medicína, známá jako ajurvéda, s takovými rostlinami dokonce pracuje po tisíciletí. A právě z ajurvédy pochází i rostlina, o které se mluví jako o balzámu na nervy.
Zkuste léčbu z přírody
Možná ten název vidíte poprvé. Ašvaganda, nebo také Ashwagandha, latinsky Withania somnifera, je stálezelený keř, který roste hlavně v Indii, Africe a částech Blízkého východu. Možná ji znáte pod názvy jako indický ženšen nebo zimní třešeň. V sanskrtu její název údajně znamená koňskou vůni, což má odkazovat nejen na její specifické aroma, ale i na sílu, kterou by jí měla propůjčovat.
Ašvaganda je po tisíce let základním kamenem ajurvédské medicíny. Jak vysvětlujespecialistka na psychosomatiku Dr. Yufang Lin: „Ajurvédská medicína je léčebná tradice, která využívá výživu, cvičení, praktiky všímavosti a rostlinné látky k podpoře rovnováhy mezi tělem, myslí, duchem a prostředím.“ Pro léčebné účely se využívají hlavně kořeny a listy rostliny. Na trhu ji dnes najdeme v různých formách, nejčastěji jako kapsle, prášek, který se dá přimíchat do nápojů, ale i jako tekuté extrakty nebo dokonce gumové bonbony.
Jedním z hlavních důvodů, proč je ašvaganda tolik oblíbená, je to, že patří mezi takzvané adaptogeny. Tyto rostlinné látky pomáhají organismu lépe zvládat stres a přizpůsobovat se náročným situacím. Nejde o látky, které by člověka jen zklidnily nebo uspaly, ale spíše podporují přirozenou schopnost těla reagovat na zátěž, ať už jde o stres fyzický, nebo psychický.
Odborníci se domnívají, že účinek ašvagandy souvisí s jejím vlivem na osu hypotalamus–hypofýza–nadledviny, tedy systém, který v těle řídí stresovou odpověď. Podle doktorky Lin lze ašvagandu zařadit mezi rostliny, které mohou pomáhat snižovat hladinu kortizolu – hormonu, který se uvolňuje právě při stresu. Nižší množství kortizolu pak může vést k menšímu psychickému napětí a zároveň zmírnit i tělesné projevy stresu, jako jsou bolesti hlavy nebo kolísání krevního tlaku.
Lepší spánek a klidnější mysl
Právě stres a spánek jsou oblasti, kde má ašvaganda zřejmě nejsilnější potenciál. Několik menších klinických studií přišlo se slibnými výsledky. Například jedna studie na 58 účastnících zjistila, že ti, kdo užívali 250 nebo 600 mg extraktu z ašvagandy po dobu 8 týdnů, měli výrazně snížený pocit stresu a nižší hladiny kortizolu ve srovnání se skupinou, která dostávala placebo. Účastníci užívající bylinu také zaznamenali zlepšení kvality spánku. Jiná studie na 60 lidech ukázala, že 240 mg extraktu denně po dobu 60 dnů vedlo k výraznému snížení úzkosti.
Zajímavé účinky se ukazují i v oblasti fyzického výkonu. Ašvaganda může zlepšit fyzický výkon, včetně síly a využití kyslíku během cvičení. Jedna studie z roku 2015 sledovala muže, kteří po dobu 8 týdnů podstupovali silový trénink. Ti, kteří k tomu brali 600 mg ašvagandy denně, měli výrazně větší přírůstky svalové síly a velikosti svalů než skupina s placebem. A to není všechno. Seznam potenciálních přínosů ašvagandy je dlouhý, ale u mnoha z nich je třeba zdůraznit, že důkazy jsou zatím omezené nebo v rané fázi. Patří sem například podpora mužské plodnosti a testosteronu. Nebo třeba možné zlepšení kognitivních funkcí, jako je paměť, pozornost nebo rychlost reakcí, a to i u starších dospělých s mírnou kognitivní poruchou. Zkoumají se i její účinky na snižování hladiny cukru v krvi a tlumení zánětů v těle, za což by mohly být zodpovědné sloučeniny zvané withanolidy. Zatím však není dostatek důkazů.
