Foto: Shutterstock
Všichni ti usměvaví lidé na Instagramu, co se s blaženým výrazem noří do zamrzlých sudů na zahradě, vám možná spíš lezou na nervy, než aby vás motivovali. Otužování je skvělá věc, ale když máme všeho nad hlavu a jsme ve stresu, představa, že dobrovolně skočíme do ledové kádě v nás vyvolá maximálně touhu zalézt pod peřinu. Věda má ale jeden trik. Jmenuje se potápěčský reflex a k jeho aktivaci nepotřebujete sekeru na led. Stačí vám obyčejná salátová mísa, kohoutková voda a patnáct vteřin.
Když srdce najednou bije tak nahlas, že ho snad musí slyšet i kolega o tři stoly dál, dech se zasekl kdesi v horní polovině hrudníku a mozek připomíná webový prohlížeč s 80 otevřenými okny, úzkost je na spadnutí. „Hlavně se zhluboka nadechněte,“ vzpomenete si, co vám radil terapeut. Jenže zkoušeli jste se někdy zhluboka nadechnout uprostřed nastupující panické ataky? Většinou to dopadne tak, že se hyperventilací dovedete k ještě většímu šílenství. A přesně v tu chvíli je třeba vypnout hlavní jistič.
Jak správně dýchat se znovu učily i mnohé známé osobnosti.
Potápěčský reflex okamžitě potlačí úzkost
Kouzlo celého triku spočívá v tom, že oklamete své tělo. Když totiž ponoříte celou tvář do studené vody a zadržíte dech, v nervové soustavě se okamžitě spustí takzvaný savčí potápěčský reflex. Vaše tělo si v tu sekundu neřekne: „Aha, ona si v kuchyni chladí obličej, protože ji naštval šéf.“ Tělo dostane jasné znamení: „Spadli jsme do Severního ledového oceánu a jde nám o život.“
Tento reflex máme v DNA zakódovaný všichni, od nás přes ploutvonožce až po kytovce. Jakmile receptory chladu na tváři zaregistrují prudký pokles teploty, spustí se poplach na lince pátého hlavového nervu, známého jako trojklaný nerv. Ten bleskově pošle hlášení do mozku a mozek obratem aktivuje desátý hlavový nerv – nerv bloudivý. Ten je vrchním velitelem parasympatiku, tedy té části nervového systému, která má na starosti klid, trávení a regeneraci. Jeho úkolem v ledové vodě je udělat jediné: okamžitě zpomalit srdeční tep. Někdy až o dvacet procent. Tělo pak přejde do úsporného režimu, aby šetřilo drahocenný kyslík pro dva nejdůležitější orgány v těle: mozek a srdce.
Slezina v akci
Možná si říkáte, proč by taková fyziologická raritka měla zajímat někoho, kdo sedí u notebooku v pátém patře. Jenže ono se toho v těle pod hladinou té mísy děje mnohem víc. Kromě toho, že srdce zvolní krok, dojde k bleskovému zúžení cév v končetinách. Krev z rukou a nohou se natlačí do středu těla, čímž se mozek i srdeční sval zalijí čerstvou, okysličenou krví.
A aby toho nebylo málo, do hry se zapojí i orgán, o kterém běžně nevíme, dokud nás po rychlém běhu nepíchá v boku. Slezina. Při zadržení dechu pod vodou se slezina smrští a vyvrhne do krevního oběhu železné zásoby červených krvinek, které v sobě do té doby skladovala pro případ krize. Zvýší se tak celková kapacita krve transportovat kyslík.
Chemie úzkosti
Než se ale vrhnete k umyvadlu, je dobré si přiznat, proč vlastně v tom pomyslném ledovém oceánu toneme tak často. Úzkostné stavy a návaly paniky málokdy padají čistě z nebe, i když to tak v danou vteřinu vypadá. Spouštěčem může být konkrétní zvuk, nepříjemný e-mail nebo vzpomínka, ale velmi často si za ně můžeme sami. Ranní dvojité espresso sice probudí kognitivní funkce, ale z fyziologického hlediska způsobuje tělu chemický stres. Kofein stimuluje centrální nervovou soustavu a donutí nadledvinky vypumpovat do krve adrenalin a kortizol. Tělo si myslí, že vás nahání predátor, zatímco vy jen datlujete údaje do tabulky v Excelu. Přidejte k tomu kolísání cukru v krvi po rychlé polední sušence, chronické nevyspání a máte odpověď na to, proč i banální poznámka od partnera spustila v těle paniku.
Konec třeštící hlavy a ranních otoků
Když v takové chvíli ponoříte obličej do vody, stane se něco nečekaně příjemného. Zaplaví vás endorfiny a hladina stresového kortizolu spadne dolů. Chladový šok zmírní či potlačí také pocity třeštící hlavy a rmigrénu. Jakmile se vlivem chladu stáhnou cévy v hlavě, pulzující tlak v lebce ztratí na intenzitě. A z čistě kosmetického úhlu pohledu jde o to nejlepší ranní sérum na oteklé oči. Chlad stahuje otoky, rozproudí lymfu a při pravidelném opakování nutí kožní buňky produkovat více kolagenu, takže pleť vypadá pevnější.
Jak na to doma
Najděte si nejprve nádobu, do které se vám vejde obličej od čela až po bradu. Napusťte do ní studenou vodu z kohoutku a přihoďte pět nebo šest kostek ledu. Teplota by se měla ideálně pohybovat mezi deseti a patnácti stupni. Voda musí štípat, ale nesmí vám způsobit omrzliny. Do vody ponořte celé čelo a oblast pod očima, protože právě tam je největší hustota nervových zakončení trojklaného nervu. Klidně se nadechněte, jako byste chtěli promluvit, a potopte obličej.
Prvních pět vteřin bude váš mozek protestovat a křičet, ať se okamžitě vynoříte. To je normální, vydržte to. Kolem desáté vteřiny ucítíte zvláštní zlom. Hluk v hlavě ztichne. Tepová frekvence klesne a hrudník se uvolní. Zkuste pod vodou vydržet patnáct až třicet vteřin, pak se klidně vynořte, vydechněte a vše ještě dvakrát zopakujte.
Má to jediné, ale zásadní zdravotní upozornění. Protože potápěčský reflex poměrně razantně hýbe s krevním tlakem a srdečním rytmem, měli by se mu vyhnout lidé se závažným onemocněním srdce nebo ti, kteří trpí na mdloby.
14 způsobů, jak chránit mozek před stárnutím a snížit riziko demence
Zdroje: vaclavkural.cz, dan.org, kch.osu.cz
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
„Rodiče mi řekli, že se mám jednou postarat o bratra, jenže já už mám svůj život,“ říká Lucie
„Syn mi řekl, že se o nás ve stáří starat nebude, prý si máme všechno zařídit sami,“ svěřuje se Marta
„Manžel si po padesátce našel nový koníček a já mám pocit, že z našeho manželství odešel, aniž by se odstěhoval,“ svěřuje se Iveta
Doporučujeme
Bloudivý nerv: Tajemný vypínač stresu a zánětu. Jak ho okamžitě aktivovat?
