Letní čas končí v neděli 25. října. Hodinové ručičky se vrátí o hodinu zpět a noc se tedy o hodinu prodlouží. Přesto mnoho z nás několik dní bojuje s únavou a horším usínáním. Jak se posun projeví na zdraví a náladě a jak si na něj zvyknout co nejrychleji?
Ráno se rozední o hodinu dřív, odpoledne se naopak začne šeřit už před pátou. Někdo si posunu skoro nevšimne, jinému trvá týden, než se zase srovná. Hodně záleží na věku a denním režimu, ale i na tom, jak silně organismus reaguje na světlo a tmu.
Kdy se mění čas v říjnu 2026
Čas z letního na zimní se mění poslední říjnovou neděli, tedy 25. října. V noci ze soboty na neděli se ve tři ráno ručičky vrátí na druhou a hodina mezi druhou a třetí proběhne dvakrát. Zimní čas potrvá do 28. března 2027, kdy hodiny ve dvě ráno přeskočí rovnou na třetí. Mobily a počítače se přenastavují automaticky, ručně je potřeba přestavit budík a hodiny na elektrospotřebičích nebo v autě.
Tělo se řídí vlastními biologickými hodinami, které se seřizují podle střídání světla a tmy. Večer, jak se stmívá, se nám začne zvyšovat hladina spánkového hormonu melatoninu, ráno klesá a my se probouzíme. Biologické hodiny o přetočení ručiček ale nevědí, a tak ještě několik dní běží podle starého zajetého režimu. Z toho důvodu se často probudíme o hodinu dřív a únava nás přepadne dřív než obvykle, takže hodinu odpočinku navíc si ani neužijeme.
V prvních dnech se můžeme potýkat s horším usínáním, nočním buzením, únavou, bolestí hlavy nebo podrážděností. Citlivější bývají děti, senioři a lidé s oslabeným organismem. Podzimní posun přitom snášíme lépe než jarní změnu, při níž o hodinu spánku přijdeme. Přesto v tomto období statisticky přibývá infarktů i dopravních nehod. „Většina z nás má problém spíše se vstáváním, než že bychom chodili spát dříve nebo spát později. Na druhou stranu každá změna času je pro náš organismus zátěž. Bylo třeba prokázáno, že změna času může u některých vést k vyššímu výskytu kardiovaskulárních událostí, jako byl třeba infarkt myokardu, mrtvice a další. Každý z nás to snáší trošičku jinak,“sdělil v TV Nova přednosta Fakultní nemocnice Brno Milan Sova.
Kratší dny se kromě toho podepisují i na naší náladě. Od konce října do března se může objevit sezonní deprese, jejíž příčiny vycházejí především v důsledku ubývajícího světla, změny denního rytmu, ochlazení i opadávajícího listí. Deprese a úzkosti se objevují zvlášť u lidí, kteří k nim mají sklony. „Obzvlášť špatně to nesou lidé s úzkostnými či afektivními poruchami, lidé s depresí, úzkostí a poruchami spánku, kteří navíc už prodělali v předchozích letech nějakou nepříjemnou krizi psychickou. Obzvlášť podzim a posun o hodinu pro ně podle něj může být už předem stresující. Trápí je především to, že většinu dne je tma. Špatně se soustředí na každodenní činnosti, hůře spí a mají větší sklon k depresím,“popsalpsycholog Tomáš Morávek v TV Nova.
„Obecně se doporučuje si nastavit denní režim tak, abychom tam měli co nejvíc aktivit, které nám přináší radost. Když se nemůžeme navštěvovat, telefonujme si, něco si přečtěme. Je třeba se něčím potěšit a zabavit tak, abychom tam měli co nejméně toho prázdna. To pak svádí k tomu, že se nám hlavou prohání myšlenky, které depresi nebo úzkost zintenzivňují,“ doplňuje Morávek. A pokud takové změny nálad zaznamenáte u sebe nebo svých blízkých a trvají déle než dva týdny, je namístě obrátit se na lékaře.
Pokud se chcete vyhnout únavě, měli byste s přípravou začít už pár dní předem: večerku i budík posouvejte každý den o deset až dvacet minut později, aby se tělo mohlo postupně přizpůsobovat. Využijte každý paprsek denního světla, vyrazte na krátkou procházku nebo si sedněte k otevřenému oknu. K večeru naopak ztlumte osvětlení a odložte mobil, protože modré světlo z obrazovek ztěžuje usínání. Spánku svědčí také pravidelný pohyb a pobyt venku.
