Že kouření a alkohol rakovině nahrávají, ví skoro každý. Pařížský onkolog David Khayat ale upozorňuje na dva zvyky, které máme tak zažité, že nás ani nenapadne se nad nimi pozastavit. Které to jsou a dá se s nimi něco dělat?
Seznam rizikových karcinogenních faktorů je delší, než bychom si přáli. David Khayat, dlouholetý přednosta onkologie v nemocnici Pitié-Salpêtrière a bývalý předseda francouzského Národního institutu pro rakovinu, ho shrnul ve své nové knize a zdůrazňuje dvě záležitosti, se kterými se doma setkáváme skoro všichni.
Tyto dva každodenní návyky mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny, upozorňuje onkolog
První zvyk najdete na talíři. Hovězí, telecí, jehněčí i vepřové, kterého se v Česku spotřebuje nejvíc, se řadí k červenému masu, a to patří mezi pravděpodobné karcinogeny. Zpracované maso, tedy šunky, klobásy a další uzeniny, je dokonce podle Světové zdravotnické organizace prokázaným karcinogenem. Zařazení přitom neříká, jak velké riziko hrozí, jen jak spolehlivě je souvislost s rakovinou doložená.
„Metaanalýza z roku 2023 ukázala, že největší konzumenti červeného masa, tedy ti, kdo ho jedí víc než 500 gramů týdně, mají o 9 % vyšší riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku,“uvádí Khayat v magazínu Femme Actuelle. Některé studie podle něj zjistily také souvislost s rakovinou slinivky břišní a prostaty.
Kolik červeného masa jíst a jak ho připravovat
Odborná doporučení počítají nejvýš se třemi porcemi červeného masa týdně, tedy zhruba s 350 až 500 gramy uvařeného masa. Zpracovaného masa má být co nejméně, nejlépe žádné. Škodlivých látek při přípravě ubude, když se maso často obrací a připálené části se odkrojí. Onkolog k tomu přidává ještě jednu radu: „Před vařením je dobré z masa odstranit všechnu krev a zbavit ho tak hemoglobinu a železa.“
Druhý zvyk leží přímo na vašem sporáku. Mnoho z nás používá jednu pánev řadu let. Obzvláště tu s nepřilnavým povrchem. Povrch tvoří zpravidla plastová vrstva PTFE neboli polytetrafluorethylen, známý pod obchodním názvem teflon. Teflon patří do rodiny látek PFAS, kterým se přezdívá „věčné chemikálie“, protože se téměř nerozkládají. K téže rodině patří i PFOA, která se dřív používala při výrobě teflonu; dnes je v Evropské unii zakázaná, takže v nových pánvích být nemá. Khayat přesto upozorňuje, že z poškozeného nebo přehřátého povlaku se mohou uvolňovat PFAS, z nichž některé jsou rakovinotvorné.
Hlavním rizikem je přehřívání pánve. „Když vaříte za příliš vysoké teploty, může se povlak poškodit,“ upozorňuje Khayat. Prázdná pánev se na sporáku rozpálí za pár minut a od zhruba 360 °C se z povlaku uvolňují plyny, které mohou škodit zdraví. Pánev proto nikdy nerozehřívejte prázdnou a vařte raději na středním plameni.
Khayat navíc doporučuje vyhodit poškozené pánve, třeba poškrábané houbičkou, a také ty, které nám slouží pět let nebo déle. Za nejlepší náhradu považuje nejjednodušší materiály, tedy nerezovou ocel a litinu.
Doporučujeme
reklama
Připálená teflonová pánev: dá se po vychladnutí používat dál?
Zbytky jídla, které se na pánvi přichytily, odstraníte snadno: stačí je odmočit a omýt měkkou houbičkou, protože byste drátěnkou povrch poškrábali. Vážnější je přehřátí prázdné pánve, při kterém se povrch začíná rozkládat. Kolik škody udělá, záleží na teplotě i na době. Po vyvětrání a vychladnutí pánev prohlédněte. Dokud je povrch neporušený, není důvod pánev vyřazovat, pokud se ale povlak odlupuje nebo je hodně poškrábaný, pánev vyměňte.
