Srdce si hlídáme, cholesterol taky, na plíce ale tak moc nemyslíme. Přitom právě ony dodávají kyslík každé buňce v těle a už od třicítky se snižuje jejich kapacita. Co plicím pomáhá, co jim škodí a kdy už kašel není jen kašel?
Plíce přivádějí do těla kyslík, odvádějí oxid uhličitý a ještě k tomu v plicní tkáni sídlí miliony imunitních buněk, které odstraňují vdechnuté nečistoty, potlačují infekce a opravují mikroskopická poškození vznikající při každém nádechu.
Jak udržet plíce zdravé
Nejvíc vzduchu pojmou, když je nám 20 až 25 let. Poté začne kapacita plic pomalu klesat, a to i v případě, že jste nikdy nekouřili. Po padesátce pak tkáň méně pruží, sklípky se zvětšují a deformují, kyslík se proto hůř dostává do krve. K tomu slábne bránice a hrudní koš může být zatuhlý. Slabší plicní funkce pak vedou k vysokému tlaku, cukrovce 2. typu nebo horší paměti. Zničená tkáň se navíc neobnovuje.
Ztracenou pružnost sice pohybem neobnovíme, dýchací svaly ale díky němu vydrží víc a tělo bude lépe hospodařit s kyslíkem. Takže i z těchto důvodů je důležitá pravidelná fyzická aktivita, ať už nějaký sport, svižná chůze, plavání nebo kolo. Dech se dá ale trénovat i na gauči: položte si ruku na břicho a nadechujte se „do břicha“, ne do horní části hrudníku. Je potřeba, aby se zapojila bránice. Výdech se snažte natáhnout zhruba na dvojnásobek nádechu. Dýchejte nosem, který vzduch čistí, ohřívá i zvlhčuje, a v bytě hlídejte vlhkost mezi 40 a 60 %. A co se jídla týče, našim plícím prospívají tučné mořské ryby, vlašské ořechy a kysané zelí.
Jak si udržet zdravé plíce
S věkem slábne imunita a zápal plic nebo bronchitida mohou tkáň dlouhodobě poškodit, proto se starším lidem doporučuje očkování proti chřipce, pneumokokům, covidu-19 a RS virům. Doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti, upozorňuje i na bezpečnost čisticích prostředků: „Při opakovaném a dlouhodobém používání čisticích a dezinfekčních prostředků, především ve formě sprejů, se do ovzduší zejména uvnitř budov dostává velké množství chemických látek. Pokud je člověk každodenně vdechuje, mohou významně poškodit jeho průdušky. U mladších lidí hrozí propuknutí nebo zhoršení již existujícího průduškového astmatu. Starší lidé jsou pak náchylnější také k rozvoji chronické obstrukční plicní nemoci.“
Ukázalo se, že dlouhodobé vdechování částic z úklidových prostředků má na zdraví dokonce obdobný dopad jako pravidelné kouření 10–20 cigaret denně. Kapacita plic se výrazně snížila zejména ženám, které jsou na znečištění citlivější a jsou mu také více exponovány. Riziko můžete snížit, když budete mít během úklidu otevřené okno, případně roušku nebo respirátor. Plíce zatěžuje ale i smog: částice menší než 2,5 mikrometru se přes plíce dostanou až do krve a ohrožují srdce i mozek.
Příznaky nemocných plic: kdy zajít k lékaři
Prvním varováním bývají časté infekce horních cest dýchacích a zadýchávání při běžných činnostech. Kašel delší než tři týdny, tlak nebo bolest na hrudi či neobvykle zbarvený hlen už napovídají, že byste se měli vydat k lékaři. Prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno, nám vysvětlil, co všechno se za tím může skrývat: „Za přetrvávajícím kašlem a dušností nemusí stát jen infekce. Příčinou může být chronický zánět průdušek, zhoršení astmatu, chronická obstrukční plicní nemoc, ale může být i projevem srdečního selhání nebo onemocnění ledvin. V některých případech se však může jednat také o nádorové onemocnění plic.“
Orientační měření plicního věku, které dělají i některé lékárny: člověk zhluboka vydechne do přístroje a výsledek se porovná se zdravými lidmi stejného věku, pohlaví a výšky. Vyšetření je bez bolesti a doporučuje se absolvovat aspoň jednou ročně, hlavně kuřákům včetně bývalých, lidem nad čtyřicet a obyvatelům velkých měst. Silní kuřáci ve věku 55 až 74 let, současní i bývalí, se mohou přes praktického lékaře nebo pneumologa zapojit do bezplatného Programu časného záchytu karcinomu plic.
„Kuřáci jsou více ohroženi nejen rakovinou plic, ale také rozvojem chronické obstrukční plicní nemoci nebo plicní fibrózy. A to jsou všechno diagnózy, které je díky pravidelným kontrolním vyšetřením možné stanovit v počátečním stádiu a zahájit tak léčbu včas, kdy má pacient nejlepší prognózu. Pacienti se často obávají složitých nebo nepříjemných vyšetření, ale většina z nich je rychlá, dostupná a nebolestivá,“ uzavírá prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D.
