Bolí vás břicho krátce po jídle a nevíte proč? Nadýmání, tlak pod žebry nebo křeče po obědě dnes trápí čím dál víc lidí, aniž by za tím musela stát vážná diagnóza. Odpověď často nenajdete v tom, co jste snědli naposledy, ale v tom, jak jíte a v jakém stavu je dlouhodobě váš střevní mikrobiom.
Sytost by po jídle měla přinést úlevu, místo toho se ale břicho nadouvá a kalhoty tlačí v pase. Zažívací potíže po jídle patří k nejběžnějším obtížím, se kterými se lidé potýkají, a přesto jim často nevěnují pozornost, dokud se neobjevují znovu a znovu. Za většinou případů stojí spěch, stres, nepravidelné stravování a jídelníček, kterému chybí vláknina.
Proč vás po jídle bolí břicho
Když nás po jídle rozbolí břicho, hledáme obvykle vinu v tom, co jsme snědli naposledy. Jenže trávení ovlivňuje i rychlost, jakou jsme jídlo snědli, stres, nedostatek pohybu nebo složení střevního mikrobiomu. Pozor bychom si ale měli dát na dlouhodobé problémy: „Trápí vás dlouhodobé nebo silné nadýmání, nadýmání po každém jídle nebo bolest břicha, která se nezlepšuje ani po úpravě jídelníčku? Pak je vhodné se poradit s lékařem. Rozhodně nečekejte, pokud se přidají další potíže jako nechutenství, neúmyslný úbytek na váze, zvracení nebo krev ve stolici,“upozorňuje web mojeambulance.cz.
Nutriční terapeutka značky Semix Bc. Zuzana Melicharová, DiS., nám k tomu řekla: „Naše střeva reagují na mnohem více faktorů, než si většina lidí uvědomuje. Pouhé plošné vyřazování potravin bez jasné odborné diagnostiky málokdy přináší dlouhodobé řešení. Klíčem je spíše pravidelné stravování, dostatek vlákniny, pitný režim a složení střevního mikrobiomu. Právě ten můžeme přirozeně podporovat zařazením fermentovaných potravin do běžného jídelníčku.“
Spěch, který se podepíše na žaludku
Oběd snězený za pět minut mezi schůzkami nám také neprospívá. S hltáním jídla polykáme i víc vzduchu, čemu se odborně říká aerofagie. To vede k nadýmání a tlaku pod žebry ještě dřív, než se stihneme najíst do sytosti. Přitom by stačilo jíst pomalejším tempem, aby mohlo tělo včas dát najevo, že už je najedené. Spolu s hltáním zažívací obtíže způsobuje i stres. Ve stresu, ať už akutním, nebo dlouhodobém, tělo omezuje trávicí šťávy i pohyb žaludku a střev.
Vláknina drží střeva v pohybu a živí prospěšné bakterie, které v nich žijí, přesto ji velká část populace dlouhodobě přijímá málo. Do jídelníčku ji doplňujte postupně, po menších krocích, aby si na ni mikrobiom stihl zvyknout, jinak by se nepříjemné pocity mohly ještě zhoršit. „Například po Vánocích chce řada z nás odlehčit a zhubnout. Ale pokud nejsme zvyklí a zařadíme stravu výrazně bohatou na zeleninu, začne se měnit osídlení kolonií ve střevech. A taková drastická změna vyvolává bolestivé nadýmání, proto změny chce dělat postupně,“potvrzuje lékařka Kateřina Cajthamlová v Českém rozhlasu.
Aby vláknina mohla dobře odvádět svou práci, potřebuje dostatek vody. Nedostatečný pitný režim zpomaluje trávení a prohlubuje pocit plnosti, pomůže ale jen průběžné pití, ne pít až ve chvíli, kdy se přihlásí žízeň.
Fermentace není novinka posledních let, ale proces využívaný po staletí. Kysané zelí, kefír, kvalitní jogurty, kimchi nebo fermentované výrobky dokážou přirozeně obohatit pestrost střevního mikrobiomu. „Pravidelná konzumace fermentovaných potravin podporuje mikrobiální rozmanitost ve střevech. Právě pestrý mikrobiom je spojován nejen s lepším trávením, ale také s celkovým fungováním organismu. Nemusí přitom jít o velké porce. Mnohem důležitější je jejich pravidelnost,“ uzavírá Melicharová.
