Třicet let byla Alena (51) pro celé okolí zrzka a přirozenou barvu jejích vlasů neznali ani manžel s dětmi. Loni na podzim se rozhodla zjistit, co se skrývá pod měděnou barvou. Čekala, že bude rodina překvapena, jenže ta přišla s reakcemi, které by si nevymyslela.
Alena učí na základní škole češtinu a vlasy si od jednadvaceti let barvila na měděnou barvu. Nejdřív jako módní výstřelek, později proto, že pod barvou přibývaly šediny a nesnesla, když odrost přesáhl dva centimetry. Loni v říjnu si přestala vlasy barvit a dnes nosí krátký stříbrný sestřih, a to hlavně kvůli jedné větě, kterou jí na rozloučenou řekla kadeřnice.
Přestala jsem si barvit vlasy po 30 letech
Kadeřnice Jana ji stříhala a barvila čtvrt století. Loni na podzim jí při jedné z posledních návštěv oznámila, že salon zavírá, protože se stěhuje k dceři na Moravu. Alena seděla v křesle s barvou na hlavě a měla pocit, že přichází o někoho, kdo zná její vlasy jako své boty. Hledat nové kadeřnictví se jí vůbec nechtělo. Kadeřnice jí ale poradila jednu věc. „Řekla mi, ať chvíli vlasy nebarvím, že aspoň uvidím, jakou barvu vlasů teď aktuálně mám,“ vzpomíná Alena. „Zasmály jsme se tomu, ale doma jsem na tu větu myslela celý večer.“
První šediny Alena objevila kolem třicítky, o něco dřív, než je běžné. Většinou se první bílé vlasy objeví kolem pětatřiceti let. „Zrzavé vlasy byly moje vizitka. Ve škole mi říkali zrzka, sousedi zrzka, v obchodě taky. Bála jsem se, že bez ní ze mě bude paní, které si nikdo nevšimne,“ říká. Stanovila si lhůtu tří měsíců a sama sobě namlouvala, že se kdykoli může k barvě vrátit.
Jak vypadá přerůstání barvy a kdy vlasy ostříhat
První dva měsíce byly nejhorší. Vlasy rostou zhruba o centimetr za měsíc, takže se na pěšince a nad čelem rýsoval pruh, který ostře kontrastoval s měděnou délkou. Ve škole si ho první všimli žáci. „Jedna prvňačka se mě v hodině zeptala, jestli mě nebolí hlava, protože mám nahoře bílo,“ směje se Alena. Kolegyně ve sborovně byly taktní, a to Aleně připadalo ještě horší. Nosila čelenku, vyhýbala se fotkám a dvakrát si objednala termín v novém salonu, oba ale zrušila.
Po čtyřech měsících už nechtěla schovávat vlasy pod čelenkou a nechala si dlouhé zrzavé vlasy ostříhat nakrátko. „Sledovala jsem, jak mi na zem padají vlasy, které jsem nosila od mládí. Bylo mi smutno. Mnohem víc, než bych si předtím přiznala,“ popisuje.
Doma se o změně celé týdny nemluvilo, což Alenu znervózňovalo víc než jakákoli poznámka. Když se od kadeřnice Alena vracela vlakem, manžel Roman pro ni přijel na nádraží. Stála metr od něj v krátkých stříbrných vlasech a on ji minul. „Hledal zrzku. Prošel kolem mě, zastavil se, otočil a ještě chvíli váhal, jestli jsem to opravdu já,“ píše Alena. Seznámili se, když jí bylo dvaadvacet, a zrzavé vlasy měla už rok, takže její pravou barvu nikdy neviděl. „Večer mi řekl, že to bylo, jako by se mu ze dne na den doma objevila nová žena. Prý ho to zpočátku zneklidňovalo a pak ho to začalo bavit.“
Dcera Eliška (26) její nový účes poprvé uviděla na kameře, když si volaly. „Dvě vteřiny nic neřekla, potom zavřískla, ať jí ukážu hlavu ze všech stran. Za týden mi poslala fotku nějaké holky z internetu, která má přesně takovou barvu, a napsala, že kamarádky za ni platí v salonu čtyři tisíce. Já se bála, že mi bude vyčítat, že jsem si přestala barvit vlasy, a ona mi záviděla,“ popisuje Alena. Šedé a stříbrné odstíny u žen už léta patří k oblíbeným trendům. Druhý den v práci jedna z mladších kolegyň chtěla vědět, kde si ten odstín nechala udělat a kolik ji stál.„Řekla jsem jí pravdu, že jsem za něj neutratila ani korunu. Jen jsem třicet let utrácela za to, abych ho schovala.“