Když bolest zad začne vystřelovat do nohy nebo do ruky, hned myslíme na nejhorší. Výhřez meziobratlové ploténky zní totiž jako rozsudek k náročné operaci. Než ale začnete po večerech zkoušet zázračné cviky z internetu, je třeba pochopit, co naše páteř ve skutečnosti potřebuje.
Lidská páteř se skládá z více než třiceti obratlů, mezi kterými se nachází třiadvacet tlumičů. Právě těmto destičkám vděčíme za to, že při chůzi, běhu nebo pouhém seskoku ze schodu naše kosti nenarážejí tvrdě do sebe. Tyto tlumiče fungují na poměrně jednoduchém, leč snadno zranitelném fyzikálním principu.
Jak se vyvarovat vyhřezlých plotének?
Zkuste si ploténku představit jako obyčejný kelímek naplněný želatinou. Vnější obal, onen kelímek, tvoří pevný chrupavčitý prstenec vyztužený vazivem. Uvnitř se pak ukrývá rosolovité jádro s obrovským podílem vody. Tekutina jádra vytváří mezi obratli kulovitý útvar, kolem kterého se obratle při každém pohybu jemně naklánějí. Meziobratlové ploténky nemají žádné krevní cévy, proto si veškerou výživu musí brát z okolní míšní tekutiny při každém stlačení během pohybu. Když se hýbeme, ploténka pracuje jako houba, nasává živiny a zbavuje se odpadu. Naopak dlouhé sezení je pro ni doslova devastační, protože bez pohybu se tekutina nevyměňuje a tkáň pomalu, ale jistě strádá a odumírá.
Když k tomu všemu na náš pomyslný kelímek se želatinou tlačíme dlouhodobě jen z jedné strany, při špatném držení těla se začne deformovat. Rosolovité jádro se sune ke straně a vazivový prstenec na opačné straně čelí veliké námaze a dochází ke klínovité deformaci. Když je pak tlak neúnosný nebo trvá příliš dlouho, chrupavka tento nápor nevydrží a praskne. Obsah jádra se vylije ven ze svého vymezeného území.
Kromě sezení svou roli hraje přirozené opotřebení související s věkem, kdy disky ztrácejí elasticitu. Dále ho způsobuje náročná manuální práce, nadváha, časté řízení auta nebo dokonce kouření, které plošně zhoršuje prokrvení tkání. Náhlé prudké pohyby, pád z výšky nebo zvedání těžkých předmětů s kulatými zády jsou pak už jen onou pověstnou poslední kapkou, která oslabený prstenec dorazí.
Bolest, brnění a další varovné signály vyhřezlé ploténky
Samotný výhřez ale vůbec nemusí bolet. Mnoho lidí s vyhřezlou ploténkou žije úplně bez příznaků a o svém stavu nemají sebemenší tušení. Zásadní změna nastane až v momentě, kdy vylitá rosolovitá hmota začne mechanicky utlačovat okolní nervy. V tu chvíli se objeví ostrá, mnohdy až paralyzující bolest. Pokud k výhřezu dojde v bederní oblasti, která bývá postižena nejčastěji, bolest typicky vystřeluje do dolní končetiny, klidně až k samotnému chodidlu. „Právě tento příznak může ukazovat na problém s ploténkou víc než samotná ztuhlost nebo únava po dlouhém dni. Je dobré zpozorniě právě ve chvíli, kdy se bolest začne šířit dál než do místa původního přetížení. To už obvykle nepatří mezi potíže, které stačí rozchodit během víkendu,“ nám řekl Pavol Kostka, neurolog a vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie, která se na léčbu plotének specializuje.
U krční páteře bolesti zasahují ramena a celé paže. Často se přidává tupé brnění, mravenčení nebo naopak naprostá ztráta citlivosti v postižené oblasti. Zhoršení se objeví i při banálním zakašlání nebo kýchnutí, kdy se zvýší nitrobřišní tlak. V nejhorších případech pak dochází k výrazné svalové slabosti nebo ke ztrátě kontroly nad svěrači.
Když už se bolesti objeví a omezují vás v životě, je namístě vyhledat odborníka. Lékař provede neurologické vyšetření, při kterém kontroluje reflexy, svalovou sílu, reakci na dotyk a schopnost chůze. Poté se páteř vyšetří pomocí magnetické rezonance, která na rozdíl od rentgenu nebo CT vyšetření detailně zobrazí měkké tkáně, samotný disk i případný útlak nervu. Někdy se doplňuje také elektromyogram pro zjištění elektrické aktivity ve svalech a míry poškození nervových drah. Léčba pak začíná nastavením klidového režimu.
Cvičení mnohdy oddálí operaci
Chirurgický zákrok už zdaleka není první volbou a dochází k němu pouze v nejkrajnějších případech. Rizikem je totiž samotný vznik pooperačních jizev, které mohou nervy dráždit podobně jako samotný výhřez, nebo přetěžování okolních úseků páteře. Spíše se tedy podávají léky proti bolesti, na uvolnění svalů, případně lokální kortikosteroidy.
Samotné lidské tělo má totiž obrovskou schopnost regenerace a vyhřezlá tkáň se často dokáže v řádu několika měsíců vstřebat. Pomoci může i fyzioterapeut: „Fyzioterapeutické vyšetření analyzuje pohybový aparát, odhaluje příčiny bolesti a pomáhá nastavit individuální cvičební plán. Je jednou z klíčových součástí léčby vyhřezlé ploténky, podporuje a doplňuje proces regenerace k dosažení trvalého zdraví i odstranění bolesti,“ nám vysvětlila fyzioterapeutka Kristina Gašpercová.
Základem všeho je pohybová hygiena. Jeden univerzální cvik, který by vás navždy ochránil před problémy se zády, zkrátka neexistuje a nikdo ho pro vás nevymyslí. „Pravidelné cvičení je pro záda důležité, ale neexistuje jediná univerzální sestava, která by člověka spolehlivě ochránila před vznikem potíží. Cvičení spíš pomáhá lépe zvládat každodenní zátěž a zároveň aktivovat regenerační procesy,“ dodal Kostka.
Rizikem naopak mohou být přílišné předklony a záklony u lidí, kteří na takovou zátěž nejsou připraveni. Alfou a omegou prevence je neustálá pohybová aktivita, nehrbit se a především nesedět dlouhé hodiny v jedné jediné strnulé poloze. Pokud musíte manipulovat s těžkými břemeny, neohýbejte záda, ale jděte do dřepu a zvedejte věci silou nohou.
