Jak se vyrovnat s pocitem, že stárneme, a proč s věkem skutečně roste pocit štěstí

Odmalička jsme slýchávali, že mládí je naprostý vrchol existence a pak už to jde s člověkem jenom z kopce. Reklamy, časopisy i běžné řeči u kafe nám nenápadně podsouvají, že stárnout vlastně znamená tak trochu prohrávat. Jako by to byla nějaká nemoc nebo chyba, kterou musíme za každou cenu maskovat, brzdit a nejlépe úplně vygumovat. Jestli se i vy snažíte vyrovnat s pocitem, že stárneme, pak vemte tuto přirozenou životní fázi pevně do vlastních rukou, otočte ji ve svůj prospěch a s chutí si ji užijte.

Jak se vyrovnat s pocitem, že stárneme

Křivka lidské spokojenosti je docela překvapivá. Dlouhé roky se mělo za to, že nejšťastnější a nejvíce plní elánu jsme zhruba těsně po dvacítce, kdy máme pocit, že nám patří celý svět. Kolem třicítky a čtyřicítky je většina z nás pod neustálým tlakem. Řešíme hypotéky, snažíme se budovat kariéru, vychovávat děti a u toho všeho se urputně snažíme zavděčit úplně všem okolo. Jsme v neustálém napětí a stresu. Tohle se začne měnit až ve zralejším věku. Najednou už pro nás přestanou být důležitá cizí očekávání. Zjistíme, že už nemusíme vůbec nikomu nic dokazovat, že máme takový ten zdravý životní nadhled, a už nás jen tak něco nevytočí do nepříčetnosti. Učíme se totiž šetřit energií a investovat ji jen tam, kde to má opravdu smysl.

Zastaralé škatulky vyměněné za svobodu

Současná generace padesátníků a šedesátníků s chutí přepisuje zavedená pravidla. Nikdo už neřeší, když se v pětapadesáti z ničeho nic rozhodnete naučit španělsky, sbalíte lehký batoh a vyrazíte na měsíc objevovat andaluské vesničky. Stejně tak nikoho nepřekvapí, když si po letech strávených v nudné kanceláři konečně otevřete vlastní malou kavárnu. Právě tohle uvědomění a osvobození se je naprosto skvělým lékem na ty vtíravé chmury z toho, že už nám prostě není čerstvých pětadvacet. Máme totiž konečně dostatek sebevědomí na to, abychom byli bez omluv sami sebou. Víme přesně, v jakých botách se cítíme dobře, s kým rádi trávíme čas a na co už nemáme nervy ani čas.

Kouzlo spočívá v tom, kam přesně namíříte svou pozornost

Samozřejmě nemůžeme vynechat fakt, že tělo se zkrátka mění. Sem tam něco zabolí, po sportu potřebujeme delší strečink a přečíst si večer při tlumeném světle drobný text na obalu od čokolády už vyžaduje o trochu delší ruce nebo rovnou nové brýle. Jenže bojovat s tímto nevyhnutelným vývojem je obrovská ztráta drahocenného času. Tajemství těch lidí, kteří stárnou s neuvěřitelnou grácií a obrovským šmrncem, totiž neleží v dokonalé genetice ani v těch nejdražších krémech, ale v nastavení hlavy. Nešťourají se zbytečně v tom, co už jim nejde tak snadno jako dřív, ale naopak se plně soustředí na to, co stále funguje skvěle. Když na sobě zpozorujete první šedivý vlas nebo novou vrásku, můžete z toho mít zkažený celý víkend, nebo to můžete vzít jako důkaz toho, že jste se v životě už docela dost nasmáli. Tenhle zdánlivě drobný posun v myšlení dělá v reálném životě naprosté zázraky. 

Aktivní mysl i tělo fungují jako ten nejlepší lék na stárnutí

Ono omšelé rčení o tom, že je člověk jen tak starý, jak se zrovna cítí, má v sobě vlastně mnohem víc pravdy, než jsme ochotni si přiznat. Udržet se v chodu a dobré náladě přitom nevyžaduje, abyste trávili volné večery zvedáním těžkých činek pod dohledem osobního trenéra. Úplně bohatě stačí, když neztratíte tu obyčejnou, dětskou chuť hýbat se a objevovat svět venku. Pravidelná, svižnější chůze, odpoledne strávené na zahradě nebo ranní protažení udělají pro vaši celkovou kondici mnohem větší službu než jedno vyčerpávající cvičení za měsíc.

A úplně stejné to je i uvnitř naší hlavy. Jakmile totiž ztratíme přirozenou zvědavost a přestaneme se aktivně zajímat o dění kolem nás, začneme skutečně stárnout. Takže přečtěte si třeba knihu od autora, kterého neznáte, zajděte si na zajímavou přednášku do knihovny nebo zkuste doma uvařit úplně nový recept. Lidé, kteří mají neustále nějaký, byť naprosto drobný a všední plán a těší se na další den, zkrátka vyzařují energii, která je pro jejich okolí nesmírně přitažlivá. A v takové chvíli je už úplně jedno, jaké číslo mají napsané v občance.

Jak se vyhnout zraněním a prodloužit si život: Průvodce cvičením rovnováhy pro každý den