Zapojte své ruce: Proč pletení a další tvořivé koníčky zpomalují stárnutí mozku

Cvakání jehlic už se dávno neozývá jen z domovů důchodců. Takzvané „grannycore“ aktivity si v posledních měsících oblíbily mladší generace, které v pletení, háčkování, keramice nebo práci se dřevem hledají způsob, jak se vyhnout vyhoření. A i když se může zdát, že jde jenom o chvilkový módní výstřelek lidí unavených od neustálého dívání do monitorů, moderní neurověda dokazuje, že hmatové činnosti jsou pro náš mozek naprosto dokonalý trénink. A věk v tom nehraje roli. Čím dřív s nimi začnete, tím větší šanci máte, že vám to bude myslet i v pokročilém věku.

Proč pletení a další tvořivé koníčky zpomalují stárnutí mozku

Není to samozřejmě tak, že byste zničehonic zmoudřeli s každým nahozeným okem nebo uříznutým kusem dřeva. Celý trik spočívá v přístupu, který manuální tvoření od naší nervové soustavy vyžaduje. Vezměte si třeba takové obyčejné pletení nebo háčkování. Na první pohled děláte smyčku za smyčkou, ale vaše hlava u toho musí koordinovat jemnou motoriku, udržovat pozornost, plánovat dopředu, řešit mikroproblémy, a do toho ještě řídit pohyb obou rukou najednou.

Lepší než mobil

Když brouzdáme na sociálních sítích, tady na nás vyskočí zajímavý příspěvek, jinde super recept, tamhle vtipné video, to všechno mozek zaplavuje dopaminem, hormonem štěstí. Jenže když nás zrovna něco nezaujme, dostaví se propad a cítíme se prázdně. Oproti tomu práce rukama přináší nervové soustavě naprosto stabilní odměnu. Kreativní činnosti totiž aktivují dopaminovou síť odměn v těch oblastech hlavy, které jsou úzce spojené s motivací a náladou. 

Mozek miluje nové výzvy

Pokud ale pletete třicet let a zvládnete nahodit svetr i potmě u napínavé detektivky, ten hlavní kognitivní benefit už zas tak moc nečerpáte. Ano, pořád vás budou ruční práce uklidňovat, ale z hlediska tréninku proti stárnutí už to zkrátka nestačí. Celé tajemství neuroplasticity, tedy schopnosti mozku tvořit nová spojení, spočívá především v učení se nových věcí.

Je třeba tedy svou hlavu postavit před výzvu, kterou ještě nikdy v životě neřešila. Jestli jste mistr přes křížkový steh, možná je načase zkusit háčkovat, řešit rébusy, vyrábět přívěšky z pryskyřice nebo třeba se naučit vázat knihy. Důležité je to prvotní učení, ta fáze, kdy děláte chyby, musíte se soustředit na každý pohyb prstu a občas si u toho možná trochu zanadáváte. Právě v ten okamžik se v mozku rodí nové neuronové dráhy. Jakmile se činnost poddá, stane se plynulou, je sice užitečná pro relaxaci, ale z pohledu trénování mozku už méně. Takže až příště půjdete kolem výlohy galanterie nebo třeba jen narazíte na zapomenutou bednu s nářadím někde na půdě, řekněte si, že se něco nového naučíte. A nejde o to, abyste hned napoprvé upletli svetr nebo vyřezali mistrovské dílo. Váš mozek potřebuje, abyste to vůbec zkusili. 

Parkinsonova nemoc není jen třes rukou: Na tyto další příznaky si dejte pozor, možná byste je přehlédli