Před 37 lety padla Berlínská zeď a s ní se v celé střední a východní Evropě začaly kácet symboly minulého režimu. Některé pomníky zmizely beze stopy, jiné skončily v muzeích nebo dostaly nový význam. Připomeňte si je v retro kvízu.
Listopad 1989 změnil mapu Evropy během několika dní. Když se otevřely hraniční přechody v Berlíně, lidé vylezli na zeď, která město rozdělovala přes 28 let, a začali z ní odsekávat kusy betonu. Staly se nejoblíbenějším suvenýrem své doby.
Zeď obkličovala Západní Berlín v délce zhruba 155 kilometrů. Za ní se táhl takzvaný pás smrti s hlídkovými věžemi a podle Nadace Berlínské zdi při pokusu o útěk zahynulo nejméně 140 lidí.
Jen pár měsíců po postavení zdi, v říjnu 1961, na sebe na hraničním přechodu ve Friedrichstrasse několik hodin mířily americké a sovětské tanky. Svět tehdy sledoval jednu z nejnapjatějších chvil studené války. Pád zdi spustil řetězovou reakci. Během následujících týdnů se zhroutily komunistické vlády v Československu, Bulharsku i Rumunsku a necelý rok nato se sjednotilo Německo.
S novými poměry přišla otázka, co udělat s tisíci soch, bust a památníků, které po sobě režim zanechal. Každá země ji řešila po svém.
V Litvě vznikl Grūtas Park, přezdívaný Stalinův svět. V Berlíně skončila obří hlava Leninovy sochy zakopaná v lese na okraji města, vykopána byla až v roce 2015 a dnes ji návštěvníci najdou na výstavě ve Spandavě.
V bulharské Sofii se zase ukázalo, jak pevně byly některé stavby postaveny. Mauzoleum Georgiho Dimitrova se v roce 1999 podařilo zbourat až na několikátý pokus odstřelem. Jinde pomníky zůstaly a jen změnily význam. Vojáci na sofijském památníku Sovětské armády se v roce 2011 přes noc proměnili v postavy komiksových superhrdinů. Berlínskou zeď zase pokryli umělci malbami, nejznámější z nich najdete v East Side Gallery.
Také v Praze zůstalo po revoluci několik míst, kde chybělo to hlavní. Na Letné stojí obří podstavec, na Vítkově monumentální budova se složitou minulostí a na Smíchově náměstí, kde léta parkoval tank. Řada pomníků v českých městech přitom zmizela potichu. Z náměstí a parků se ztrácely busty Lenina a dalších představitelů režimu, mnohé skončily v depozitářích. Měnily se i názvy ulic, náměstí a celých měst, z map zmizely Leninovy třídy i náměstí Rudé armády.
Spory o podobu veřejného prostoru ale neskončily s rokem 1989. Ještě v roce 2020 vyvolalo odstranění sochy sovětského maršála v Bubenči diplomatickou roztržku s Ruskem.
Doporučujeme
reklama
Proč na symbolech záleží
Historici často připomínají, že pomníky vypovídají spíš o době, která je postavila, než o lidech, které zobrazují. Proto se dnes častěji než o jejich bourání mluví o tom, jak je vysvětlit. Muzea pod širým nebem, informační tabule nebo umělecké zásahy nabízejí cestu, jak s nepohodlnou minulostí zacházet bez zapomnění.
Výročí pádu Berlínské zdi je dobrou příležitostí si tyto příběhy připomenout. Mnohé z míst, o kterých byla řeč, se dají navštívit a některá z nich leží jen pár stanic metra od centra Prahy.
Zavzpomínejte si na památníky minulého režimu s naším zábavným kvízem:
