Menopauzou projde každá žena, a přesto se o ní často mlčí. Světový den menopauzy, který připadá na 18. října, připomíná, jak přechod probíhá, co při potížích pomáhá a jaká zdravotní rizika s sebou nese úbytek hormonů.
Žen, které menopauzu mají za sebou nebo právě procházejí, na světě přibývá. V roce 2021 tvořily ženy od padesáti let zhruba čtvrtinu všech žen a dívek, o deset let dříve to bylo 22 procent. Do roku 2030 má podle odhadů počet žen v menopauze nebo po ní dosáhnout 1,2 miliardy a každý rok se k nim přidá kolem 47 milionů dalších. Část z nich přitom zůstává se svými potížemi sama. Některé ženy ani netuší, že za návaly horka, nespavostí nebo bolestí kloubů stojí přechod, jiné se stydí požádat o radu. O vaginální suchosti, která patří k nejčastějším potížím, mluví s lékařem jen asi každá šestá.
Světový den menopauzy
Světový den menopauzy se připomíná vždy 18. října, letos v neděli. Pořádá ho Mezinárodní menopauzální společnost (IMS), aby upozornila na menopauzu a ukázala, jak si při ní udržet zdraví i pohodu. Každý ročník má své téma: loni to byla medicína životního stylu, tedy výživa, pohyb a spánek, letos je to chronická bolest ve středním věku. Celý říjen je navíc Měsícem povědomí o menopauze.
Do menopauzy vstupuje většina žen mezi 45. a 55. rokem života, v Česku je průměrný věk kolem 51 let. Lékaři ji potvrzují zpětně, teprve když od poslední menstruace uplyne dvanáct měsíců. Změny začínají ale mnohem dřív, často už po čtyřicítce: cyklus se zkracuje nebo prodlužuje, vaječníky vyrábějí méně hormonů a začíná perimenopauza. Ta trvá v průměru čtyři roky, u některých žen i déle. Menopauza před čtyřicítkou se označuje jako předčasná. Těhotenství je v perimenopauze stále možné do doby, dokud neuběhne celý rok bez menstruace.
Příznaky menopauzy
Nejznámější jsou návaly horka a noční pocení, které zažívá většina žen, podle odhadů až tři čtvrtiny. Horko se rozlije do obličeje, krku a dekoltu, přidá se pocení a obvykle za pár minut odezní. Návaly se ale opakují dlouho: v průměru přes sedm let, u některých žen deset i déle. Kvůli nočnímu pocení a nedostatku estrogenu se zhoršuje spánek, přibývá únava, podrážděnost, někdy i úzkost nebo deprese. Mnohé ženy si stěžují na horší paměť a soustředění, takzvaná mozková mlha však bývá přechodná. Ztenčená a vysušená sliznice pochvy způsobuje pálení a bolest při pohlavním styku, oslabené pánevní dno zase únik moči při kašli nebo smíchu. Pleť je sušší a tenčí, vlasy křehnou a tuk se místo na stehnech začíná ukládat na břiše.
K přechodu patří i bolest. Klouby a svaly dělají potíže zhruba sedmi ženám z deseti, zčásti za to může pokles estrogenu. Ne každé bolení kloubů ovšem s hormony souvisí, proto by neustupující nebo sílící bolest měl vyšetřit lékař.
Kosti a srdce, rizika po menopauze
Estrogen po léta chrání kosti i cévy, s menopauzou ale jeho ochrana slábne. Kostní hmota nejrychleji ubývá v prvních letech po poslední menstruaci a zhruba každá třetí žena po padesátce utrpí během života zlomeninu způsobenou řídnutím kostí. Podobně je to se srdcem: do menopauzy mají ženy nižší riziko srdečních a cévních nemocí než muži, potom se rozdíl postupně vytrácí. Lékaři proto doporučují hlídat krevní tlak,cholesterol i hmotnost.
Doporučujeme
reklama
Co pomáhá při menopauze a kdy jít k lékaři
Nejúčinnější pomocí při návalech horka a nočním pocení je hormonální substituční terapie. Lékař ji předepisuje po zvážení přínosů a rizik, protože se nehodí pro každou ženu. Potíže lze zmírnit i bez hormonů: proti suchosti pochvy pomáhají zvlhčující gely a krémy, při depresi antidepresiva, spánek a náladu zlepšuje kognitivně-behaviorální terapie. Kosti a svaly udržuje v kondici pravidelný pohyb, zejména posilování, spánku prospívá pevný denní režim a v jídelníčku by neměl chybět vápník s vitaminem D. Káva a alkohol návaly u části žen spouštějí, má proto smysl je omezit. Šalvěj, sója a další rostlinné přípravky někomu ulevují, jejich účinek ale není spolehlivě prokázaný. Krvácení po menopauze je vždy důvod k návštěvě gynekologa.
