Foto: Freepik
Stojíte v supermarketu a přemýšlíte: Mám si dneska dát více bílkovin, zaměřit se na vlákninu, nebo do sebe dostat pořádnou dávku vitaminu C? Výživových rad, trendů a zaručených doporučení je všude tolik, že z toho jde hlava kolem nám všem. Vědci proto zanalyzovali přes tisícovku surovin a sestavili žebříček těch, které našemu tělu poskytují to nejlepší pro pokrytí nutričních potřeb. Tady je sedm z nich.
Ze všech stran na nás vyskakují reklamy o superpotravinách a zaručených elixírech mládí, až člověk snadno nabude dojmu, že zdravé jídlo musí nutně stát pětistovku za malou skleničku a mít na etiketě tajuplný název. Realita je ale naštěstí o poznání jednodušší. Někdy totiž stačí jíst základní suroviny a přehodnotit způsob, jakým je doma připravujeme, abychom z nich ty cenné látky vůbec dostali.
Mandle udělají to nejlepší pro vaše střeva
Mandle si občas do jogurtu nebo ranní ovesné kaše hodí asi každý z nás, ale málokdo ví, proč jsou tak zdravé. Jsou totiž velmi bohaté na mononenasycené mastné kyseliny a vitamin E. Pomáhají držet na uzdě cukrovku a dělají vyloženě dobře našemu kardiovaskulárnímu systému, protože snižují takzvaný „špatný“ LDL cholesterol a naopak povzbuzují ten „hodný“.
Kouzlo totiž spočívá v látce zvané butyrát. To je mastná kyselina s krátkým řetězcem, která vyživuje buňky tvořící výstelku našeho tlustého střeva. Když mají tyto buňky dost butyrátu, vytváří ideální prostředí pro prospěšné mikroby, stěna střeva je pevná a tělo dokáže mnohem lépe vstřebávat živiny z čehokoli dalšího, co sníte.
Mangold udrží vaše cévy pružné. Hlavně ho ale nesmíte rozvařit
V receptech můžete narazit na špenát, ale na mangold málokdy. Přitom z hlediska obsažených živin je na tom mnohem líp. Jde o jeden z mála běžných zdrojů betalainů, které pomáhají chránit náš nervový systém před poškozením a přirozenými projevy stárnutí. Kromě toho mangold obsahuje dusičnany. Ty naše tělo přeměňuje na oxid dusnatý, což je molekula, která dává cévám povel, aby se roztáhly. Tím se zlepší krevní oběh a klesne krevní tlak.
Když k tomu připočtete hořčík, vitamin K a látky chránící zrak, máte před sebou surovinu, kterou byste měli jíst častěji. Pozor si ale dejte na přípravu, dlouhým varem se většina prospěšných látek vyvaří. Mangold stačí na minutu či dvě podusit v páře nebo zlehka orestovat na pánvi. A ještě jedna věc, ta největší koncentrace živin se ukrývá přímo v zelených listech, nikoli v tuhých barevných řapících.
U brokolice jde o čas
Košťálovou zeleninu z čeledi brukvovitých jíme pořád dost málo, a když už, tak ji připravujeme špatně. Brokolice obsahuje vysokou koncentraci vitaminu C, vápníku a především kyseliny listové (vitaminu B9), který je potřebný pro syntézu serotoninu a udržování dobré psychické kondice. Z pohledu buněčné ochrany je však jejím hlavním benefitem sloučenina zvaná fenethyl isothiokyanát spolu se sulforafanem.
Právě tyto fytochemikálie mají podle studií schopnost blokovat dělení poškozených buněk a zpomalovat růst nádorových tkání. Má to ovšem jeden přísný kulinářský háček. Klíčový enzym, který tyto ochranné látky v zelenině aktivuje, je velmi citlivý na teplo. Pokud brokolici nakrájíte a rovnou vhodíte do vroucí vody, podstatnou část látek zničíte. Brokolici rozeberte na růžičky a nechte ji na kuchyňském prkénku třicet až čtyřicet minut odpočívat. Následné ji krátce povařte nad párou.
Listy z červené řepy nevyhazujte. Je v nich víc minerálů než v bulvě
Červenou řepu uvaříme nebo upečeme, ale ty krásné zelené listy s vínovými žilkami odřízneme a hodíme do koše. Děláme to tak všichni, protože jsme to viděli u našich maminek a babiček.
Podle vědců se ale právě v listech nachází mnohem vyšší hladina bílkovin, minerálů a antioxidantů než v samotném sladkém kořeni. Řepné vršky jsou doslova napěchované vápníkem, železem, vitaminem K a riboflavinem. Takže až příště koupíte na trhu řepu i s listy, ty nevyhazujte ke. Operte je a poduste na cibulce s kouskem česneku úplně stejně, jako to děláte se špenátem.
Sypete si lněná semínka do jogurtu vcelku? Děláte to úplně zbytečně
Internet je plný fotek misek a ranních smoothie zasypaných celými lněnými semínky. Vypadá to krásně, má to auru dokonalého zdravého životního stylu, jenže tahle semínka jsou sice neuvěřitelnou zásobárnou vlákniny, bílkovin a omega-3 mastných kyselin, které podporují imunitu a chrání srdce, ale my toho nevyužijeme.
Semínko se skládá z vnějšího slizovitého obalu plného vlákniny a vnitřního jádra, kde jsou ty cenné tuky uzamčené. Když jíte lněné semínka vcelku, ten vnější obal se v trávicím traktu nijak nenaruší a nepustí tělo dovnitř. Pokud je tedy v puse důkladně nerozkoušete, což u těch milimetrových zrníček pravděpodobně nedělá nikdo na světě. Semínka pak vaším tělem projdou v podstatě v naprosto nezměněném stavu. Všechny ty skvělé živiny prostě zase vaše tělo opustí. Stačí tedy semínka před konzumací rozdrtit v hmoždíři nebo pomlít na kávovém mlýnku.
Dýňová semínka chrání mozek před toxiny. Dejte si ale ta pražená
Většina z nás kupuje dýni na podzimní krémovou polévku, ale její semínka si zaslouží naši pozornost celoročně. Jsou plná mononenasycených a polynasycených mastných kyselin, jmenovitě kyseliny linolové, olejové a palmitové, které prokazatelně podporují zdraví srdce.
Kromě toho dýňová semínka chrání náš nervový systém a mozek před poškozením. Nejlepší jsou ale semínka pražená. Tepelný proces totiž pomáhá narušit pevné buněčné stěny uvnitř semínka, čímž se uvolní vázané antioxidanty a lidské tělo je dokáže mnohem snáz vstřebat.
Pampeliška není plevel, ale jarní detoxikační bomba zadarmo
Na úplný závěr si dáme surovinu, za kterou v supermarketu nenecháte ani jedinou korunu. Majitelé trávníků s pampeliškami svádějí sice nekonečný boj, zatímco by si je měli spíš s vděčností sklízet do mísy. Listy pampelišky, neboli smetanky lékařské, patří mezi základní suroviny mnoha světových kuchyní. Obsahují totiž flavonoidy, široké spektrum vitaminů od A přes C a E až po K, a k tomu slušnou dávku vápníku, sodíku, železa a hořčíku. Výzkumy naznačují, že látky v pampeliškových listech mají protizánětlivé a dokonce protirakovinné účinky. Jejich přirozeně nahořklá chuť navíc stimuluje produkci trávicích šťáv.
Utrhnout si venku list a začít ho jen tak žvýkat vyžaduje sice trochu odhodlání, jsou totiž dost hořké. Nejlepší je proto sbírat jen ty úplně mladé, křehké, světle zelené lístky ze středu růžice, které ještě nestihly do sebe natáhnout tolik hořkosti. Přimíchejte je do trhaného salátu s medovou zálivkou, nasekejte je do polévky těsně před podáváním nebo si z nich připravte čaj.
Jak jíst zdravě za málo peněz a nenechat v supermarketu celou výplatu. Pomůže jediná snadná věc
Zdroje: healthline.com, verywellhealth.com, wikipedia.org
Galerie: 7 naprosto běžných potravin, které vám zachrání zdraví i trávení. Většinu z nich přitom konzumujeme úplně špatně
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
„Rodiče mi řekli, že se mám jednou postarat o bratra, jenže já už mám svůj život,“ říká Lucie
„Syn mi řekl, že se o nás ve stáří starat nebude, prý si máme všechno zařídit sami,“ svěřuje se Marta
„Manžel si po padesátce našel nový koníček a já mám pocit, že z našeho manželství odešel, aniž by se odstěhoval,“ svěřuje se Iveta
Doporučujeme
Světový den polibku: Co dělá obyčejné líbání s naším tělem?
Hrbíte se? Pozice kobylky srovná kulatá záda a zachrání vás při syndromu mrtvého zadku
Bolí vás bedra? Na vině je dost možná „spící zadek“. Naučte se 3 cviky, které rychle zpevní vaše pozadí a zachrání páteř
Odhalte tajemství letního osvěžení: Co se stane s vaším tělem, když budete jíst meloun každý den
Osteoporóza: Jak chránit kosti a z jakých potravin vzít dostatek vápníku, pokud se vyhýbáte mléčným výrobkům
Prodlužte si život i díky potravinám: Tyto pravidelně zařaďte do svého jídelníčku
Využijte vápník z potravin a vaječných skořápek. Budete mít pevnější kosti a zdravé srdce
Cholesterol pod kontrolou i bez léků. Lékaři doporučují nejen chytré změny jídelníčku, ale i další kroky
Tajemství ukryté v břiše: Proč je vaše nálada, imunita i energie závislá na tom, co dnes sníte
