Tahle dáma rozhodně netrávila noci u televize, ale raději v laboratoři sledovala, jak se v těle probouzejí neviditelné budíky. Helena Illnerová se stala absolutní ikonou české vědy a dokázala, že i s klidným hlasem a neuvěřitelnou pokorou lze ovládnout svět, kterému do té doby vládli výhradně muži v bílých pláštích.
Jejím revírem nebyla nuda, ale fascinující chemie tmy a světla, která diktuje našim buňkám, kdy mají makat a kdy konečně vypnout. Zatímco ostatní v šedesátých letech řešili politiku, ona trpělivě rozplétala záhadu melatoninu a zjistila, že stačí jeden blbý záblesk světla, aby se váš vnitřní systém totálně sesypal jako domeček z karet.
Legendární biorytmy pod lupou
Když začínala, všichni se na ni dívali tak trochu skrz prsty, protože fyziologie byla tehdy drsný pánský klub. Helena se ale nenechala rozhodit a s ledovým klidem vědce dokázala, že naše tělo není jen hromada masa, ale precizně seřízený stroj na čas. Její výzkumy v sedmdesátých letech jasně ukázaly, že nejsme pány svého času, ale jen otroky hormonů, které reagují na západ slunce.
Zázračný hormon melatonin úřaduje
Právě tahle žena jako první na celém světě vyhmátla, že šišinka v našem mozku není jen zbytečný kousek tkáně. Zjistila, že tahle malá žláza vyrábí melatonin přesně podle toho, jestli je venku zhasnuto nebo rozsvíceno. I když se později o její zásluhy hlásili kolegové z Ameriky, byla to právě ona, kdo v tehdejším Československu experimentálně potvrdil, že tma je pro naše zdraví naprosto klíčová.
Chronobiologie jako životní styl
Díky jejím objevům dnes víme, že práce na směny nebo noční zírání do mobilu není jen otravná nutnost, ale regulérní útok na naši psychiku. Helena totiž vybudovala základy oboru, který zkoumá, proč se cítíme jako přejetí parním válcem, když nerespektujeme střídání dne a noci. Ukázala nám, že biologie není jen o buňkách, ale hlavně o dokonalém souladu s přírodou, který se prostě nedá ošidit.
První žena coby předsedkyně akademie
V roce 2001 rozkopla pomyslné dveře do vysoké vědecké politiky a stala se historicky první ženou v čele Akademie věd. Nevládla pevnou rukou ani agresivními gesty, ale spíše takovou tou přirozenou noblesou, která z každého jednání udělala vcelku snesitelnou záležitost. Pod jejím vedením se tahle zkostnatělá instituce konečně trochu nadechla, otevřela se světu a začala mluvit jazykem, kterému rozuměli i běžní smrtelníci.
Nechtěný letní čas škodí
Pokud vás každé jaro vytáčí posouvání hodinek o hodinu dopředu, Helena by vám okamžitě přizvukovala. K letnímu času má totiž velmi skeptický postoj a nebojí se nahlas říct, že prodlužování umělého dne až do hlubokého podzimu je totální hloupost. Podle ní si jen zbytečně zaděláváme na deprese a psychickou únavu, protože naše vnitřní hodinky prostě nejdou jen tak jednoduše přetočit podle vládního nařízení.
Skautská výchova formuje charakter
Možná za její neuvěřitelnou vytrvalost může skautské dětství, které ji naučilo, že nejdůležitější je dělat věci pořádně nebo je nedělat vůbec. Dlouhá léta vedla turistický oddíl a morální zásady pro ni nikdy nebyly jen prázdným slovem v učebnici. I když je dnes hrdou babičkou pěti vnoučat, stále dokáže nadchnout davy svou nehranou skromností a zápalem pro vědu, který jí mohou závidět i čerství absolventi univerzit.
Popularizace vědy pro každého
Nečekejte žádnou sucharskou profesorku, která mluví v nesrozumitelných šifrách, protože Helena dokáže o biochemii vyprávět jako o napínavé detektivce. Věří, že věda bez srozumitelnosti je jen uzavřený kroužek pro vyvolené, a proto se celý život snaží vzdělávat veřejnost v oblasti spánkové hygieny. I v devadesáti letech vypadá skvěle a dokazuje, že když člověk rozumí svým vnitřním hodinám, stárne s naprostou elegancí.
Šaty, které změnily pravidla hry, a žena, která dala módě svobodu. Objevte příběh Diane von Fürstenberg a její ikonický nápad.
Galerie: Helena Illnerová: žena, která odhalila tajemství vnitřních hodin
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Pila kávu jako asfalt a psala o zakázaných potratech: Valja Stýblová stvořila legendární Skalpel, prosím!

Šokující tajemství Sirény: Marie Majerová psala o bídě, ale sama se topila v luxusu a drahém koňaku

Jeanne Barretová se převlékla za muže a jako první žena obeplula svět. Tajemství botaničky, která pro vědu riskovala život

Rigoberta Menchú Tum přežila kruté pronásledování domorodých mayských komunit a vynesla jejich utrpení na světlo světa

Indira Gándhíová: Železnou rukou po desetiletí formovala osud jedné z největších zemí světa. Pohledem dokázala muže přikovat k zemi

Berta Cáceresová: Věděla, že ji zabijí, přesto neustoupila. Odhalujeme tajemství poslední noci slavné ekoložky

Diane von Fürstenberg: Žena, která zavinovacími šaty darovala světu svobodu

Rosa Parksová jedním prostým odmítnutím vstát v autobuse odstartovala lavinu, která ovlivnila další dění

Rosalind Franklinová: Práce této vědkyně byla klíčová pro objev struktury DNA, ale slávu sklidili jiní

Dana Drábová byla ženou, která zastínila mnohé muže. Dokázala dát lidem pocit bezpečí a vše vysvětlit jasně a stručně
Mohlo by se vám líbit

Dva malé byty proměnila architektka v jeden elegantní domov pro mladý pár. Zelený interiér v historickém domě působí překvapivě svěže












