44 Kč
Představte si ženu, která se rozhodla, že role dekorativního doplňku v Bílém domě je pro ni asi tak lákavá jako sledování schnoucí barvy na zdi. Hillary Clintonová vtrhla do nejvyšších pater politiky s vervou buldozeru v hedvábném kostýmku a okamžitě všem ukázala, že bude raději tvořit dějiny než péct sušenky.
Její životní jízda připomíná horskou dráhu, kde se střídají okamžiky absolutního triumfu s momenty, kdy jí polovina národa nemůže přijít na jméno. Od ambiciózní studentky s brýlemi přes celé čelo se vypracovala v ikonu, která s ledovým klidem a neprůstřelným úsměvem drtila jeden skleněný strop za druhým.
Když Hillary na Yale potkala jistého Billa, asi netušila, že si právě kupuje jízdenku do politického mlýnku na maso. Místo aby po škole zakotvila v nějaké nudné, ale nechutně bohaté právnické firmě, vrhla se na obhajobu dětí a rýpání se v aféře Watergate. V Arkansasu pak místním ukázala, že první dáma může mít víc doktorátů než průměrná univerzita. A to konzervativní sousedy děsilo víc než sucho v létě.
Jakmile se přestěhovala na washingtonskou adresu, okamžitě dostala vlastní kancelář v západním křídle. Není tajemstvím, že tím mnoha politikům přivodila lehké mdloby. Místo vybírání nových závěsů se pustila do reformy zdravotnictví, která sice dopadla jako náraz do zdi, ale Hillary se jen oklepala a šla dál. V Pekingu pak diplomaticky vmetla celému světu do tváře, že ženská práva nejsou žádný luxus, ale naprostý základ lidské existence.
Když Billovi skončila šichta v oválné pracovně, Hillary si řekla, že je čas začít hrát na vlastní triko, a stala se senátorkou za New York. Jako ministryně zahraničí pak strávila v letadle tolik času, že by jí i piloti mohli závidět nalétané míle. Během toho všeho ještě stihla řešit krize od Libye až po Rusko. S každým dalším razítkem v pasu potvrzovala, že se v globální šachovnici orientuje mnohem lépe než většina jejích hlasitých mužských kolegů.
V roce 2016 se zdálo, že už jí nikdo nezastaví, když jako první žena v historii USA získala hlavní prezidentskou nominaci. Kampaň sice připomínala nekonečný boxerský zápas plný uniklých e-mailů a sarkastických poznámek, ale Hillary si udržela fazónu i v momentě, kdy ji porazil oranžový magnát. I když se do Bílého domu nevrátila jako šéfová, dokázala, že hranice moci jsou v podstatě jenom návrhy, které se dají přepsat.
Boudicca byla keltská královna, která dokázala sjednotit britské kmeny a postavit se mocnému Římskému impériu. Víte, kdo byla žena, před kterou se ve válečném voze třásli i římští legionáři?
