Na obrazovce působí, jako by je nemohlo nic vyvést z míry. Jenže za kamerami StarDance je to občas pořádně veselé a jindy zase tak napínavé, že by diváci sotva věřili vlastním očím. Tereza Kostková nyní prozradila, co s Markem Ebenem prožívají, když je kamery nesnímají. A také vzpomněla na večer, kdy musela zachraňovat nečekanou situaci. To nejhorší totiž někdy přijde ve chvíli, kdy se vůbec nehodí.
Tereza Kostková a Marek Eben patří ke StarDance stejně neodmyslitelně jako taneční parket, živá hudba a nádherné večerní šaty. Letos se však jejich společné moderování chýlí ke konci, to není nic nového. Než se za nimi naposledy zavřou dveře televizního studia, stojí za to podívat se na jejich práci z trochu jiné strany.
Protože zatímco diváci sledují pečlivě připravený večer plný elegance, mimo záběry kamer se odehrávají situace, které se do televize nikdy nedostanou. Některé jsou k popukání, jiné pořádně prověří nervy. A právě o nich se Kostková v poslední době rozpovídala.
S Ebenem se někdy smějí tak, že o tom diváci vůbec nevědí
Marek Eben je pověstný svým pohotovým humorem. Dokáže jedinou poznámkou rozesmát tanečníky, porotu i publikum. Jenže televizní diváci často přicházejí o to nejlepší. Nevidí totiž, co jeho vtipy způsobují v druhé části studia, kde Tereza Kostková čeká se soutěžícími.
Zatímco je kamera zaměřená na Ebena na parketu, jeho kolegyně může reagovat mnohem bezprostředněji, než by si dovolila ve chvíli, kdy ji sleduje celý národ. Někdy se tak směje, že by to při zapnutém mikrofonu rozhodně nešlo přeslechnout.
„Fakt někdy opravdu řveme smíchy,“ přiznala v rozhovoru pro iDNES.cz. Vysvětlila, že smíchu občas podlehne celá skupina lidí kolem ní. Jejich zvuk ale není součástí vysílání a kamera v tu chvíli zabírá jiné místo.
Právě podobné okamžiky dobře ukazují, jak jejich společné moderování funguje. Eben má vytříbený cit pro slovní humor, Kostková na jeho poznámky reaguje přirozeně a bez okázalosti. Nepotřebují si vysvětlovat, kdy má jeden z nich promluvit a kdy nechat prostor tomu druhému. Za dvě desetiletí si vytvořili souhru, kterou se nedá jednoduše naučit.
Když Tereza Kostková hovoří s tanečníky a současně má v uchu sluchátko propojené s režií, mohlo by se zdát, že dostává neustálé pokyny. Skutečnost je překvapivě jiná. Většinu přenosu má podle svých slov ve sluchátku úplné ticho. Režie se ozývá především tehdy, když je nutné upravit délku rozhovoru, upozornit na technický problém nebo přesně načasovat další část pořadu.
Zvlášť důležitá je tato komunikace při vyhlašování výsledků. Moderátorka nevidí, jaké záběry právě režisér vybírá a jak dlouho chce napětí před oznámením jména ještě udržet. Musí tedy citlivě vyplňovat čas a současně čekat na přesný pokyn.
„Teď mluv, teď řekni jméno,“ popsala jeden z typických zásahů režie. Jindy jí pouze oznámí, že si může dovolit dvě otázky navíc, nebo že už musí rozhovor ukončit. Její úloha je proto náročnější, než se při sledování televize zdá. Musí pozorně vnímat člověka, s nímž mluví, reagovat na jeho odpovědi, sledovat dění kolem sebe a zároveň být připravená na pokyn, který může během vteřiny změnit další průběh rozhovoru.
Že nejde jen o teoretickou možnost, dokládá příhoda, kterou Kostková popsala v rozhovoru zveřejněném Českou televizí k letošnímu ročníku StarDance.
Před dvěma lety během přímého přenosu selhalo hlasovací zařízení. Technici potřebovali čas, aby všechno uvedli do pořádku, jenže vysílání běželo dál. A někdo musel divákům mezitím nabídnout něco, co je udrží u obrazovek.
Úkol připadl právě Kostkové. Režie ji požádala, aby pokračovala v rozhovoru, dokud nebude problém odstraněn. To by pro zkušenou moderátorku, která pravidelně vede rozhovory také v rozhlase, ještě nebyla taková potíž.
Jenže tentokrát jí současně zůstalo zapnuté sluchátko.
„Terko, ještě mluv,“ ozývalo se podle jejího vyprávění pro Českou televizi z přenosového vozu. Do toho musela naslouchat hostům a vést rozhovor tak, aby dával smysl. V hlavě měla podle vlastních slov pořádný hluk. Situaci nakonec zvládla a dokonce přiznala, že se za ta léta naučila podobné nesnáze na sobě vůbec nedávat znát. Dříve prý někdy rukou nad hlavou naznačovala, že už má hlasů ve sluchátku dost, dnes by si v krajním případě sluchátko jednoduše vyndala.
Diváci přitom nemuseli vůbec poznat, že se za zdánlivě obyčejným rozhovorem skrývá problém, který zaměstnává celý televizní štáb.
Eben si nejlepší vtipy schovává. Ani soutěžící je předem neslyší
Přestože StarDance působí velmi spontánně, každý večer má podrobný scénář. To však neznamená, že všechno, co diváci slyší, zaznělo už několikrát při zkouškách.
Marek Eben má svůj způsob přípravy. Vtipné repliky si píše sám, ale při zkouškách je záměrně neříká nahlas. Kdyby totiž soutěžící slyšeli stejný žert potřetí, jejich reakce při ostrém vysílání už by nebyla tak bezprostřední. Tento postup popsal již v roce 2018 tehdejší režisér pořadu Roman Petrenko v rozhovoru pro Blesk. Režisér přitom Ebenův scénář předem zná a podle jeho poznámek připravuje také jednotlivé kamerové záběry.
Zbytek už záleží na tom, co se během večera skutečně stane. Eben ostatně vysvětlil, že pečlivá příprava je nutná právě proto, aby si moderátor mohl dovolit v pravou chvíli od připraveného textu ustoupit. Často se prý stává, že ho nejvtipnější poznámka napadne až přímo ve studiu. A právě takové neplánované okamžiky mívají největší úspěch.
Při prvním finále se ozvala rána. Nikdo nevěděl, jestli nebude nutná evakuace
Jednu z nejpodivnějších vzpomínek na StarDance má Marek Eben spojenou hned s první řadou v roce 2006. Během vyhlašování vítězů, kdy bylo ve studiu mimořádné napětí, se najednou ozvala obrovská rána následovaná syčením. Nikdo zpočátku netušil, co se stalo.
Jak Eben zavzpomínal pro Českou televizi, na balkoně studia explodoval hasicí přístroj. V tu chvíli nebylo jasné, zda neuniká plyn a jestli nebude nutné studio vyklidit. Přitom právě nastával okamžik, na který všichni soutěžící celé týdny čekali.
Podobné příhody připomínají, že živé vysílání nemá žádnou druhou možnost. Nelze zastavit kamery, všechno opravit a nepovedenou scénu natočit znovu. A právě schopnost zachovat rozvahu, když se něco pokazí, odlišuje skutečně zkušené moderátory.
Ostatně ani po tolika letech nejsou oba vůči napětí imunní. Kostková pro Českou televizi přiznala, že přímé přenosy její nervovou soustavu pořádně prověřily. Eben zase otevřeně mluví o tom, že s přibývajícími zkušenostmi člověk mnohem lépe ví, co všechno se může pokazit, a právě proto má někdy ještě větší obavy.
Zářivé šaty a dokonalé záběry jsou jen část příběhu
Letošní StarDance je navíc po technické stránce promyšlenější než kdy dříve. Režisér Vít Bělohradský v rozhovoru pro Českou televizi vysvětlil, že taneční čísla jsou nově řízena časovým kódem, díky němuž lze přesně sladit světla, obrazové prvky a zvláštní efekty. Jenže rozhovory, smích nebo nečekané reakce soutěžících takto naprogramovat nelze. A je to dobře. Právě tyto drobné neplánované chvíle dávají pořadu jeho osobitost.
Při výročním přenosu 7. listopadu Marek Eben připomněl, že s Terezou Kostkovou mají za sebou už 122 společných živých přenosů. Sám odmoderoval o jeden víc, protože Kostkovou během pandemie jednou zastoupil Aleš Háma. Za dvacet let soutěží prošlo 128 známých osobností a 67 profesionálních tanečníků.
Kostková si za tu dobu odnesla něco, co se nedá spočítat na odmoderované večery. Získala schopnost zvládat nejistotu, reagovat bez připravených odpovědí a zůstat sama sebou, i když ji sledují statisíce lidí. „Nemusíme být přece vždy a za každou cenu dokonalí,“ řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
Možná právě v tom spočívá největší tajemství její dlouholeté spolupráce s Markem Ebenem. Diváci od nich dostávají vytříbenou zábavu, ale nikdy nemají pocit, že sledují dva lidi, kteří pouze odříkávají naučený text. Až 12. prosince letošní řada skončí, nebude se uzavírat jen jedna moderátorská kapitola. Z obrazovek odejde dvojice, která se za dvacet let naučila společně zvládat i to, co si nikdo předem nenaplánoval.
