Nobelovka navzdory platu na slané tyčinky: Neuvěřitelný příběh pražské rodačky, kterou nezastavili nacisté ani mužské ego

Její příběh připomíná divokou jízdu, ve které hraje hlavní roli láska k vědě a naprostý nezájem o tehdejší společenská pravidla. Gerty prostě chtěla vědět, jak funguje lidské tělo, a nehodlala o tom s nikým diskutovat. Prošla si cestou z Nového Města až na vrchol vědeckého světa k prestižní Nobelově ceně.

Rodiště Praha a Gerty

Vyrůstala v rodině ředitele cukrovaru, což byl možná osudový impuls k tomu, aby později celý život řešila, co přesně dělá cukr v našich svalech. Jako mladá dívka musela během jediného roku dohnat celé gymnaziální studium včetně latiny a matematiky, aby vůbec mohla pomýšlet na medicínu. Zatímco ostatní slečny řešily bály a korzety, Gerty drtila vzorečky a připravovala se na náročnou akademickou dráhu.

Manželství s Carlem Corim

Na univerzitě potkala Carla, který byl stejně zapálený do biologie jako ona, a kromě společných výzkumů z toho byla svatba navzdory protestům rodičů. Jejich vztah byl tak těsný, že si v laboratoři podávali zkumavky dříve než snubní prsteny. Tato vědecká romance však v tehdejším konzervativním Rakousku-Uhersku neměla příliš růžové vyhlídky na klidný život, protože Gerty byla pro mnohé hlavně židovka.

Emigrace do Spojených států

Když v Evropě začalo přituhovat a antisemitismus vystrkoval drápy, sbalili si kufry a zamířili do Ameriky za vidinou svobody i lepšího vybavení. Jenže ani v USA na ně nečekaly s otevřenou náručí, protože americké univerzity měly tehdy velmi specifický smysl pro humor ohledně zaměstnávání žen. Carl dostával lukrativní nabídky, zatímco Gerty nabízeli maximálně místo asistentky s platem, který by jí stačil tak na slané tyčinky.

Glykogen v Coriho cyklu

Navzdory tomu, že ji oficiální instituce ignorovaly, Gerty v laboratoři dřela jako kůň a společně s manželem popsala přeměnu energie v těle. Tento proces vysvětluje, jak se svalová únava mění zpět na palivo v játrech, což v podstatě zachraňuje běžce před tím, aby se po pár metrech složili. Dnes se o tomto cyklu učí každý student, i když se mu tehdy snažili namluvit, že žena vědě nerozumí.

Nobelova cena za medicínu

Spravedlnost si dala načas, ale v roce 1947 nakonec museli pánové v komisi sklonit hlavu a uznat, že tato Češka je naprostá špička. Stala se první ženou s Nobelovou cenou za medicínu a dokázala všem škarohlídům, že vědecké myšlení opravdu nezávisí na pohlaví. Její triumf nebyl jen o medaili, ale o faktu, že jako třetí žena v historii exaktních věd pokořila mužský klub vyvolených badatelů.

Moderní léčba cukrovky

Jejich objevy nebyly jen teoretickým cvičením pro akademiky, ale položily skutečné základy pro to, jak dnes lékaři přistupují k pacientům s diabetem. Bez Gertiny tvrdohlavosti a schopnosti analyzovat glukózu do posledního atomu by medicína tápala v temnotách mnohem déle. Zanechala po sobě odkaz, který je vytesán do každé ampule inzulínu a do každé učebnice biochemie, kterou kdy kdo v Praze nebo New Yorku otevřel.

Zapomenutý génius Ignác Semmelweis odhalil, že tisíce žen umíraly kvůli špinavým rukám lékařů. Přečtěte si příběh, který ukazuje, jak drahá může být pravda.