Česká lékařka Vlasta Kálalová: Přátelila se s Masarykem, kariéru si vybudovala v Iráku, kde zachraňovala mladé dívky před smrtí

Marta Pušová | 20/06/2025
Vlasta Kálalová-di Lotti
Foto: via Wikimedia Commons

Přidejte si Svět ženy do oblíbených na Google zprávách

V době, kdy u žen nebylo běžné pohybovat se ve světě chirurgie, si Vlasta Kálalová dokázala vybudovat mezinárodní kariéru, a to až v dalekém Iráku. Tam zachraňovala životy především ženám, pro něž byla často poslední nadějí. Vlastní nemocnici v Bagdádu však nakonec musela opustit a po návratu do Československa ji postihla životní tragédie, houževnatá doktorka ale i nadále pomáhala lidem. Přesto zemřela v zapomnění.

Vlasta Kálalová-di Lotti se narodila 26. října 1896 v malebných Bernarticích u Tábora jako dcera učitele Jana Kálala, který byl vášnivým chovatelem králíků. Otec jí vložil do vínku lásku ke vzdělání a přírodě, matka Anna zase pečlivost a smysl pro detail. Již jako gymnazistka vynikala zejména v jazycích, domluvila se anglicky, německy, francouzsky, rusky, italsky, španělsky a turecky, a později si na vysoké škole přidala i arabštinu a perštinu. V roce 1922 promovala na Univerzitě Karlově se specializací v chirurgii, což bylo v té době pro ženu ojedinělé, protože tehdy chirurgii vykonávali výhradně muži.

Podpora T. G. Masaryka

Osudovým impulsem se jí stal přednáška profesora Jaroslava Hlavy o exotických parazitózách. Uvědomila si, že Evropa čelí novým ohrožením a že je třeba moderního přístupu. A protože nehodlala jen přednášky poslouchat, rozhodla se vyrazit, učit se a léčit přímo v terénu. Zatímco její kolegové sice byli možností nadšení, ale nikdo se neodvážil cestu uskutečnit, Vlasta se dobrovolně přihlásila. S nadšením studovala jazyky a předplácela si turecké lékařské časopisy. Jako cílovou destinaci si vybrala Damašek nebo Bagdád.

Její plány ale narazily na finanční realitu, žádostí o úvěr jí bylo odmítnuto víc než dost. Pomoc přišla až nečekaně od Alice Masarykové, která ji představila otci prezidentu T.  G.  Masarykovi. Ten jí půjčil 244  tisíc korun z prezidentského fondu, které Vlasta do tří let do posledního haléře splatila. Konečně mohla odcestovat na svou životní misi, nejprve do Istanbulu, poté do Bagdádu.

Film Síla lidskosti
Lékařka z Osvětimi: Gisella Perl zachraňovala v koncentračním táboře životy těhotných žen, holýma rukama prováděla potraty a vraždila novorozence

Hvězdná lékařka v Bagdádu

V Bagdádu na ni čekal úkol nelehký: získat povolení k provozu soukromé praxe a nemocnice od britského mandátu. Dostat místo v Královské nemocnici v Bagdádu se jí nakonec nepodařilo, přece jen žena lékařka byla něčím nevídaným i v tehdejším Československu, natož pak v islámských státech. Vlastě tedy nezbývalo nic jiného, než si otevřít vlastní praxi na předměstí Bagdádu. Brzy se osvědčila zejména při porodech, protože muži nechtěli, aby jejich partnerky byly při porodu viděny jiným mužem – lékařem.

Zabývala se také rekonstrukcí panenské blány. Když k ní poprvé přišla mladá šíitská dívka v doprovodu matky staršího bratra s historkou, že upadla na konev, koukala na ni česká lékařka poněkud nechápavě, situaci však rychle pochopila. Postupem času těchto „pádů na konev“ zažila ještě spoustu. Věděla, že takto „znesvěcené“ dívky, které často o panenství přišly během znásilnění, by byly zaživa ukamenovány nebo popraveny, takže jim tímto zákrokem dala novou šanci na život.

Anna Honzáková
Anna Honzáková: První česká lékařka byla na medicíně vypískána. Rodinu nikdy neměla, život obětovala práci a chudé ženy ošetřovala zdarma

Návrat do vlasti

Díky svému věhlasu se jí podařilo pronajmout označovaný i jako Dům Trombónistů v centru Bagdádu, kde v roce 1925 založila československou nemocnici Mustausaf Czechoslovak s dvaceti lůžky, operačním sálem a laboratoří. Brzy ošetřovala dokonce i členy irácké královské rodiny. Vlasta zároveň sbírala vzorky tropických onemocnění a zasílala je do Prahy pro výzkum. Nezastavila se jen u medicíny: inspirována bohatou entomologickou faunou Iráku nasbírala pro Národní muzeum překvapivých 500 000 exemplářů hmyzu.

V roce 1926 se provdala za italského diplomata Giorgia Di Lottiho a spolu měli dvě děti, syna Radbora a dceru Drahomilu Lydii. Přestože se stala matkou, Vlasta téměř nepřestávala pracovat a porodní sál a operační sál často střídala s péčí o děti. Jenže pobyt v neustálém horku a nezvyklém prostředí si po čase vyžádal daň a tak se kvůli zdraví rozhodla Vlasta i s rodinou vrátit do Československa„Udělala jste v cizině Československu dobré jméno. A takový kus práce, že by to leckterý mužský nezastal!“ ocenil její zásluhy po návratu samotný Masaryk.

Geniální Frida Kahlo: V dětství utrpěla obrnu, v dospělosti těžký úraz. Malovala vleže, přesto si získala světový věhlas i lásku umělce
Geniální Frida Kahlo: V dětství utrpěla obrnu, v dospělosti těžký úraz. Malovala vleže, přesto si získala světový věhlas i lásku umělce

Pod dohledem StB

Po návratu do Československa pracovala Vlasta pro Červený kříž, poté se stala šéfredaktorkou časopisu Zdraví lidu. Později si otevřela vlastní praxi v rodných Bernarticích, kde ji s rodinou také zastihla okupace. Nabídku kamarádky, aby za ní emigrovali do Ameriky, odmítli, a to se jim možná stalo osudným, a to doslova v poslední den války. 8. května 1945 prchající jednotka SS vtrhla na její dvůr a zastřelila jejího manžela, děti i služebnou. Vlasta přežila jen díky tomu, že útočníci ji považovali za mrtvou.

Po válce přednášela doma i v zahraničí, cestovat ji komunisté poté, co jí znárodnili ordinaci, přece jen nechali. Pracovala také ve Všeobecné fakultní nemocnici. V době totality Vlasta znovu projevila odvahu, když vyzvala prezidenta Gottwalda, aby nepodepsal trest smrti pro Miladu Horákovou. Tím však na sebe upozornila StB, která ji začala pronásledovat a vedla si o ní poznámky typu: „Za její přílišnou humanitou vzhledem k jejímu vzdělání a znalostí světa by se mohly skrývat protistátní věci. Jest vlastenkou v buržoazním pojetí a osobní přítelkyní Alice Masarykové.“

Vlasta Kálalová‑di Lotti zemřela v zapomnění 15. února 1971 v Písku. Příběh o její statečnosti, obětech i odborných znalostech vyzdvihla až spisovatelka Ilona Borská, jejíž biografický román Doktorka z domu Trubačů vyšel roku 1978 a u pozdějších generací vzbudil velký zájem. Václav Havel pak udělil doktorce Di Lotti 28. října 1992 Řád T. G. Masaryka in memoriam.

Zajímají vás osudy žen, které zanechaly stopu v historii? Přečtěte si o Joan Clarke, která pomohla rozluštit kód Enigmy.

Marie Curie-Sklodowska
Marie Curie-Sklodowska: Dvojnásobná držitelka Nobelovy ceny umírala slepá a v bolestech na následky radioaktivity, obětovala svůj život vědě

Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře

Medicína osobnost lékařka okupace

Nejčtenější články

Alice Ball: Ve 23 letech objevila lék na lepru. Pak záhadně zemřela a její úspěch si přivlastnil nadřízený „Ze smrti mého manžela mě obviňuje vlastní dcera,” je zlomená Anna. Jak reagovat, radí psycholog Pavel Pařízek Peníze vám mizí pod rukama? 5 rad do domácnosti, které vám zaplatí letní dovolenou

Doporučujeme

Načíst další