Přejít k hlavnímu obsahu

Joan Clarke: Mladá matematička pomohla vyhrát druhou světovou válku, na prolomení kódu Enigma pracovala tajně

Existuje jen málo žen, o nichž se ví, že měly přímý podíl na ukončení druhé světové války. Patří mezi ně mimo jiné britská matematička a kryptoanalytička Joan Clarke, bez jejíhož přičinění by možná válka dopadla jinak. Jakožto jediná žena v týmu se naučila ovládat metodu na prolamování šifrovaných kódů, což pomohlo válku vyhrát, o svých úspěších ale musela dlouhá léta mlčet.

Joan Clarke se narodila 24. června 1917 ve West Norwood v Londýně, kde vyrůstala se svými třemi bratry a jednou sestrou. Navštěvovala dívčí školu v jižním Londýně a už tehdy projevovala vysoké IQ a nadání především v oblasti matematiky. Její znalosti a dovednosti jí vynesly stipendium na Newnham College v Cambridge, kde studovala matematiku. V závěru studií ale neobdržela titul, jak by se očekávalo, protože až do roku 1948 byl na univerzitě v Cambridgi udělován pouze mužům.

Neviditelná děvčata

Mezitím začala druhá světová válka a v britském Bletchley Parku vznikla v roce 1939 Government Code and Cypher School (GCCS), kde bylo hlavním úkolem prolomit německý kód Enigma. Ačkoliv většina úspěchů dosažených v Bletchley Parku se dodnes přisuzuje mužům, pravdou je, že až 75% osazenstva tvořily ženy. Když v roce 1942 deník The Daily Telegraph vyhlásil soutěž v nejrychlejším vyluštění křížovky, rekrutovaly se adeptky právě tímto způsobem. Mezi ženami pracujícími pro Bletchley park byly nadané matematičky a luštitelky, ale také dívky z hereckého či dělnického prostředí nebo uprchlice, které ovládaly jazyky. Nábor byl velmi pečlivý, aby se předešlo tomu, že se mezi nimi objeví špionky.

Na doporučení matematika Grodona Welchmana, jenž v Bletchley Parku dohlížel na dekódovací operace, se mezi vyvolenými dívkami ocitla i Joan Clarke, kterou v minulosti vyučoval v Cambridgi a věděl tak o jejích mimořádných dovednostech. Joan byla v Bletchley Parku zařazena zpočátku do skupiny nazývané „děvčata“, kde zprvu vykonávala úřednickou práci, za níž byla placena honorářem pouhé dvě libry týdně. Po čase byla povýšena na lingvistku, ačkoliv žádný jazyk neuměla, v té době ale nebylo pro ženy běžné, aby pracovaly jako kryptoanalytičky.

Mohlo by se vám líbit

Sir Nicholas Winton ožívá v novém filmu: Proč zachránce židovských dětí svůj čin 50 let tajil

Britský Schindler. Tak média často označovala sira Nicholase Wintona, bankéře, který na počátcích druhé světové války v pouhých třiceti letech zachránil 669 českých dětí před jistou smrtí v koncentračních táborech. Jak se vlastně britský mladík ocitl v Praze? A proč o svém hrdinství 50 let mlčel?
svetzeny.cz

Turingova snoubenka

Mohla se tak ale připojit k týmu tvořeném Alanem Turingem, Tonym Kendrickem a Peterem Twinnem a pracovat s nimi na prolomení Enigmy. Tajný kód Enigma byl používán k šifrování komunikace nacistického Wehrmachtu a Luftwaffe. Právě díky prolomení Enigmy se dařilo dešifrovat německou komunikaci, což výrazně přispělo k definitivní porážce nacistického Německa a konci druhé světové války. Alan Turing vynalezl novou metodu prolamování kódů zvanou banburismus a Joan byla jedinou ženou na světě, která se ho naučila ovládat, a tím značně přispěla k prolomení Enigmy. Většina materiálů však byla po válce zničena a také kvůli pokračujícímu utajení není plný rozsah její práce zcela známý.

Mezi Turingem a Joan vzniklo velmi silné přátelství, které dospělo až do bodu, kdy Turing požádal Joan o ruku. Následující den se jí ale přiznal ke své homosexualitě, která prý Joan příliš nepřekvapila a byla i nadále ochotná do manželského svazku vstoupit. Zasnoubení pak nakonec zrušil sám Turing, jenž se obával, že by v takovém sňatku nedokázal dlouhodobě fungovat. Jelikož homosexualita byla v té době ve Velké Británii trestná, přistoupil na to, že se podrobí hormonální léčbě, která u něho rozvinula mnohé zdravotní problémy. Celá situace vedla k tomu, že se Turing otrávil kyanidem a zemřel 7. června 1954.

Mohlo by se vám líbit

Irena Sendlerová zachránila za války přes 2000 dětí. Nemluvňata házela přes zeď ghetta v pytlích na odpadky

Její životní příběh byl dlouho zahalen tajemstvím, po pádu železné opony ale pravda vyšla najevo. Polská rodačka Irena Sendlerová byla z těch, kteří se během druhé světové války nezalekli hrozby smrti a pomáhali zachraňovat životy druhým. Za život jí vděčí více než dva tisíce židovských dětí.
svetzeny.cz

Poválečný život

Joan Clarke se mezitím po válce přestěhovala do Eastcote a v  roce 1947 byla oceněna řádem britského impéria za zásluhy na rozluštění kódů během války. V témže roce poznala také svého budoucího manžela, jímž byl vysloužilý armádní důstojník John Murray, s nímž po svatbě deset let žila ve Skotsku. Poté se pár opět vrátil a Joan znovu pracovala na luštění kódů pro GCHQ, po smrti manžela se přestěhovala do svého domu v Headingtonu, kde 4. září 1996 ve věku devětasedmdesáti let zemřela.

Příběh Alana Turinga a jeho pomocnice Joan Clarke byl s lehkými úpravami zfilmován ve snímku Kód Enigmy. Hlavní role si zahráli Benedict Cumberbatch a Keira Knightley. Snímek získal v roce 2015 osm nominací na Oscara, přičemž proměnil tu za Nejlepší adaptovaný scénář.

Mohlo by se vám líbit

Útěk z pekla před jistou smrtí: Rudolf Vrba a Alfred Wetzler utekli z Osvětimi a zachránili tisíce lidí

Psal se rok 1944, konkrétně sedmý duben. Tento den byl pro Rudolfa Vrbu a Alfreda Wetzlera osudným. Byl to totiž den, kdy se rozhodli uprchnout z tábora smrti a vydat se vstříc osudu, který je čekal. Nebýt jejich důslednosti, nekonečného plánování a obrovské odvahy, útěk by pravděpodobně nikdy nezvládli. A jejich příběh, ze kterého jde mráz po zádech, by nikdy nespatřil světlo světa.
svetzeny.cz
Zdroj článku